Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Armádní raketoplán brzy znovu odstartuje

Armádní raketoplán brzy znovu odstartuje

Umělcova představa armádního raketoplánu X-37B ve vesmíru.
Autor: NASA

Jediným okřídleným strojem, který v současnosti létá do vesmíru je miniraketoplán X-37B patřící americkému letectvu. Jedná se o nepilotovaný stroj původně vyvíjený pod křídly NASA, která však od projektu po čase odstoupila. Této situace využily US Air Force a ve vývoji X-37B pokračovaly. Pod jejich taktovkou se raketoplán na špici rakety Atlas V poprvé podíval na oběžnou dráhu Země v dubnu 2010 a po osmi měsících ve vesmíru úspěšně přistál na letecké základně Vandenberg. Druhý exemplář miniraketoplánu odstartoval krátce poté v březnu 2011 a vrátil se až v červnu následujícího roku. Původní avizovanou životnost 270 dní tak X-37B překročil zhruba o 200 dní. V prosinci 2012 pak raketoplán zamířil na oběžnou dráhu potřetí a zpátky na Zemi přistál až po téměř dvou letech v říjnu 2014! Už za pár dní, přesněji 20. května, se tento utajený armádní stroj podívá do vesmíru počtvrté…

Protože celý projekt řídí americké letectvo, detaily všech misí jsou samozřejmě tajné. O účelu a úkolech raketoplánu a jeho testovacích letů máme jen hrubé informace. Je jisté, že při první misi v roce 2010 se testovaly základní systémy X-37B, návrat do atmosféry a přistání. Při druhé a třetí misi už stroj zůstal na oběžné dráze výrazně déle a jeho provozovatel tak určitě testoval, jak dlouhý pobyt v nehostinném vesmíru zvládne. Při třetím letu navíc odstartoval stejný stroj, který se vydal na první misi v roce 2010. Úspěšně tak tedy byla otestována i jeho znovupoužitelnost. Pokud stroje při svých orbitálních misích nesly nějaký náklad, americké letectvo o něm neuvolnilo žádné informace.

V současnosti se ale situace mění. Představitelé US Air Force uvedli, že zatímco při předchozích misích se testoval především samotný raketoplán a jeho schopnosti, při misi následující už se projekt přesune do fáze testování nákladu.

První známou položkou je elektrický Hallův motor. Jeho testováním mají být ověřeny modifikace motoru, který je plánováno použít u nových pokročilých armádních komunikačních družic. Tyto motory vyrábí firma Aerojet Rocketdyne a jejich pracovní látkou je xenon, který se pomocí elektrické energie ionizuje a urychluje na velké rychlosti. Součástí testu bude kromě sběru telemetrických dat z pohonného systému také měření jeho síly, tedy toho, jakou měrou bude ovlivňovat parametry oběžné dráhy miniraketoplánu.

Druhý známý náklad, který projde testováním na palubě X-37B, je materiálový výzkum sponzorovaný NASA. Experiment nazvaný METIS (Materials Exposure and Technology Innovation in Space) bude obsahovat téměř 100 různých materiálů, které budou vystaveny nehostinnému vesmírnému vakuu po více než 200 dní. METIS tak bude nástupcem experimentu MISSE, při kterém na ISS probíhaly podobné testy téměř po celou dobu její existence. Výsledky takovýchto materiálových experimentů pak najdou uplatnění při konstrukci vesmírných lodí, sond a satelitů ale také v průmyslu a technologiích na Zemi.

Mise OTV-4 (Orbital Test Vehicle) měla původně odstartovat 6. května. Tento termín však byl odložen kvůli blíže nespecifikované závadě na vynášeném nákladu. V současnosti se plánuje se startem 20. května mezi 15:00 a 19:00 našeho času. Jak už bylo řečeno, raketoplán bude vynesen pomocí rakety Atlas V verze 501 z komplexu 41 na Floridě. K raketě už byl připojen horní stupeň Centaur a také aerodynamický kryt s raketoplánem X-37B uvnitř. Celá sestava se na mobilní startovací plošině vydá na startovací rampu 19. května.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com (1)
[2] Spaceflightnow.com (2)

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Štítky: Raketoplán


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »