Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Superbublina ve Velkém Magellanově oblaku

Superbublina ve Velkém Magellanově oblaku

Superbublina DEM L50 s vyznačenou polohou supernovy Autor: X-ray: NASA/CXC/Univ of Michigan/A.E.Jaskot, Optical: NOAO/CTIO/MCELS
Superbublina DEM L50 s vyznačenou polohou supernovy
Autor: X-ray: NASA/CXC/Univ of Michigan/A.E.Jaskot, Optical: NOAO/CTIO/MCELS
Publikovaný kompozitní snímek ukazuje superbublinu DEM L50 (N186), která se nachází ve vzdálenosti 160 000 světelných roků od Země. Je součástí blízké nepravidelné galaxie – Velkého Magellanova mračna. Superbubliny jsou nalézány v oblastech, kde se v období uplynulých několika miliónů roků zformovaly velmi hmotné hvězdy.

Tyto hmotné hvězdy intenzivně září a okolní materiál vypuzují pryč vysokou rychlostí. Jejich vývoj velmi rychle spěje do stadia exploze supernovy. Hvězdný vítr a rázová vlna po explozi supernovy vytvoří v okolním plynu obrovské dutiny označované jako superbubliny.

Na úvodním obrázku je rentgenové záření, které bylo detekováno kosmickou observatoří Chandra X-ray Observatory, znázorněno růžovou barvou. Data z průzkumu v optickém oboru v rámci programu Magellanic Cloud Emission Line Survey (MCELS) jsou znázorněna oranžovou, zelenou a modrou barvou. Data z programu MCELS byla získána pomocí dalekohledu Curtis Schmidt Telescope o průměru 0,9 m, který je vlastnictvím University of Michigan a který se nachází na Cerro Tololo Inter-American Observatory (CTIO). Bublina DEM L50 má přibližně eliptický tvar. Pozůstatek po výbuchu supernovy s názvem SNR N186 D se nachází na severním (horním) okraji snímku bubliny – viz horní žlutá šipka.

Superbublina DEM L50 ve viditelném světle Autor: NOAO/CTIO/MCELS
Superbublina DEM L50 ve viditelném světle
Autor: NOAO/CTIO/MCELS
Podobně jako další superbublina ve Velkém Magellanově oblaku s názvem N44 vyzařuje DEM L50 přibližně 20krát více rentgenového záření, než astronomové očekávali podle standardních modelů pro vývoj superbublin. Dřívější studie publikovaná v roce 2011 ukazuje, že zde existují dva oddělené zdroje silné emise rentgenového záření: rázová vlna vytvořená supernovou stlačující stěnu superbubliny a horký materiál vypařující se ve stěně superbubliny.

Výzkum objektu DEM L50 pomocí družice Chandra byl prováděn pod vedením Anne E. Jaskot(ové), University of Michigan, Ann Arbor. Na výzkumu se rovněž podíleli Dave Strickland (Johns Hopkins University, Baltimore), Sally Oey (University of Michigan), You-Hua Chu (University of Illinois) a Guillermo Garcia-Segura (Instituto de Astronomia-UNAM, Ensenada, Mexico).

Zdroj: chandra.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Velké Magellanovo mračno, Supernova, Superbublina


26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »