Čínské mise na odvrácenou stranu Měsíce

O ambicích a novinkách z čínského lunárního programu promluvil na Mezinárodním astronautickém kongresu, který se konal minulý týden v Mexiku, Wu Yanhua, manažer čínského národního kosmického úřadu. Podle něj technici z nejlidnatější země světa momentálně pracují na vývoji dvou identických sond pro přistání na Měsíci a návrat na Zemi s nákladem sebraných vzorků. Bude to vlastně první návrat vzorků hornin z Měsíce od roku 1976, kdy tento úkol splnila sovětská sonda Luna 24 po přistání v Moři krizí.

První čínská sonda pro odběr vzorků, Chang´e 5, by měla odstartovat koncem příštího roku a dosednout na zatím neupřesněné místo na přivrácené straně Měsíce. Kromě lepšího poznání našeho přirozeného souputníka pro dejme tomu nějakou budoucí těžbu surovin vyzkouší Čína nové technologie pro různé budoucí aplikace a vystoupá zase o něco výše na pomyslném piedestalu kosmických velmocí světa.

Jako zálohu Číňané staví pro tuto misi dvě prakticky identické sondy, kdyby náhodou Chang´e 5 z nějakého důvodu selhala, bude ke startu připravené i její dvojče, které se pokusí splnit původně plánovanou misi a zachránit reputaci.

Hezká je na tom jedna věc: čínské lunární expedice zatím byly prakticky stoprocentně úspěšné, technici nasbírali zkušenosti, takže je zde velká pravděpodobnost, že Chang´e 5 úkol skutečně splní a přiveze na Zemi měsíční horniny. V takovém případě zůstane její záložní dvojče nevyužito a Čína bude mít v rukou hotový hardware pro zbrusu novou expedici. A hodlá toho využít, jak poznamenal v Mexiku Wu Yanhua: „Pokud Chang´e 5 uspěje, rozhodneme se, co dále podnikneme se sondou Chang´e 6, jestli ji pošleme pro vzorky opět na přivrácenou nebo již na odvrácenou stranu Měsíce.“

Po průzkumu odvrácené strany vůbec vědecká obec lační. Jde o drsnou, skalnatou krajinu, pokrytou impaktními krátery, s absencí rovinatých měsíčních moří, jaké známe na viditelné tváři našeho přírodního satelitu. Na odvrácené straně Měsíce zatím nepřistála vůbec žádná expedice kvůli blokování spojení se Zemí jeho hmotou, došlo zde jen k likvidačním impaktům vyřazených průzkumných sond.

Přistání na odvrácené straně Měsíce prosazoval nadšený geolog Harrison Schmitt po svém jmenování do posádky Apolla 17 s tím, že půjde o poslední výpravu na Měsíc a přivrácenou stranu zkoumaly všechny mise předchozí. Vypracoval dokonce seznam potřebného vybavení včetně retranslační družice i s odhady cen, snaha mu však neprošla u nadřízených ani u velitele mise Cernana, který si jako profesionální pilot více uvědomoval rizika spojená s přistáváním v lunárním terénu. Sedmnáctka nakonec přistála v Moři jasu, v údolíčku Taurus-Littrow.

Prvenství co se týče řízeného přistání na odvrácené straně Měsíce zřejmě padne do klína čínské sondy Chang´e 4, záložního dvojčete Chang´e 3, která v prosinci 2013 vysadila po přistání v Moři dešťů slavný rover Jutu. Právě záložní hardware pro Chang´e 3 hodlá Čína využít k přistání na odvrácené straně Měsíce někdy v roce 2018. Misi bude předcházet nutné vypuštění přenosové družice, protože na odvrácené straně Měsíce spojení se Zemí nikdy nenavážete. Satelit se usadí v libračním bodě L2 soustavy Země – Měsíc, odkud bude mít neustále jeho odvrácenou stranu pokrytou, současně však bude mít i výhled na Zemi a bude moci jejím směrem posílat data ze sondy, která dosedne na odvrácenou stranu Měsíce.

Čína nabízí do budoucna využití této přenosové družice komukoliv, kdo bude potřebovat pomoc s komunikací při své lunární expedici.

„Družice nebude využita jen při misi Chang´e 4 ale rovněž bude podporovat budoucí pilotované i bezpilotní mise na odvrácenou měsíční stranu a aktivity v okolí Měsíce,“ upřesnil Yanhua na kongresu v Mexiku. Je to jen nabídka nebo svědčí jeho prohlášení o budoucích plánech Číny v oblasti lunárních expedic?

Pravděpodobným místem přistání Chang´e 4 je kráter Apollo, který se nachází poblíž jižního pólu Měsíce, nedaleko okraje pánve Aitken. Ta je nejstarším a zároveň největším impaktním kráterem na Měsíci s hloubkou 8 kilometrů a průměrem bezmála 2 500 kilometrů a pravděpodobně odkrývá hluboké vrstvy lunární kůry a snad i zbytky někdejšího žhavého pláště. Tato lokalita velmi zajímá i agenturu NASA, jedním z kandidátů jejích budoucích meziplanetárních sond je mise, která z oblasti pánve Aitken přiveze vzorky (aby nebyla rychlejší čínská Chang´e 6 někdy počátkem 20. let).

Ale zpět k Chang´e 4, prvnímu přistání na odvrácené straně, byť bez návratu vzorků. Tato mise ponese dokonce čtyři evropské vědecké přístroje (kosmická spolupráce mezi ESA a Čínou se vůbec prohlubuje), připravené v Německu, Holandsku, Švédsku a Itálii.

Celkově má Chang´e 4 na odvrácené straně Měsíce měřit místní seismickou aktivitu a pomocí georadaru poodhalit složení podpovrchových vrstev hornin a pomoci pochopit scénář vývoje měsíční kůry.

Zkrátka ale nepřijdou ani astronomové, protože odvrácená strana Měsíce je ideální pro radioastronomická pozorování – je totiž chráněna před velkým rušitelem, Zemí. Chang´e 4 má být vybavena detektory pro zachycování nízkofrekvenčních signálů z hlubokého vesmíru.

V delším časovém horizontu hovoří Čína o pilotovaných expedicích na Měsíc, co se však týče letů astronautů, na prvním místě je nyní stavba a provoz větší vědecké základny na zemské orbitě ve 20. letech tohoto století.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com 29. 9. 2016
[2]Kniha Poslední muž na Měsíci (Eugene Cernan; 2003)