Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dalekohled Jamese Webba vyfotografován mezi hvězdami

Dalekohled Jamese Webba vyfotografován mezi hvězdami

Dalekohled Jamese Webba a druhého stupně Ariane 5 ve hvězdném poli. Dalekohled byl pořízen Milanem Antošem z Jablonce nad Nisou.
Autor: Milan Antoš

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (James Webb Space Telescope - JWST) byl úspěšně vypuštěn do kosmického prostoru 25. 12. na raketě Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. JWST v současné době míří do libračního centra L2, kde bude v následujících letech umístěn. Českým astronomům se podařilo let Webbova dalekohledu zachytit při jeho pouti noční oblohou.

Prvním, komu se Vesmírný dalekohled Jamese Webba podařilo z našeho území nasnímat, byl Milan Antoš z Jablonce nad Nisou. Fotografie byly pořízeny v den startu, tedy 25. 12. okolo 22:25 SEČ. Použit byl 20cm dalekohled RASA o ohniskové vzdálenosti 400 mm se CCD kamerou ATIK 460 EXm. Vzdálenost vesmírného dalekohledu od Země byla v době pořízení snímků 108500 km, jasnost se pohybovala okolo 13. hvězdné velikosti. Kromě dalekohledu je na snímku vidět i druhý stupeň rakety Ariane 5.

Animace Milana Antoše s JWST a druhým stupňem Ariane 5.

Dalekohled Jamese Webba na snímku Zděnka Bardona Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled Jamese Webba na snímku Zděnka Bardona
Autor: Zdeněk Bardon
Další snímek JWST pochází od astrofotografa Zdeňka Bardona. Ten vyfotografoval vesmírný dalekohled ze své soukromé hvězdárny ve východočeské obci Rasošky, když JWST byl už na vzdálenost Měsíce od Země. Autor svoji práci popisuje níže. Zdeněk Bardon je mj. fotografickým ambasadorem Evropské jižní observatoře, autorem mnoha astronomických fotografií, čestným členem Mezinárodní astronomické unie a také zakladatelem fotosoutěže "Česká astrofotografie měsíce", kterou v rámci České astronomické společnosti organizuje už 16 let. Více o autorovi na jeho osobních stránkách.

Zdeněk Bardon o snímku: "Vesmírný dalekohled - James Webb Space Telescope (JWST) se na svoji vesmírnou pouť vydal v sobotu 25. 12. 2021. Nápad nasnímat jeho trajektorii vznikl v hlavě mého kamaráda Miro Grnji z Bratislavy. V noci z pondělí na úterý se na malou chvíli vyjasnila obloha a tak jsem se pokusil o nemožné. Navíc, ještě nerozbalený teleskop JWST se nacházel ve vzdálenosti našeho Měsíce, takže to byla i poslední šance na jeho zachycení. Doslovným "očistcem" bylo hledání slabé "tečky" na snímku. S identifikací pomohl nejen Miroslav Grnja, ale hlavně Pavol Rapavý z Rimavské Soboty. Měli jsme přístup k veřejně dostupným parametrům NASA a souřadnice i jasnost objektu s nimi souhlasí, takže pro jistotu řečeno, na 99,9% to JWST skutečně je. Drobná a velmi slabá čárka ve výřezu snímku představuje trajektorii vesmírného dalekohledu za jednu hodinu. Pro pořádek je nutné uvést, že snímek zobrazuje část souhvězdí Orion, Barnardův oblouk. Děkuji za tuto příležitost, byla to ukázková Česko - Slovenská spolupráce a to má největší hodnotu."

Video Zdeňka Bardona se zachyceným JWST.

Dalekohled JWST zachytil i český robotický dalekohled FRAM (Fotometrický Robotický Atmosferický Monitor), který se nachází na astročásticové observatoři Pierra Augera v Argentině. Ten slouží k monitorování stavu zemské atmosféry nad observatoří a ve volném čase se zaměřuje na zajímavé objekty jižního nebe, především proměnné hvězdy, komety či blízkozemní planetky. FRAM je spravován Fyzikálním ústavem AV ČR.

Animace letu JWST z FRAMu, autor: FZU/FRAM/Martin Mašek

Na animaci můžeme vidět samotný dalekohled Jamese Webba při levém okraji snímku. Při pravém okraji se pohybuje druhý stupeň nosné rakety. Snímky z FRAMu byly pořízeny 26. 12. 2021.

Edit: Po vydání článku se sešly další snímky dalekohledu Jamese Webba.

Snímek (expozice 3×60s) zachycující Dalekohled Jamese Webba z Dánského 1,54m dalekohledu na La Silla. Autor: Kamil Hornoch, Hana Kučáková
Snímek (expozice 3×60s) zachycující Dalekohled Jamese Webba z Dánského 1,54m dalekohledu na La Silla.
Autor: Kamil Hornoch, Hana Kučáková
Astronomové z Astronomického ústavu AV ČR se na Webbův dalekohled zaměřili v noci z 29. na 30. 12. mezi 4:46 - 4:49 SEČ, jedná se o součet expozic 3×60s přes filtr R pořízených na dálku pomocí Dánského 1,54m dalekohledu na La Silla v Chile. Snímek pořídila Hana Kučáková, zpracování Kamil Hornoch.

V den startu byl JWST zachycen i z hvězdárny v Teplicích. Animace letu dalekohledu mezi hvězdami je k vidění níže. Na celkovém záběru je vidět i druhý stupeň rakety Ariane 5. (Animace jsou prezentovány otočené o 180°, takže dalekohled se pohybuje u středu snímku a stupeň rakety u levého okraje).




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Martin Mašek, Dalekohled FRAM, Zdeněk Bardon, Milan Antoš, James Webb telescope, Vesmírný dalekohled Jamese Webba


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »