Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Český pilot se stal záložním astronautem ESA
Jan Herzig Vytisknout článek

Český pilot se stal záložním astronautem ESA

Noví astronauti ESA
Autor: ESA

Evropská kosmická agentura po dlouhých 13 letech uspořádala nový nábor astronautů do svých řad. Úplně poprvé se do něj mohli přihlásit i Češi, poslední totiž proběhl těsně před naším vstupem do ESA. Celkově se sešlo přes 22 000 přihlášek, z čehož bylo v šestikolovém výběru vybráno 17 nejlepších uchazečů. Noví astronauti byli slavnostně představeni ve středu v Paříži a je mezi nimi i jeden Čech. V budoucnosti se podívají na Mezinárodní vesmírnou stanici, čínskou stanici Tiangong, lunární stanici Gateway a možná i na samotný povrch Měsíce.

Poslední výběr začal roku 2008 a vybraní astronauti byli představení o rok později. Tehdy byla vybrána šestičlenná skupina, Thomas Pesquet z Francie, Timothy Peake z Velké Británie, Andreas Mogensen z Dánska, Alexander Gerst z Německa a Samantha Cristoforettiová a Luca Parmitano z Itálie.  Později se k nim ještě přidal Němec Matthias Maurer. Většina z nich má již přitom za sebou dvě půlroční mise na ISS, pouze Peake a Maurer mají jen jednu a Mogensen jen jednu týdenní, na dlouhodobý pobyt se Dán vydá až příští rok. Každopádně však již tento oddíl má něco za sebou a v následujících letech bude příležitostí pro Evropany jen přibývat. To vedlo k vyhlášení nového náboru, do kterého se přihlásilo i 202 Čechů, 165 mužů a 37 žen.

Snímek z představení nových astronautů Autor: Eric Lalmand/Belga Mag/AFP/Getty Images
Snímek z představení nových astronautů
Autor: Eric Lalmand/Belga Mag/AFP/Getty Images
Možnost podání přihlášek skončila loni 18. června. Poté začal náročný výběr. První fáze spočívala v hodnocení motivačních dopisů. Do druhé fáze se již dostalo jen kolem 1 400 uchazečů, z nichž bylo 16 Čechů. Ta probíhala v Hamburku a tvořila ji série testů zaměřená na psychomotorické schopnosti, konkrétně například na prostorovou orientaci nebo audiovizuální paměť. Třetí kolo zkoumalo schopnost kandidátů spolupracovat za daných podmínek v týmu. Čtvrté tvořily týdenní lékařské testy. Dvě závěrečné fáze byly koncipovány jako pohovory s vybranou komisí i samotným generálním ředitelem ESA, Josefem Aschbacherem.

Všemi těmito koly nakonec prošlo jen 17 kandidátů. Z nich 5 se stane tzv. kariérními astronauty. To znamená, že zanedlouho zahájí výcvik a na plný úvazek se stanou astronauty. Jeden byl vybrán jako parastronaut a zbylých 11 bude zařazeno do oddílu záložních astronautů, tj. budou i nadále pokračovat ve svých zaměstnáních, ale jednou za rok postoupí týdenní výcvik a ve chvíli, kdy bude potřeba zastoupit profesionálního astronauta, nebo se naskytne například nějaká kratší mise, která například bude svým zaměřením odpovídat specializaci jednoho z nich, bude nějaký z rezervních astronautů povolán.

Aleš Svoboda na oficiální fotografii ESA Autor: ESA
Aleš Svoboda na oficiální fotografii ESA
Autor: ESA
Neuvěřitelné se stalo realitou a jedním z 11 nových záložníků je i Čech. Stal se jím 36 letý vojenský pilot Aleš Svoboda. Pochází z Brna a již od dětských let toužil stát se astronautem. Na Univerzitě Pardubice a Univerzitě obrany získal magisterský titul, na druhé jmenované později i doktorát se zaměřením na letecké a raketové technologie. Také se účastnil Mezinárodní školy pro důstojníky letek na Letecké univerzitě Vzdušných sil USA v Alabamě. Základní výcvik v armádě zahájil roku 2005, dokončil ho o tři roky později, kdy se stal pilotem. Má i výcvik seskoků padákem a nouzového přežití. V roce 2016 absolvoval ve Švédsku výcvik pro létání s Gripeny. Následně se účastnil mnoha mezinárodních misí, například v Estonsku.V současné době pracuje jako zbraňový a taktický důstojník 211. taktické letky v Čáslavi. Celkově má nalétáno přes 1 500 letových hodin.

Kariérními astronauty se stali Sophie Adenot z Francie, Pablo Álvarez Fernández ze Španělska, Rosemary Coogan z Velké Británie, Raphaël Liégeois z Belgie a Marco Alain Sieber ze Švýcarska. Poprvé byl také vybrán jeden astronaut s fyzickým postižením, nazýván také jako parastronaut, kterým se stal John McFall z Velké Británie. Mezi záložníky vedle Aleše Svobody patří i Meganne Christian z Velké Británie, Anthea Comellini z Itálie, Sara García Alonso ze Španělska, Andrea Patassa z Itálie, Carmen Possnig z Rakouska, Arnaud Prost z Francie, Amelie Schoenenwald z Německa, Slawosz Uznański z Polska, Marcus Wandt ze Švédska a Nicola Winter z Německa.

Od chvíle, kdy se v kosmické lodi Sojuz vydal v roce 1978 Vladimír Remek na stanici Saljut 6 nebyl žádný Čech blíže tomu dostat se do vesmíru. Československo mělo dva kosmonauty, druhým je Oldřich Pelčák. Ten nakonec do vesmíru neletěl a tvořil zálohu Remkovi. Díky výběru Aleše Svobody mezi záložní astronauty existuje velmi seriózní šance, že za několik let absolvuje například týdenní misi na ISS. Už jeho výběr však posunul českou kosmonautiku ohromně vpřed a dokazuje, jak vyspělý již tento obor v naší zemi je. Jedná se doopravdy o obrovskou prestiž, která zároveň poskytne inspiraci mnoha a mnoha dalším mladým lidem se zájmem o tyto obory, kteří jednou posunou ČR ještě dál.

Obrovská gratulace Aleši Svobodovi!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Rozhovor Svobody pro ČT
[2] Detailní informace o všech nových astronautech
[3] esa.int
[4] Oldřich Pelčák
[5] Vladimír Remek



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Aleš Svoboda, Evropští astronauti, Výběrové řízení, Astronaut, Evropská kosmická agentura, ESA


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »