Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity 9. díl: DAN

Curiosity 9. díl: DAN

Diagram znázorňuje schématicky princip, na kterém je založeno hledání vodního ledu pod povrchem Marsu. NASA/JPL-Caltech
Diagram znázorňuje schématicky princip, na kterém je založeno hledání vodního ledu pod povrchem Marsu. NASA/JPL-Caltech
V dnešním díle našeho seriálu se podíváme na ruský příspěvek k projektu vozítka Curiosity. Je jím přístroj DAN, tedy Dynamic Albedo of Neutrons. Hlavním úkolem tohoto přístroje je pátrat po vodě. Dokáže totiž odhalit atomy vodíku i v hloubce půl metru pod povrchem. Využívá k tomu vystřelovaných neutronů a následně měří a vyhodnocuje, jak se odráží.

Zdroj neutronů na pravoboku MSL / Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Zdroj neutronů na pravoboku MSL / Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Takový systém hledání vody se již osvědčil – používá se na sondách, které krouží okolo rudé planety – třeba na Mars Odyssey – tam mimochodem podobný přístroj vyrobil stejný tým, který má na svědomí i DAN na Curiosity. Nyní jde o to, jak se předvede při bližším hledání. Vyhledávání funguje na poměrně jednoduchém principu – vystřelený neutron narazí do atomu vodíku a rozehraje biliár na subatomární úrovni. Výsledkem je změna energie, kterou měřidla zaznamenají. A jelikož je u vodíku tato změna dobře známá, bude velmi dobře k nalezení. Možná si říkáte, kde se budou ty neutrony brát. DAN umí pracovat v pasivním režimu, kdy využívá přirozeného dopadů neutronů pocházejících z kosmického záření. Kromě toho má ale také vlastní neutronový pulzní generátor – v aktivním režimu tak může bombardovat povrch. V tomto případě je tak citlivý, že odhalí i vodu v koncentraci jedné promile.

Detektory na pravoboku MSL / Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Detektory na pravoboku MSL / Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Vlastní generátor neutronů bychom našli na pravém boku vozítka, vyhodnocovací senzory pak na boku levém. Každý puls trvá zhruba jednu mikrosekundu a frekvence palby může být až 10 pulsů / vteřinu. Přístroj ale nemusí být neustále v provozu. Podle všeho se očekává, že bude pracovat jen když vozítko zaparkuje. Měřidla následně zaznamenávají přílet odražených neutronů a zjišťují jejich energetické stavy, množství, ale také čas, kdy dorazily. Odhady hovoří o tom, že generátor může vyrobit až 10 milionů pulsů, přičemž každý obsahuje zhruba 10 milionů neutronů.

Očekává se, že voda v místě přistání bude nejspíše ve formě hydratovaných minerálů, kdy jsou její molekuly, nebo hydroxylové ionty spojeny s krystalovou mřížkou horniny. Díky tomu mohou zadržovat vodu i v případě, kdy je běžná voda z povrchu už dávno pryč. Jsou to v podstatě molekuloví vězni umístění do atomární šatlavy v dobách, kdy Mars měl vody dost. Pak voda zmizela, ale molekuly uvězněné v hydratovaných minerálech zůstaly až do dnešních dnů. DAN může také proměřovat, jak se mění koncentrace vody v půdě v průběhu roku, nebo jaký je vztah mezi půdní a vzdušnou vlhkostí. Ačkoliv je to v kráteru Gale, kde rover přistane nepravděpodobné, tak DAN by dokázal odhalit i pod povrchem uložený led.

A co nás čeká příště? Vrátíme se ke kamerám a podíváme se na zoubek té, která přijde ke slovu jako první – sestupová kamera MARDI.

Přeložil Dušan Majer, doplnil Martin Gembec

Převzato z facebookové stránky Diskuzního fóra o kosmonautice vesmir.thos.cz

Všechny části:
1. díl: MastCam
2. díl: ChemCam
3. díl: APXS
4. díl: MAHLI
5. díl: CheMin
6. díl: SAM
7. díl: REMS
8. díl: RAD
9. díl: DAN
10. díl: MARDI




O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Curiosity, Mars


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »