Curiosity prokázal někdejší obyvatelnost Marsu

„Klíčovou otázkou pro tuto misi je, zda Mars mohl mít obyvatelné prostředí,“ řekl Michael Meyer, vědec z NASA na tiskové konferenci v úterý ve Washingtonu. „Podle toho, co nyní víme, je odpověď ano.“ Mikroskopický život mohl kdysi v prostředí Marsu vzniknout a dokonce se mu zde mohlo dařit.

Po navrtání hladké horniny, tvořené usazeninami, a přemístění prachu z jejího interiéru do vědeckých přístrojů v útrobách Curiosity přišly ke slovu instrumenty CheMin (Chemistry and Mineralogy) a SAM (Sample Analysis at Mars), které posléze vyslaly k Zemi informaci o detekování síry, dusíku, vodíku, kyslíku, fosforu a uhlíku – mezi látkami snadno rozeznáme základní stavební kameny života, jak ho známe zde na Zemi. Usazeninová hornina se Curiosity „připletla do cesty“ na dně kráteru Gale, jen nedaleko od přistávacího místa roveru, v lokalitě zvané Yellowknife Bay. Prokazatelně zde kdysi bujně tekla a prosakovala voda, nález výše uvedených prvků vědci považují za jakýsi podpis dřívějšího řečiště či jezera.

John Grotzinger, vedoucí vědeckého týmu mise Curiosity, na včerejší tiskovce, kde byl objev oznámen, uvedl: „Našli jsme obyvatelné prostředí tak nezhoubné a příznivé pro život, že kdybyste na tom místě kdysi byli a měli okolo sebe vodu, jež tam kdysi tekla, mohli byste ji zřejmě pít.“

„Už to není jen široký průzkum typu: ‚jé, tady je voda, jé, tady jsou kameny‘. Už víme, že voda zde byla po dlouhou dobu, byla neutrální, nebyla příliš slaná. Byla zde spousta vody pro mikroorganismy, pokud zde nějaké byly,“ pokračuje Meyer.

Pokud se mikroorganismy na Marsu skutečně vyvinuly, mluvíme podle Grotzingera o období před více než 3 miliardami let, tedy (plus mínus pár set milionů let) asi stejný čas, kdy se život začal vyvíjet na Zemi.

Vědecký tým chce pomocí vrtáku Curiosity odebrat ještě alespoň jeden vzorek z vnitřních vrstev místních hornin, aby rozšířil prvotní poznatky a vyloučil původ výsledků v kontaminaci přístrojů Curiosity látkami ze Země. Na další vrtání si však vědci budou muset počkat do května, protože v blízké době začne komplikovat komunikaci s roverem vzájemná poloha Marsu a Země. Technici navíc musí dokončit opravy a vyšetřování nedávného výpadku paměti jednoho ze dvou řídících počítačů roveru na Marsu, vědecké úkoly tím byly samozřejmě pozastaveny. Odborníci však věří ve vyřešení problému v dohledné době.

Vědci by chtěli v následujícím čase nasměrovat Curiosity k systematickému hledání dalších stop organického uhlíku, základního stavebního kamene pozemského života. Také může být opakováno vrtání dalších vzorků, vědecký tým by však již rád zamířil k hlavnímu cíli mise – hoře Aeolis Mons, srdci kráteru Gale. Jde o 5 kilometrů vysoký kopec tvořený převážně usazeninami z dávné minulosti Marsu.

Zdroje:

• NASA 12. 3. 2013
• Spaceflightnow.com 12. 3. 2013