Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čínské mise na odvrácenou stranu Měsíce
Vít Straka Vytisknout článek

Čínské mise na odvrácenou stranu Měsíce

Chang´e 3 na Měsíci pohledem roveru Jutu
Autor: Planetary Society

Nedávný kongres IAC2016 v Mexiku využili Číňané k dalšímu odsunutí pomyslné pokličky z jejich vesmírného programu a přišli s novými plány. Vypadá to, že čínská sonda bude prvním plavidlem, které řízeně přistane na odvrácené straně Měsíce a její nástupkyně snad odtud přiveze i vzorky hornin. Čína navíc nabízí zájemcům využití komunikační družice v blízkosti Měsíce.

O ambicích a novinkách z čínského lunárního programu promluvil na Mezinárodním astronautickém kongresu, který se konal minulý týden v Mexiku, Wu Yanhua, manažer čínského národního kosmického úřadu. Podle něj technici z nejlidnatější země světa momentálně pracují na vývoji dvou identických sond pro přistání na Měsíci a návrat na Zemi s nákladem sebraných vzorků. Bude to vlastně první návrat vzorků hornin z Měsíce od roku 1976, kdy tento úkol splnila sovětská sonda Luna 24 po přistání v Moři krizí.

Pokusný čínský modul obletěl Měsíc a vrátil se na Zemi v listopadu 2014 Autor: spaceflightnow.com
Pokusný čínský modul obletěl Měsíc a vrátil se na Zemi v listopadu 2014
Autor: spaceflightnow.com
První čínská sonda pro odběr vzorků, Chang´e 5, by měla odstartovat koncem příštího roku a dosednout na zatím neupřesněné místo na přivrácené straně Měsíce. Kromě lepšího poznání našeho přirozeného souputníka pro dejme tomu nějakou budoucí těžbu surovin vyzkouší Čína nové technologie pro různé budoucí aplikace a vystoupá zase o něco výše na pomyslném piedestalu kosmických velmocí světa.

Jako zálohu Číňané staví pro tuto misi dvě prakticky identické sondy, kdyby náhodou Chang´e 5 z nějakého důvodu selhala, bude ke startu připravené i její dvojče, které se pokusí splnit původně plánovanou misi a zachránit reputaci.

Hezká je na tom jedna věc: čínské lunární expedice zatím byly prakticky stoprocentně úspěšné, technici nasbírali zkušenosti, takže je zde velká pravděpodobnost, že Chang´e 5 úkol skutečně splní a přiveze na Zemi měsíční horniny. V takovém případě zůstane její záložní dvojče nevyužito a Čína bude mít v rukou hotový hardware pro zbrusu novou expedici. A hodlá toho využít, jak poznamenal v Mexiku Wu Yanhua: „Pokud Chang´e 5 uspěje, rozhodneme se, co dále podnikneme se sondou Chang´e 6, jestli ji pošleme pro vzorky opět na přivrácenou nebo již na odvrácenou stranu Měsíce.“

Po průzkumu odvrácené strany vůbec vědecká obec lační. Jde o drsnou, skalnatou krajinu, pokrytou impaktními krátery, s absencí rovinatých měsíčních moří, jaké známe na viditelné tváři našeho přírodního satelitu. Na odvrácené straně Měsíce zatím nepřistála vůbec žádná expedice kvůli blokování spojení se Zemí jeho hmotou, došlo zde jen k likvidačním impaktům vyřazených průzkumných sond.

Přistání na odvrácené straně Měsíce prosazoval nadšený geolog Harrison Schmitt po svém jmenování do posádky Apolla 17 s tím, že půjde o poslední výpravu na Měsíc a přivrácenou stranu zkoumaly všechny mise předchozí. Vypracoval dokonce seznam potřebného vybavení včetně retranslační družice i s odhady cen, snaha mu však neprošla u nadřízených ani u velitele mise Cernana, který si jako profesionální pilot více uvědomoval rizika spojená s přistáváním v lunárním terénu. Sedmnáctka nakonec přistála v Moři jasu, v údolíčku Taurus-Littrow.

Odvrácená strana Měsíce. Pánev Aitken je tmavší oblastí dole Autor: wikipedia
Odvrácená strana Měsíce. Pánev Aitken je tmavší oblastí dole
Autor: wikipedia
Prvenství co se týče řízeného přistání na odvrácené straně Měsíce zřejmě padne do klína čínské sondy Chang´e 4, záložního dvojčete Chang´e 3, která v prosinci 2013 vysadila po přistání v Moři dešťů slavný rover Jutu. Právě záložní hardware pro Chang´e 3 hodlá Čína využít k přistání na odvrácené straně Měsíce někdy v roce 2018. Misi bude předcházet nutné vypuštění přenosové družice, protože na odvrácené straně Měsíce spojení se Zemí nikdy nenavážete. Satelit se usadí v libračním bodě L2 soustavy Země – Měsíc, odkud bude mít neustále jeho odvrácenou stranu pokrytou, současně však bude mít i výhled na Zemi a bude moci jejím směrem posílat data ze sondy, která dosedne na odvrácenou stranu Měsíce.

Čína nabízí do budoucna využití této přenosové družice komukoliv, kdo bude potřebovat pomoc s komunikací při své lunární expedici.

Družice nebude využita jen při misi Chang´e 4 ale rovněž bude podporovat budoucí pilotované i bezpilotní mise na odvrácenou měsíční stranu a aktivity v okolí Měsíce,“ upřesnil Yanhua na kongresu v Mexiku. Je to jen nabídka nebo svědčí jeho prohlášení o budoucích plánech Číny v oblasti lunárních expedic?

Severní okraj pánve Aitken fotoaparátem astronautů z Apolla 8 (1968) Autor: wikipedia
Severní okraj pánve Aitken fotoaparátem astronautů z Apolla 8 (1968)
Autor: wikipedia
Pravděpodobným místem přistání Chang´e 4 je kráter Apollo, který se nachází poblíž jižního pólu Měsíce, nedaleko okraje pánve Aitken. Ta je nejstarším a zároveň největším impaktním kráterem na Měsíci s hloubkou 8 kilometrů a průměrem bezmála 2 500 kilometrů a pravděpodobně odkrývá hluboké vrstvy lunární kůry a snad i zbytky někdejšího žhavého pláště. Tato lokalita velmi zajímá i agenturu NASA, jedním z kandidátů jejích budoucích meziplanetárních sond je mise, která z oblasti pánve Aitken přiveze vzorky (aby nebyla rychlejší čínská Chang´e 6 někdy počátkem 20. let).

Ale zpět k Chang´e 4, prvnímu přistání na odvrácené straně, byť bez návratu vzorků. Tato mise ponese dokonce čtyři evropské vědecké přístroje (kosmická spolupráce mezi ESA a Čínou se vůbec prohlubuje), připravené v Německu, Holandsku, Švédsku a Itálii.

Celkově má Chang´e 4 na odvrácené straně Měsíce měřit místní seismickou aktivitu a pomocí georadaru poodhalit složení podpovrchových vrstev hornin a pomoci pochopit scénář vývoje měsíční kůry.

Zkrátka ale nepřijdou ani astronomové, protože odvrácená strana Měsíce je ideální pro radioastronomická pozorování – je totiž chráněna před velkým rušitelem, Zemí. Chang´e 4 má být vybavena detektory pro zachycování nízkofrekvenčních signálů z hlubokého vesmíru.

V delším časovém horizontu hovoří Čína o pilotovaných expedicích na Měsíc, co se však týče letů astronautů, na prvním místě je nyní stavba a provoz větší vědecké základny na zemské orbitě ve 20. letech tohoto století.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com 29. 9. 2016
[2]Kniha Poslední muž na Měsíci (Eugene Cernan; 2003)



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Chang´e 4, Chang´e 5, Čínská sonda k Měsíci, Čchang'e 3, Pánev aitken, Apollo 17, Chang´e 6, Odvrácená strana Měsíce


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »