Přístroj MAHLI na robotu Curiosity. Snímek Malin Space Science SystemsVe čtvrtém díle našeho miniseriálu se zaměříme na přístroj MAHLI. Zkratka vychází z názvu Mars Hand Lens Imager. V článku se dozvíte přesnější údaje a tak vás nepřekvapí, že se této kameře někdy přezdívá "digitální lupa". Našli bychom ji na konci robotické paže.
MAHLI zabírá horninu na Zemi. Snímek má 2,6x2,0cm. NASA/JPL-Caltech/Malin Space Science SystemsDetailní snímky hornin s fosíliemi, pořízené na Zemi. Lastura vlevo má délku 1,2 cm. NASA/JPL-Caltech/Malin Space Science SystemsJedná se o barevnou kameru schopnou snímat velmi detailní záběry kamenů. Díky tomu, že MAHLI může ostřit, dokáže dělat i snímky okolí roveru. Hlavním úkolem ale bude pořizovat detailní snímky vzorků – stejně jako si pozemský geolog s sebou nosí lupu, aby odhalil barvy, zlomy hornin, tvary krystalů a podobně, tak i Curiosity tohle všechno dokáže. U sedimentárních hornin totiž potřebujeme zjistit jak velká zrna ji tvoří a jaký mají tvar. Pokud mají ostré hrany, znamená to, že před dosednutím neabsolvovaly dlouhou cestu, která by je jinak obrousila – ať už by byla původcem pohybu voda, nebo vítr. Díky snímkům z MAHLI se budou moci operátoři rozhodnout, zda vzorek prozkoumají ostatními přístroji. Fotky z kamery mají rozlišení 1600 x 1200 pixelů a ukládají se na 8 GB flash paměť. Umí navíc snížit objem dat posílaných na Zemi – ze série různě zaostřených záběrů umí složit koláž, která zabírá 4x méně místa, než kdyby se posílala jedna fotka po druhé.
Kalibrační terčík pro kameru MAHLI. NASA/JPL-Caltech/Malin Space Science SystemsNa první pohled se může zdát, že MAHLI připomíná přístroje použité na MERech (Spirit a Opportunity). Ale je tu několik rozdílů – MAHLI na Curiosity snímá ve všech barvách, umí si posvítit na cíl a umí ostřit (od 22,5 mm až do nekonečna). Je také umístěn na delší paži – zvládne udělat i autoportrét vozítka. Její rozlišení je navíc téměř třikrát vyšší. Snímky mohou posloužit k vizuální kontrole stavu vědeckých přístrojů, ale umí také pořizovat časosběrná videa. Nejvíc se může k vzorku přiblížit na dva centimetry. V tu chvíli zachycuje 1 pixel jen asi 0,025 milimetru! Přičemž takto vyfotí oblast o rozměrech 2,2 x 1,7 centimetru. Jak jsme již řekli, kamera MAHLI umí ostřit. Umožňuje tak dělat snímky velkých detailů, tak i fotky z větších vzdáleností. Na vzdálenost 1 metru od předmětu má 1 pixel velikost půl milimetru, což je velmi slušný výsledek. Snímá přitom oblast širokou asi 70 centimetrů.
Zkušební snímek se zaostřením na nekonečno. Kamera se dívala z tzv. cleanroom (přípravné místnosti) skrz okno do jiné místnosti a odtud ven na letní San Diego). NASA/JPL-Caltech/Malin Space Science SystemsPokud se zkoumaný vzorek nachází ve špatných světelných podmínkách, není to pro MAHLI problém – disponuje totiž dvěma sadami bílých LED diod. Další dvojice diod vydává ultrafialové záření o vlnové délce 365 nanometrů. S jejich pomocí bude možné prokázat fluorescenci vzorků. Aby MAHLI snímala barvy tak, jak má, může využít kalibračního terčíku, který je umístěný na těle roveru. S jeho pomocí je možné kalibrovat barevné snímání, ostření, nebo UV osvětlení.
Tolik tedy ke kameře MAHLI. Další na řadě bude CheMin, které se podíváme na zoubek zítra.
Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
