Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Zúčastněte se konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

Zúčastněte se konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

Vyšehrad
Autor: Kateřina Hoňková

V pátek a o víkendu 11. - 13. 11. 2016 se na Štefánikově hvězdárně v Praze uskuteční již 48. konference o výzkumu proměnných hvězd a extrasolárních planetách. Na jedinečném setkání s téměř půlstoletou tradicí zazní mnoho zajímavých příspěvků, zavítají na něj vzácní hosté a předána bude i prestižní cena. Uzávěrka přihlášek k účasti na konferenci je 1. listopadu.

Už 48 let se vždy na podzim sjíždí nadšení zájemci o studium proměnných hvězd z řad amatérských i profesionálních astronomů, kteří celý víkend poslouchají a přednáší o aktuálních výzkumech a výsledcích svých pozorování. Velmi úzký zájem této komunity umožňuje vzájemné vzdělávání, předávání zkušeností a navazování významných spoluprací, díky kterým můžou spojit síly nadšenci do pozorování s těmi, kteří pak z těchto cenných dat píšou vědecké články. To je i hlavním cílem Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS - aby vždy bylo co pozorovat, stále vylepšovat, a hlavně, aby pozorování mělo stále smysl. 

Nejinak tomu bude i letos, kdy se po šesti letech proměnáři sejdou opět na Štefánikově hvězdárně v Praze na 48. konferenci o výzkumu proměnných hvězd, která se bude konat ve dnech 11. - 13. 11. 2016. Malebný Petřín, podzimní výhledy na Prahu a útulné prostředí Štefánikovy hvězdárny letos již nalákalo více než 60 zájemců a příjem účastníků je stále otevřen. Program konference je velmi nabitý a s 33 přihlášenými příspěvky slibuje velmi intenzivní pohled do české a slovenské proměnařiny. 

Odborný program konference

Petřínská hvězdárna
Petřínská hvězdárna
Konference bude mít navíc i mezinárodní účast. Hned v pátek večer totiž proběhne Anglicky mluvený blok, kde zazní přednášky tří zvaných přednášejících. Osobně nás přijde navštívit Laszlo Molnár, Ph.D. s Maďarska, který přednese o "Keplerovské revoluci proměnných hvězd", prof. Juan Fabregat Llueca ze Španělské Valencie telemostem představí barevnou fotometrii exoplanet a poprvé zazní i přednáška z meteorologie - Karl Gutbrod Ph.D. ze švýcarského meteoblue představí "Předpověď počasí v použití pro astronomii". 

V průběhu celého víkendu zazní 10 tématických bloků. Nejpočetnějším blokem je Studium proměnných hvězd, který je rozdělen na Fyzické proměnné hvězdy, Astrofyziku vysokých energií a Dvojhvězdy. Svůj blok zde získaly i Exoplanety. Budeme se věnovat Robotickým systémům a vzdáleně ovládaným dalekohledům a poměrně obsáhlou část tvoří sekce o Softwarech, kalibracích a zpracování dat. Každý rok nesmí chybět ani představení Pozorovatelen amatérských astronomů a jejich pozorovacích programů. V letošním roce bude opět otevřena i Posterová sekce. 

Kulturní program konference

Každá konference by měla mít i odpočinkovou část. Stálým evergreenem je sobotní společenský večer, který letos proběhne v prostorách Štefánikovy hvězdárny. Těsně před ním však budou oficiálně vyhlášena dvě významná ocenění. Každoročně předávána Cena Jindřicha Šilhána s oceněním Proměnář roku za rok 2016, která je dávána za vynikající výsledky na poli proměnných hvězd. Druhým, letos mimořádným oceněním, bude ocenění za objev CzeV1000, tedy v pořadí tisící hvězdy vložené do katalogu CzeV českých objevitelů proměnných hvězd. Po oceňování proběhne i představení aktivit SPHE ČAS za rok 2016.

Proměnářem roku 2015 se stal Reinhold F. Auer Autor: Martin Mašek
Proměnářem roku 2015 se stal Reinhold F. Auer
Autor: Martin Mašek

V neděli proběhne mimořádný kulturní program. Vynikající profesor Jiří Podolský z Ústavu teoretické fyziky Univerzity Karlovy v Praze, mezi jehož vášně patří historie astronomie a fyziky, provede účastníky konference nejdůležitějšími astronomickými a fyzikálnímí misty v centru Prahy. Máme se tedy letos opravdu na co těšit!

Stránky konference s programem, abstrakty k jednotlivým příspěvkům a přihláškami naleznete zde: http://var2.astro.cz/conference/2016/#program.

Pozor! Deadline přihlašování na konferenci byl změněn. Přihlašovat se bude možné jen do 1. listopadu 2016. V případě zájmu a otázek se neváhejte ozvat na mail nadseni.promenari@astronomie.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS



O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Štítky: Proměnné hvězdy, Proměnář roku, Konference, Sekce proměnných hvězd a exoplanet


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »