Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Stárnoucí hvězda pohltila vlastní planetu

Stárnoucí hvězda pohltila vlastní planetu

Představa pohlcení planety rudým obrem
Představa pohlcení planety rudým obrem
Mezinárodní tým astronomů získal pomocí velkého pozemního dalekohledu Hobby-Eberly Telescope (HET, průměr 9,2 m) první důkaz zničení vlastní planety stárnoucí hvězdou. Podobný osud čeká i všechny vnitřní planety Sluneční soustavy. Může nás těšit, že k tomu dojde nejdříve za 5 miliard roků. Credit: Marty Harris/McDonald Obs./UT-Austin.

Objev naznačuje, že chybějící planeta byla pohlcena v okamžiku, kdy se hvězda začala rozpínat do podoby rudého obra - hvězdy v závěrečném stadiu vývoje. "Podobný osud čeká i vnitřní planety Sluneční soustavy, když se Slunce dostane do fáze rudého obra a bude se rozpínat až za dráhu naší planety. Stane se tak nejdříve za 5 miliard roků," říká Alexander Wolszczan, profesor astronomie a astrofyziky na Penn State University, který byl členem výzkumného týmu. Wolszczan je rovněž objevitelem prvních exoplanet mimo Sluneční soustavu, konkrétně u pulsarů.

Dalekohled Hobby-Eberly Telescope na observatoři McDonald Observatory
Dalekohled Hobby-Eberly Telescope na observatoři McDonald Observatory
Astronomové objevili u této hvězdy velmi hmotnou planetu, nacházející se na překvapivě protáhlé eliptické dráze. Hvězda s označením BD+48 740 je starší než Slunce a její poloměr je přibližně 11krát větší. Alexander Wolszczan a další členové týmu: Monika Adamow, Grzegorz Nowak a Andrzej Niedzielski, Nicolaus Copernicus University, Torun, Polsko a Eva Villaver, Universidad Autonoma de Madrid, Španělsko, objevili důkazy pro chybějící planetu v důsledku jejího vypaření. K výzkumu použili dalekohled Hobby-Eberly Telescope, kterým studovali umírající hvězdu a pátrali po planetách v jejím okolí. Důkazy zahrnují podivné chemické složení hvězdy a velmi neobvyklou eliptickou dráhu přeživší planety.

"Naše detailní spektroskopické analýzy odhalily, že tato hvězda s označením BD+48 740, která je ve stadiu rudého obra, obsahuje mimořádně vysoké množství lithia, což je vzácný chemický prvek vytvořený zejména při vzniku vesmíru v době před 13,7 miliardami roků," říká Monika Adamow. Lithium snadno mizí z hvězd v důsledku reakcí v jejich atmosférách, takže jeho abnormálně vysoký obsah v této staré hvězdě je skutečně zvláštní. "Teoretičtí astronomové určili pouze několik velmi specifických okolností (kromě velkého třesku), za kterých může dojít ke zvýšení obsahu lithia ve hvězdách," dodává Alexander Wolszczan. "V případě hvězdy BD+48 740 je více než pravděpodobné, že produkce lithia byla spuštěna přítomností velké planety, která se po spirále přibližovala k povrchu hvězdy, zahřívala se a vypařovala, zatímco ji hvězda postupně pohlcovala."

Představa hvězdy ve stadiu rudého obra
Představa hvězdy ve stadiu rudého obra
Další důkaz našli astronomové ve velmi eliptické dráze nově objevené hmotné plynné planety (BD+48 740 b), která je minimálně 1,6krát hmotnější než Jupiter a která oběhne kolem zkoumané hvězdy jednou za 771 dnů. "Zjistili jsme, že tato planeta krouží kolem mateřské hvězdy po dráze, která ji přivádí ke hvězdě na vzdálenost jen nepatrně větší, než vzdálenost Marsu od Slunce, avšak vzdaluje se podstatně dále," říká Andrzej Niedzielski. "Takovéto dráhy jsou velmi neobvyklé v planetárních soustavách kolem umírajících hvězd. Oběžná dráha planety kolem hvězdy BD+48 740 je velmi eliptická, jedná se v podstatě o jediný případ, který byl zaregistrován." Protože za takovéto podivné dráhy jsou zodpovědné gravitační interakce mezi planetami, astronomové předpokládají, že chybějící planeta ještě předtím, než se stala součástí atmosféry hvězdy, dodala hmotné planetě potřebný energetický impuls, který ji vyhodil na eliptickou dráhu.

"Pohlcení planet mateřskou hvězdou je téměř nemožné sledovat přímo v akci, protože proces probíhá relativně rychle a je velmi vzácný, avšak existence takovéto srážky může být vydedukována ze způsobu ovlivnění chemického složení hvězdy právě takovouto událostí," vysvětluje Eva Villaver. "Velmi excentrickou dráhu (e = 0,68) pozorované hmotné planety jsme objevili u hvězdy ve stadiu rudého obra s vysokým obsahem lithia, což jsou ve skutečnosti dva důkazy toho, že hvězda nedávno pohltila planetu, která zde nyní schází."

Zdroj: phys.org.news a science.psu.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplaneta


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »