Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Webbův teleskop pozoroval oblaka prachu v atmosféře hnědého trpaslíka

Webbův teleskop pozoroval oblaka prachu v atmosféře hnědého trpaslíka

Umělecké ztvárnění hnědého trpaslíka
Autor: Sci.News

James Webb Space Telescope (JWST) pořídil fotografii hnědého trpaslíka se zrníčky křemičitanů v jeho atmosféře. Astronomové popsali analýzy hnědého trpaslíka a jeho atmosféry v článku publikovaném na arXiv preprint server. Hnědý trpaslík je vesmírné těleso, které vytvoří protohvězda, jež nemá dostatečnou hmotnost, aby v ní mohly probíhat termonukleární reakce. Objekt tak ve svém jádře nedosáhne teploty potřebné ke spalování vodíku a nestane se tedy hvězdou.

Hnědí trpaslíci jsou kosmické objekty, kterým se někdy přezdívá nepodařené hvězdy. Začínají svoji existenci stejným způsobem jako jiné hvězdy, avšak nedostanou se k vytvoření dostatečných podmínek k zažehnutí termonukleární fúze, tedy slučování jader lehkého vodíku. Nedorostou tedy do velikosti hvězdy; odtud plyne i jejich název. Teplota v jejich nitru je mnohem nižší, něž jaká je nutná pro spalování vodíku, ale jsou schopni spalovat deuterium. Díky tomu vyzařují teplo a světlo, které mohou astronomové registrovat, většinou v oboru infračerveného záření. A právě ke studiu objektů v infračerveném spektru byl teleskop Jamese Webba navržen.

Hnědý trpaslík pozorovaný astronomy se nachází ve vzdálenosti přibližně 72 světelných roků, jeho poloha se promítá do souhvězdí Havrana. Poprvé byl pozorován v roce 2015 a obdržel označení VHS 1256-1257 b. V porovnání s Jupiterem je zhruba 19krát hmotnější. Dosavadní výzkumy vedly k závěru, že je stále ještě mladý, ve věku zhruba 140 miliónů roků. Předchozí snímky tohoto hnědého trpaslíka ukázaly, že jeho asmosféra má načervenalé zabarvení.

Spektrum hnědého trpaslíka VHS 1256 b pořízené pomocí přístrojů NIRSpec IFU a MIRI MRS na palubě JWST Autor: Brittany E. Miles et al (2022)
Spektrum hnědého trpaslíka VHS 1256 b pořízené pomocí přístrojů NIRSpec IFU a MIRI MRS na palubě JWST
Autor: Brittany E. Miles et al (2022)
Astronomové zjistili, že atmosféra hnědého trpaslíka byla podobná atmosférám většiny jiných hnědých trpaslíků. Objevili v ní metan, sodík, vodu, draslík a oxid uhličitý. A dále objevili oblaka, která – jak se astronomové domnívají – jsou tvořena zrníčky křemičitanů. Tato oblaka jsou význačná tím, že vytvářejí silné vrstvy. Z toho vyplývá, že jsou pravděpodobně tvořeny minerály typu enstatit, křemen nebo forsterit.

Až donedávna bylo pro vědce záhadou, jak se zrnka hornin mohou dostat tak vysoko do atmosféry. Horniny se však při vyšších teplotách mohou vypařovat, následně ochlazovat a kondenzovat do mraků, podobně jako voda.

Astronomové poznamenali, že jejich pozorování potvrzuje teorie, že hnědí trpaslíci mohou být obklopeni oblaky prachu, které, jak dále vědci poznamenávají, mohou mít vliv na jejich jasnost. Podle astronomovů představuje JWST velký krok směrem k detailnějšímu studiu objektů, jako jsou exoplanety a hnědí trpaslíci.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sci.news

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Jwst, Atmosféra, Hnědý trpaslík


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »