Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Stárnoucí hvězda pohltila vlastní planetu

Stárnoucí hvězda pohltila vlastní planetu

Představa pohlcení planety rudým obrem
Představa pohlcení planety rudým obrem
Mezinárodní tým astronomů získal pomocí velkého pozemního dalekohledu Hobby-Eberly Telescope (HET, průměr 9,2 m) první důkaz zničení vlastní planety stárnoucí hvězdou. Podobný osud čeká i všechny vnitřní planety Sluneční soustavy. Může nás těšit, že k tomu dojde nejdříve za 5 miliard roků. Credit: Marty Harris/McDonald Obs./UT-Austin.

Objev naznačuje, že chybějící planeta byla pohlcena v okamžiku, kdy se hvězda začala rozpínat do podoby rudého obra - hvězdy v závěrečném stadiu vývoje. "Podobný osud čeká i vnitřní planety Sluneční soustavy, když se Slunce dostane do fáze rudého obra a bude se rozpínat až za dráhu naší planety. Stane se tak nejdříve za 5 miliard roků," říká Alexander Wolszczan, profesor astronomie a astrofyziky na Penn State University, který byl členem výzkumného týmu. Wolszczan je rovněž objevitelem prvních exoplanet mimo Sluneční soustavu, konkrétně u pulsarů.

Dalekohled Hobby-Eberly Telescope na observatoři McDonald Observatory
Dalekohled Hobby-Eberly Telescope na observatoři McDonald Observatory
Astronomové objevili u této hvězdy velmi hmotnou planetu, nacházející se na překvapivě protáhlé eliptické dráze. Hvězda s označením BD+48 740 je starší než Slunce a její poloměr je přibližně 11krát větší. Alexander Wolszczan a další členové týmu: Monika Adamow, Grzegorz Nowak a Andrzej Niedzielski, Nicolaus Copernicus University, Torun, Polsko a Eva Villaver, Universidad Autonoma de Madrid, Španělsko, objevili důkazy pro chybějící planetu v důsledku jejího vypaření. K výzkumu použili dalekohled Hobby-Eberly Telescope, kterým studovali umírající hvězdu a pátrali po planetách v jejím okolí. Důkazy zahrnují podivné chemické složení hvězdy a velmi neobvyklou eliptickou dráhu přeživší planety.

"Naše detailní spektroskopické analýzy odhalily, že tato hvězda s označením BD+48 740, která je ve stadiu rudého obra, obsahuje mimořádně vysoké množství lithia, což je vzácný chemický prvek vytvořený zejména při vzniku vesmíru v době před 13,7 miliardami roků," říká Monika Adamow. Lithium snadno mizí z hvězd v důsledku reakcí v jejich atmosférách, takže jeho abnormálně vysoký obsah v této staré hvězdě je skutečně zvláštní. "Teoretičtí astronomové určili pouze několik velmi specifických okolností (kromě velkého třesku), za kterých může dojít ke zvýšení obsahu lithia ve hvězdách," dodává Alexander Wolszczan. "V případě hvězdy BD+48 740 je více než pravděpodobné, že produkce lithia byla spuštěna přítomností velké planety, která se po spirále přibližovala k povrchu hvězdy, zahřívala se a vypařovala, zatímco ji hvězda postupně pohlcovala."

Představa hvězdy ve stadiu rudého obra
Představa hvězdy ve stadiu rudého obra
Další důkaz našli astronomové ve velmi eliptické dráze nově objevené hmotné plynné planety (BD+48 740 b), která je minimálně 1,6krát hmotnější než Jupiter a která oběhne kolem zkoumané hvězdy jednou za 771 dnů. "Zjistili jsme, že tato planeta krouží kolem mateřské hvězdy po dráze, která ji přivádí ke hvězdě na vzdálenost jen nepatrně větší, než vzdálenost Marsu od Slunce, avšak vzdaluje se podstatně dále," říká Andrzej Niedzielski. "Takovéto dráhy jsou velmi neobvyklé v planetárních soustavách kolem umírajících hvězd. Oběžná dráha planety kolem hvězdy BD+48 740 je velmi eliptická, jedná se v podstatě o jediný případ, který byl zaregistrován." Protože za takovéto podivné dráhy jsou zodpovědné gravitační interakce mezi planetami, astronomové předpokládají, že chybějící planeta ještě předtím, než se stala součástí atmosféry hvězdy, dodala hmotné planetě potřebný energetický impuls, který ji vyhodil na eliptickou dráhu.

"Pohlcení planet mateřskou hvězdou je téměř nemožné sledovat přímo v akci, protože proces probíhá relativně rychle a je velmi vzácný, avšak existence takovéto srážky může být vydedukována ze způsobu ovlivnění chemického složení hvězdy právě takovouto událostí," vysvětluje Eva Villaver. "Velmi excentrickou dráhu (e = 0,68) pozorované hmotné planety jsme objevili u hvězdy ve stadiu rudého obra s vysokým obsahem lithia, což jsou ve skutečnosti dva důkazy toho, že hvězda nedávno pohltila planetu, která zde nyní schází."

Zdroj: phys.org.news a science.psu.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplaneta


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »