Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dalekohled Jamese Webba vyfotografován mezi hvězdami

Dalekohled Jamese Webba vyfotografován mezi hvězdami

Dalekohled Jamese Webba a druhého stupně Ariane 5 ve hvězdném poli. Dalekohled byl pořízen Milanem Antošem z Jablonce nad Nisou.
Autor: Milan Antoš

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (James Webb Space Telescope - JWST) byl úspěšně vypuštěn do kosmického prostoru 25. 12. na raketě Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. JWST v současné době míří do libračního centra L2, kde bude v následujících letech umístěn. Českým astronomům se podařilo let Webbova dalekohledu zachytit při jeho pouti noční oblohou.

Prvním, komu se Vesmírný dalekohled Jamese Webba podařilo z našeho území nasnímat, byl Milan Antoš z Jablonce nad Nisou. Fotografie byly pořízeny v den startu, tedy 25. 12. okolo 22:25 SEČ. Použit byl 20cm dalekohled RASA o ohniskové vzdálenosti 400 mm se CCD kamerou ATIK 460 EXm. Vzdálenost vesmírného dalekohledu od Země byla v době pořízení snímků 108500 km, jasnost se pohybovala okolo 13. hvězdné velikosti. Kromě dalekohledu je na snímku vidět i druhý stupeň rakety Ariane 5.

Animace Milana Antoše s JWST a druhým stupňem Ariane 5.

Dalekohled Jamese Webba na snímku Zděnka Bardona Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled Jamese Webba na snímku Zděnka Bardona
Autor: Zdeněk Bardon
Další snímek JWST pochází od astrofotografa Zdeňka Bardona. Ten vyfotografoval vesmírný dalekohled ze své soukromé hvězdárny ve východočeské obci Rasošky, když JWST byl už na vzdálenost Měsíce od Země. Autor svoji práci popisuje níže. Zdeněk Bardon je mj. fotografickým ambasadorem Evropské jižní observatoře, autorem mnoha astronomických fotografií, čestným členem Mezinárodní astronomické unie a také zakladatelem fotosoutěže "Česká astrofotografie měsíce", kterou v rámci České astronomické společnosti organizuje už 16 let. Více o autorovi na jeho osobních stránkách.

Zdeněk Bardon o snímku: "Vesmírný dalekohled - James Webb Space Telescope (JWST) se na svoji vesmírnou pouť vydal v sobotu 25. 12. 2021. Nápad nasnímat jeho trajektorii vznikl v hlavě mého kamaráda Miro Grnji z Bratislavy. V noci z pondělí na úterý se na malou chvíli vyjasnila obloha a tak jsem se pokusil o nemožné. Navíc, ještě nerozbalený teleskop JWST se nacházel ve vzdálenosti našeho Měsíce, takže to byla i poslední šance na jeho zachycení. Doslovným "očistcem" bylo hledání slabé "tečky" na snímku. S identifikací pomohl nejen Miroslav Grnja, ale hlavně Pavol Rapavý z Rimavské Soboty. Měli jsme přístup k veřejně dostupným parametrům NASA a souřadnice i jasnost objektu s nimi souhlasí, takže pro jistotu řečeno, na 99,9% to JWST skutečně je. Drobná a velmi slabá čárka ve výřezu snímku představuje trajektorii vesmírného dalekohledu za jednu hodinu. Pro pořádek je nutné uvést, že snímek zobrazuje část souhvězdí Orion, Barnardův oblouk. Děkuji za tuto příležitost, byla to ukázková Česko - Slovenská spolupráce a to má největší hodnotu."

Video Zdeňka Bardona se zachyceným JWST.

Dalekohled JWST zachytil i český robotický dalekohled FRAM (Fotometrický Robotický Atmosferický Monitor), který se nachází na astročásticové observatoři Pierra Augera v Argentině. Ten slouží k monitorování stavu zemské atmosféry nad observatoří a ve volném čase se zaměřuje na zajímavé objekty jižního nebe, především proměnné hvězdy, komety či blízkozemní planetky. FRAM je spravován Fyzikálním ústavem AV ČR.

Animace letu JWST z FRAMu, autor: FZU/FRAM/Martin Mašek

Na animaci můžeme vidět samotný dalekohled Jamese Webba při levém okraji snímku. Při pravém okraji se pohybuje druhý stupeň nosné rakety. Snímky z FRAMu byly pořízeny 26. 12. 2021.

Edit: Po vydání článku se sešly další snímky dalekohledu Jamese Webba.

Snímek (expozice 3×60s) zachycující Dalekohled Jamese Webba z Dánského 1,54m dalekohledu na La Silla. Autor: Kamil Hornoch, Hana Kučáková
Snímek (expozice 3×60s) zachycující Dalekohled Jamese Webba z Dánského 1,54m dalekohledu na La Silla.
Autor: Kamil Hornoch, Hana Kučáková
Astronomové z Astronomického ústavu AV ČR se na Webbův dalekohled zaměřili v noci z 29. na 30. 12. mezi 4:46 - 4:49 SEČ, jedná se o součet expozic 3×60s přes filtr R pořízených na dálku pomocí Dánského 1,54m dalekohledu na La Silla v Chile. Snímek pořídila Hana Kučáková, zpracování Kamil Hornoch.

V den startu byl JWST zachycen i z hvězdárny v Teplicích. Animace letu dalekohledu mezi hvězdami je k vidění níže. Na celkovém záběru je vidět i druhý stupeň rakety Ariane 5. (Animace jsou prezentovány otočené o 180°, takže dalekohled se pohybuje u středu snímku a stupeň rakety u levého okraje).




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Martin Mašek, Dalekohled FRAM, Zdeněk Bardon, Milan Antoš, James Webb telescope, Vesmírný dalekohled Jamese Webba


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »