Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  20 let nonstop obydlená ISS

20 let nonstop obydlená ISS

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) z raketoplánu Endeavour (mise STS 97)

Přesně před 20 lety v 8:52:47,241 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-U ďábelského výrobního čísla A15000-666. Po 8 minutách a 50 sekundách letu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz TM-31 (výrobní číslo 205). Na její palubě byla trojice kosmonautů – velitel Jurij Pavlovič Gidzenko, palubní inženýři Sergej Konstantinovič Krikaljov a William McMichael Shepherd. Posádka to byla mezinárodní a také mířila k zárodku Mezinárodní kosmické stanice ISS tvořeného dvěma ruskými moduly Zarja a Zvezda a americkým modulem Unity se dvěma přechodovými tunely PMA-1 a -2.

Po devíti korekčních manévrech se kosmická loď Sojuz TM-31 přiblížila 2. listopadu 2000 v 10:06 SEČ na vzdálenost 170 metrů od stanice ISS a zahájila let ve formaci. Po pár minutách začalo konečné přiblížení ke stanici ISS. V 10:21:03 SEČ došlo ke spojení se zadním stykovacím uzlem modulu Zvezda a po přitažení přírub a uzamknutí zámků bylo pevné spojení dokončeno v 10:29 SEČ.

Start rakety Sojuz-U 31. 10. 2000 s kosmickou lodí Sojuz TM-31 Autor: NASA/JSC
Start rakety Sojuz-U 31. 10. 2000 s kosmickou lodí Sojuz TM-31
Autor: NASA/JSC
Hmotnost celého komplexu v daném okamžiku byla 73 498 kg. O necelou hodinu později v 11:23 SEČ byly otevřeny průlezy mezi kosmickou lodí Sojuz TM-31 a modulem Zvezda. O 20 minut později vstoupila trojice na palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS a zahájila první dlouhodobou Expedici pod vedením Williama Shepherda.

Od tohoto historického okamžiku je stanice ISS trvale osídlena až do dnešních dní, kdy na její palubě probíhá již 64. dlouhodobá Expedice. První roky života stanice ISS i posádek se nesly v duchu stavby samotné stanice. Po jejím dokončení se hlavní činností stala věda, ale také rutinní údržba stanice tak, aby vydržela sloužit co nejdéle. Ke stanici ISS se doposud vydalo 100 pilotovaných kosmických výprav – 62krát Sojuz, 37krát americký raketoplán a 1krát Crew Draron. Nepilotovaných letů bylo ještě více, celkem 133 – 81krát Progress, 20krát Dragon, 15krát Cygnus, 9krát HTV, 5krát ATV, 2krát Proton-K, 1krát Crew Dragon. Ke stavbě, ale i k opravám a obsluze vědeckých experimentů provedly posádky celkem 231 kosmických vycházek, z toho 177 v amerických skafandrech EMU a 54 v ruských skafandrech Orlan.

Posádka Expedice 1 na ISS si užívá čerstvé ovoce v modulu Zvezda. Zleva Gidzenko, Shepherd, Krikaljov
Posádka Expedice 1 na ISS si užívá čerstvé ovoce v modulu Zvezda. Zleva Gidzenko, Shepherd, Krikaljov
Na palubě kosmické stanice ISS celkem pobývalo 241 osob z 19 států světa, některé opakovaně. Nejčastějšími návštěvníky, kteří byli na palubě ISS celkem 5krát jsou Jurij Ivanovič Malenčenko a Fjodor Nikolajevič Jurčichin. Uvnitř i vně stanice ISS proběhlo za její historii téměř 3 000 experimentů, do kterých se zapojily vědecké týmy ze 109 států světa včetně České republiky. Pouze na vědeckých experimentech pracovala posádka stanice ISS 46 000 hodin. Na stanici bylo dopraveno okolo 85 tun vědeckého materiálu a zpět na Zemi dopraveno 27 tun výsledků. Aktuálně na stanici běží okolo 350 experimentů a kompletní šestičlenná posádka se jim věnuje okolo 40 hodin týdně. S rozšířením stálých posádek na 7 členů naroste tato hodnota skoro na dvojnásobek, tj. 75 hodin práce na vědeckých úkolech týdně.

Vraťme se ještě na chvíli k posádce Sojuzu TM-31 a Expedici 1. Úkolem trojice kosmonautů bylo v prvních dnech oživit stanici, spustit systémy podpory života, přípravnu stravy, ale třeba i toaletu. V prvním měsíci pobytu byly podmínky velmi spartánské, z důvodu nedostatku elektrické energie nebylo možné současně pobývat ve třech modulech stanice. To se změnilo až s příletem raketoplánu Endeavour (mise STS-97), který na ISS dopravil příhradový nosník ITS-P6 s radiátory PVR-S4, -S6 a -P6 a hlavně dva dvojité panely fotovoltaických článků PVAA-P6. Na stanici ISS v době pobytu první posádky dorazily ještě raketoplány Atlantis (STS-98), Discovery (STS-102) a dvě ruské zásobovací lodě Progress-M1 4 a Progress-M 44. Kosmonauté Jurij Gidzenko, Sergej Krikaljov a William Shepherd opustili stanici ISS po 136 dnech, 17 hodinách a 9 minutách, to je i délka první dlouhodobé Expedice na ISS.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS z raketoplánu Discovery (mise STS-102)
Mezinárodní vesmírná stanice ISS z raketoplánu Discovery (mise STS-102)

Zpět na Zemi se nevraceli na palubě lodi Sojuz TM-31, ale na palubě amerického raketoplánu Discovery (STS-102), který na ISS dopravil víceúčelový logistický modul MPLM Leonardo a zejména posádku Expedice 2. K oficiálnímu předání velení nad stanicí ISS došlo 19. března 2001 v 01:50 SEČ, kdy jej převzal ruský kosmonaut Jurij Vladimirovič Usačov. Šlo o formalitu, fakticky k předání došlo dříve přesunem tvarovaných křesel pro novou posádku do Sojuzu TM-31. Raketoplán Discovery přistál 21. března 2001 ve 12:42:08,968 SEČ na letišti Kennedy kosmického střediska. Ukončila se tak kosmická výprava trojice mužů, kteří jako první dlouhodobě pobývali na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Jejich mise, včetně dopravy trvala 140 dní, 23 hodin, 40 minut a 19 sekund.



Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).

Štítky: Výročí, ISS, Mezinárodní vesmírná stanice, Krikaljov, Shepherd, Gidzenko, Sojuz TM-31


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »