Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  V atmosféře blízkého hnědého trpaslíka vanou silné větry

V atmosféře blízkého hnědého trpaslíka vanou silné větry

Umělecké ztvárnění hnědého trpaslíka s označením 2MASS J10475385+2124234 – jeho magnetického pole a horních vrstev atmosféry
Autor: Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF

Hnědí trpaslíci jsou relativně chladné slabě zářící objekty, jejichž velikosti kolísají mezi rozměry planet typu plynných obrů, jako je například Jupiter a velikostí trpasličích hvězd. Někdy jsou také označováni jako nedospělé hvězdy, které jsou příliš malé k udržení termojaderné fúze vodíku ve svém nitru a jejich atmosféry sdílejí mnoho společných vlastností s obřími plynnými planetami.

Rychlosti větrů v atmosférách obřích plynných planet Sluneční soustavy mohou být odvozeny na základě srovnání rotačních period planet v oboru infračerveného (sledování horních vrstev atmosféry) a rádiového záření (svázání s jejich nitrem). Nyní skupina astronomů z USA a Velké Británie použila tuto metodu na měření rychlosti větrů vanoucích na objektu 2MASS J10475385+2124234, což je hnědý trpaslík nacházející se ve vzdálenosti 34 světelných roků od Země a odvodili průměrnou rychlost větru 660 m/s (tj. 2 376 km/h) ve směru od západu na východ.

Zaznamenali jsme, že rotační perioda planety Jupiter určená na základě rádiových pozorování je odlišná od rotační periody určené na základě pozorování ve viditelném a infračerveném světle,“ říká Katelyn Allers, astronomka na Department of Physics and Astronomy at Bucknell University.

K rozdílům dochází proto, že rádiová emise je způsobena interakcí elektronů s magnetickým polem planety, které má kořeny hluboko v jejím nitru, zatímco infračervená emise přichází ze svrchní vrstvy atmosféry. Atmosféra rotuje mnohem rychleji než nitro planety a tomu odpovídající rozdíl v rychlosti tudíž vzniká v důsledku atmosférických větrů.

Protože očekáváme stejné mechanismy fungující i u hnědého trpaslíka, rozhodli jsme se změřit rychlost jeho rotace jak pomocí radioteleskopu, tak i v oboru infračerveného záření,“ dodává Johanna Vos, vědecká pracovnice na Department of Astrophysics at the American Museum of Natural History.

Katelyn Allers, Johanna Vos a jejich spolupracovníci pozorovali objekt 2MASS J10475385+2124234 pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Spitzer Space Telescope v letech 2017 a 2018. Zjistili, že jeho jasnost v oboru infračerveného záření se mění pravidelně, pravděpodobně proto, že některé charakteristické rysy přetrvávají dlouhodobě v nejvyšší vrstvě atmosféry.

Následně použili radioteleskop Karl G. Jansky Very Large Array ke změření rotační periody nitra hnědého trpaslíka. Téměř jako u planety Jupiter zjistili, že atmosféra objektu 2MASS J10475385+2124234 rotuje rychleji než jeho nitro – vypočítaná rychlost větrů v atmosféře hnědého trpaslíka vychází zhruba 660 m/s. To je podstatně vyšší rychlost než u Jupitera, kde vanou větry rychlostí zhruba 100 m/s.

To souhlasí s teorií a se simulacemi, které předpovídají vyšší rychlost větrů u hnědých trpaslíků,“ říká Katelyn Allers. Technika použitá vědeckým týmem může být použita k měření nejen dalších hnědých trpaslíků, ale také pro studium exoplanet.

Protože magnetická pole obřích exoplanet jsou slabší než u hnědých trpaslíků, rádiová měření bude nutné provádět na nižších frekvencích, než vyžadovala měření objektu 2MASS J10475385+2124234,“ říká Peter Williams, astronom na Harvard & Smithsonian Center for Astrophysics and the American Astronomical Society.

Jsme doslova nadšení, že naše metoda nám může nyní pomoci lépe pochopit dynamiku atmosfér hnědých trpaslíků a exoplanet,“ dodává Katelyn Allers.

Článek byl publikován v časopise Science.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hnědý trpaslík 2MASS J10475385+2124234, Hnědý trpaslík


3. vesmírný týden 2021

3. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 1. do 24. 1. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars procházející kolem Uranu. Aktivita Slunce je nízká. Proběhl první testovací zážeh centrálního stupně připravované obří rakety SLS. Naopak test Starship SN9 byl odložen pro výměnu motorů. Očekáváme starty rakety Falcon 9, Electron a LauncherOne. Krtek na Marsu skončil svou neúspěšnou misi. Podívejte se na kosmonautickou aplikaci a web pro děti. Před 15 lety startovala sonda New Horizons k planetě Pluto, aby následně prozkoumala už jen trpasličí planetu a jeden malý objekt Kuiperova pásu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

California-Taurus-M45

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2020 získal snímek „California-Taurus-M45“, jehož autorem je Evžen Brunner   Do našich krajin přichází pomalu zima a s ní se nám v průběhu noci vysoko nad hlavu dostávají zajímavá souhvězdí. Tak například Býk či Perseus. A

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M45 Plejády

Další informace »