Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  V atmosféře blízkého hnědého trpaslíka vanou silné větry

V atmosféře blízkého hnědého trpaslíka vanou silné větry

Umělecké ztvárnění hnědého trpaslíka s označením 2MASS J10475385+2124234 – jeho magnetického pole a horních vrstev atmosféry
Autor: Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF

Hnědí trpaslíci jsou relativně chladné slabě zářící objekty, jejichž velikosti kolísají mezi rozměry planet typu plynných obrů, jako je například Jupiter a velikostí trpasličích hvězd. Někdy jsou také označováni jako nedospělé hvězdy, které jsou příliš malé k udržení termojaderné fúze vodíku ve svém nitru a jejich atmosféry sdílejí mnoho společných vlastností s obřími plynnými planetami.

Rychlosti větrů v atmosférách obřích plynných planet Sluneční soustavy mohou být odvozeny na základě srovnání rotačních period planet v oboru infračerveného (sledování horních vrstev atmosféry) a rádiového záření (svázání s jejich nitrem). Nyní skupina astronomů z USA a Velké Británie použila tuto metodu na měření rychlosti větrů vanoucích na objektu 2MASS J10475385+2124234, což je hnědý trpaslík nacházející se ve vzdálenosti 34 světelných roků od Země a odvodili průměrnou rychlost větru 660 m/s (tj. 2 376 km/h) ve směru od západu na východ.

Zaznamenali jsme, že rotační perioda planety Jupiter určená na základě rádiových pozorování je odlišná od rotační periody určené na základě pozorování ve viditelném a infračerveném světle,“ říká Katelyn Allers, astronomka na Department of Physics and Astronomy at Bucknell University.

K rozdílům dochází proto, že rádiová emise je způsobena interakcí elektronů s magnetickým polem planety, které má kořeny hluboko v jejím nitru, zatímco infračervená emise přichází ze svrchní vrstvy atmosféry. Atmosféra rotuje mnohem rychleji než nitro planety a tomu odpovídající rozdíl v rychlosti tudíž vzniká v důsledku atmosférických větrů.

Protože očekáváme stejné mechanismy fungující i u hnědého trpaslíka, rozhodli jsme se změřit rychlost jeho rotace jak pomocí radioteleskopu, tak i v oboru infračerveného záření,“ dodává Johanna Vos, vědecká pracovnice na Department of Astrophysics at the American Museum of Natural History.

Katelyn Allers, Johanna Vos a jejich spolupracovníci pozorovali objekt 2MASS J10475385+2124234 pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Spitzer Space Telescope v letech 2017 a 2018. Zjistili, že jeho jasnost v oboru infračerveného záření se mění pravidelně, pravděpodobně proto, že některé charakteristické rysy přetrvávají dlouhodobě v nejvyšší vrstvě atmosféry.

Následně použili radioteleskop Karl G. Jansky Very Large Array ke změření rotační periody nitra hnědého trpaslíka. Téměř jako u planety Jupiter zjistili, že atmosféra objektu 2MASS J10475385+2124234 rotuje rychleji než jeho nitro – vypočítaná rychlost větrů v atmosféře hnědého trpaslíka vychází zhruba 660 m/s. To je podstatně vyšší rychlost než u Jupitera, kde vanou větry rychlostí zhruba 100 m/s.

To souhlasí s teorií a se simulacemi, které předpovídají vyšší rychlost větrů u hnědých trpaslíků,“ říká Katelyn Allers. Technika použitá vědeckým týmem může být použita k měření nejen dalších hnědých trpaslíků, ale také pro studium exoplanet.

Protože magnetická pole obřích exoplanet jsou slabší než u hnědých trpaslíků, rádiová měření bude nutné provádět na nižších frekvencích, než vyžadovala měření objektu 2MASS J10475385+2124234,“ říká Peter Williams, astronom na Harvard & Smithsonian Center for Astrophysics and the American Astronomical Society.

Jsme doslova nadšení, že naše metoda nám může nyní pomoci lépe pochopit dynamiku atmosfér hnědých trpaslíků a exoplanet,“ dodává Katelyn Allers.

Článek byl publikován v časopise Science.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hnědý trpaslík 2MASS J10475385+2124234, Hnědý trpaslík


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »