Webbův teleskop pozoroval oblaka prachu v atmosféře hnědého trpaslíka
Autor: Sci.News
James Webb Space Telescope (JWST) pořídil fotografii hnědého trpaslíka se zrníčky křemičitanů v jeho atmosféře. Astronomové popsali analýzy hnědého trpaslíka a jeho atmosféry v článku publikovaném na arXiv preprint server. Hnědý trpaslík je vesmírné těleso, které vytvoří protohvězda, jež nemá dostatečnou hmotnost, aby v ní mohly probíhat termonukleární reakce. Objekt tak ve svém jádře nedosáhne teploty potřebné ke spalování vodíku a nestane se tedy hvězdou.
Hnědí trpaslíci jsou kosmické objekty, kterým se někdy přezdívá nepodařené hvězdy. Začínají svoji existenci stejným způsobem jako jiné hvězdy, avšak nedostanou se k vytvoření dostatečných podmínek k zažehnutí termonukleární fúze, tedy slučování jader lehkého vodíku. Nedorostou tedy do velikosti hvězdy; odtud plyne i jejich název. Teplota v jejich nitru je mnohem nižší, něž jaká je nutná pro spalování vodíku, ale jsou schopni spalovat deuterium. Díky tomu vyzařují teplo a světlo, které mohou astronomové registrovat, většinou v oboru infračerveného záření. A právě ke studiu objektů v infračerveném spektru byl teleskop Jamese Webba navržen.
Hnědý trpaslík pozorovaný astronomy se nachází ve vzdálenosti přibližně 72 světelných roků, jeho poloha se promítá do souhvězdí Havrana. Poprvé byl pozorován v roce 2015 a obdržel označení VHS 1256-1257 b. V porovnání s Jupiterem je zhruba 19krát hmotnější. Dosavadní výzkumy vedly k závěru, že je stále ještě mladý, ve věku zhruba 140 miliónů roků. Předchozí snímky tohoto hnědého trpaslíka ukázaly, že jeho asmosféra má načervenalé zabarvení.
Autor: Brittany E. Miles et al (2022)
Až donedávna bylo pro vědce záhadou, jak se zrnka hornin mohou dostat tak vysoko do atmosféry. Horniny se však při vyšších teplotách mohou vypařovat, následně ochlazovat a kondenzovat do mraků, podobně jako voda.
Astronomové poznamenali, že jejich pozorování potvrzuje teorie, že hnědí trpaslíci mohou být obklopeni oblaky prachu, které, jak dále vědci poznamenávají, mohou mít vliv na jejich jasnost. Podle astronomovů představuje JWST velký krok směrem k detailnějšímu studiu objektů, jako jsou exoplanety a hnědí trpaslíci.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sci.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
