Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dragonfly bude zkoumat Saturnův měsíc Titan

Dragonfly bude zkoumat Saturnův měsíc Titan

Kvadrokoptéra Dragonfly na povrchu Titanu – kresba
Autor: NASA/JHUAPL

NASA vybrala k realizaci misi s názvem Dragonfly (Vážka), jejímž úkolem bude detailní průzkum Saturnova měsíce Titan. Jedná se o tzv. kvadrokoptéru, která bude přelétávat z místa na místo a studovat různá místa jak na povrchu pomocí řady vědeckých přístrojů, tak i pod povrchem pomocí radaru, ale i hustou atmosféru.

Rodinu měsíců planety Saturn představuje celkem 82 satelitů. Největším a nejzajímavějším je Titan s průměrem 5 150 kilometrů. Jeho povrch je zahalen vrstvou husté oranžové mlhy neproniknutelné pro viditelné světlo. O jeho detailní průzkum se zasloužila v letech 2004-2017 sonda NASA s názvem Cassini, která kolem něj prolétla celkem 127× během 13 let. Astronomové si kladou dvě základní otázky: Co dělá planety a měsíce obyvatelnými? Jaké chemické procesy vedou k rozvoji života? Titan je ideálním místem k získání odpovědí, protože zde existují klíčové ingredience nezbytné pro život: energie, organické látky i vhodné rozpouštědlo.

Kvadrokoptéra pro Titan

10. 8. 2017 NASA vybrala do užšího výběru 12 projektů v rámci New Frontiers Missions. Jednalo se o sondy k výzkumu Venuše, Měsíce, komet, Saturnu, Enceladu a Titanu. 20. 12. 2017 postoupily do další fáze výběru dva projekty: CAESAR (Cometary Sample Return) určený k odběru vzorků materiálu z komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kterou dříve zkoumala evropská sonda Rosetta a Dragonfly - létající kvadrokoptéra zkoumající měsíc Titan. K realizaci byl nakonec vybrán druhý zmíněný projekt. Zdrojem jeho energie bude radioizotopový termoelektrický generátor.

Titan je analogem velmi mladé Země a může poskytnout vodítko k odpovědi na otázku, jak na naší planetě vznikl život. V průběhu mise bude Dragonfly zkoumat různorodá prostředí, jako duny tvořené organickým materiálem či dno impaktního kráteru Selk o průměru 80 kilometrů, kde kapalná voda a složité organické látky kdysi existovaly společně možná desítky tisíc roků, což by mohlo být klíčem ke zrození života.

Přistání a první výzkumné lety sondy Dragonfly na měsíci Titan Autor: NASA/JHUAPL
Přistání a první výzkumné lety sondy Dragonfly na měsíci Titan
Autor: NASA/JHUAPL
Dragonfly bude studovat desítky míst napříč Titanem, odebírat vzorky a měřit složení organického materiálu za účelem určení obyvatelnosti prostředí a studovat prebiotickou chemii. Přístrojové vybavení sondy bude mimo jiné studovat, jak daleko se mohla tato prebiotická chemie vyvinout. Sonda bude rovněž zkoumat atmosféru měsíce a vlastnosti povrchových či podpovrchových rezervoárů kapalných uhlovodíků. Kromě toho bude pátrat po chemických důkazech minulého či současného života.

Předpokládá se, že během primární mise trvající 2,7 roku Dragonfly překoná na povrchu vzdálenost 175 km. Dragonfly bude létat ve 4× hustější a zamlžené atmosféře, v prostředí s mnohem nižší přitažlivostí; uskuteční minimálně 20 přistání. Reálné je prodloužení mise – hovoří se až o 8 rocích činnosti na Titanu. Veškeré činnosti musí být řízeny autonomně – signál poletí ze Země na Titan 70 až 90 minut.

Start původně plánovaný na rok 2026 byl z finančních důvodů o jeden rok odložen.

Experimenty sondy na Titanu

Dragonfly bude zkoumat prostředí na Saturnově měsíci Titan Autor: NASA/JHUAPL
Dragonfly bude zkoumat prostředí na Saturnově měsíci Titan
Autor: NASA/JHUAPL
Určení atmosférického profilu; Snímkování povrchu z nízké letové hladiny; Studium povrchu a výběr míst k detailnímu výzkumu; Odběr vzorků z povrchu Titanu, určení chemického složení pomocí hmotového spektrometru, hledání procesů vedoucích k biologické aktivitě; Studium povrchu pomocí neutronového gama spektrometru; Monitorování povrchových a atmosférických podmínek pomocí meteorologických senzorů; Pořizování snímků za účelem určení geologických struktur; Sledování seismiky k určení podpovrchové aktivity.

Návrh a partneři projektu

Návrh a vývoj sondy Dragonfly zajistí Johns Hopkins University, Applied Physics Laboratory, která již postavila 70 kosmických sond a družic včetně Parker Solar Probe a New Horizons, a dále na 300 specializovaných kosmických vědeckých přístrojů.

Dalšími partnery projektu budou: NASA Goddard Space Flight Center, Lockheed Martin Space, NASA Ames Research Center, NASA Langley Research Center, Penn State University, Malin Space Science Systems, Honeybee Robotics, Jet Propulsion Laboratory a Japan Aerospace Exploration Agency (JAXA).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] planetary.org
[2] dragonfly.jhuapl.edu
[3] earthsky.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Saturnův měsíc Titan, Kvadrokoptéra pro Titan, Dragonfly dron


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »