Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vědci rozluštili původ a chemické složení organických dun na Titanu

Vědci rozluštili původ a chemické složení organických dun na Titanu

Písečné duny z organických látek v rovníkové oblasti Titanu
Autor: University of Hawaii

Vědecký tým pod vedením pracovníků University of Hawaii at Mānoa poskytnul odpověď na klíčovou otázku týkající se povrchu Saturnova měsíce Titan. Radarový snímek povrchových útvarů pořízený sondou Cassini zachycuje tmavé pruhy vytvarované z písečných dun organické povahy, které se táhnou v oblasti rovníku na značnou vzdálenost.

Fyzikální chemik Ralf I. Kaiser a jeho spolupracovníci studovali získaná data, která byla pořízená sondou Cassini zkoumající měsíc Titan – jediné těleso ve Sluneční soustavě kromě Země s pevným povrchem, jezery a hustou atmosférou o tlaku 1,5× převyšujím hodnoty na povrchu naší planety. Fotografie a další data ze sondy Cassini odhalily přítomnost rozsáhlých podélných dun na povrchu Titanu napříč pouštěmi v oblasti rovníku, vysoké až 100 metrů, což se blíží velikosti egyptských pyramid v Gíze. Zatímco pozemské duny jsou složeny z drobných silikátů nebo různých nerostů, studium fotografií odhalilo, že duny na Titanu obsahují tmavé organické látky až dosud neurčeného původu a chemického složení.

Tým vědců z University of Hawaii Mānoa, jehož členem byl rovněž Matthew Abplanalp, bývalý postgraduální student astrochemie na UH’s W.M. Keck Research Laboratory, vystavil acetylénový led – chemickou sloučeninu, která se v plynném stavu používá na Zemi při svařování plamenem a vyskytuje se hojně v rovníkových oblastech Titanu – za nízkých teplot působení vysokoenergetických kosmických paprsků. Záření přeměnilo jednoduché molekuly jako acetylén na mnohem složitější organické molekuly: benzen či naftalen – sloučeniny, které jsou používány v naftalínových kuličkách – a které se vyskytují na povrchu Titanu. K těmto procesům rovněž dochází v mezihvězdném prostředí – v prostoru mezi hvězdami – v oblacích mezihvězdných nanočástic bohatých na uhlovodíky.

Písečné duny z organických látek v rovníkové oblasti Titanu; sonda Cassini je vyfotografovala 10. 7. 2013 Autor: NASA/JPL-Caltech/Sci-News.com
Písečné duny z organických látek v rovníkové oblasti Titanu; sonda Cassini je vyfotografovala 10. 7. 2013
Autor: NASA/JPL-Caltech/Sci-News.com
Duny na Titanu představují dominující povrchový výskyt uhlíku v organické chemii na Titanu,“ říká Matthew Abplanalp, současný vědecký pracovník na Naval Air Warfare Center Weapons Division, China Lake. „Proto rozpoznání původu a chemické linie vedoucí ke vzniku těchto dun z organického materiálu je rozhodující nejen pro pochopení chemické evoluce Titanu, ale také k pochopení toho, jak podobné mohly být chemické látky na Titanu a na Zemi před vznikem života na naší planetě.“

Tyto procesy posléze dodaly molekulární stavební bloky nejen pro organické duny na Titanu, ale také pro organické látky na tělesech bez atmosféry, povšechně vzato například na takových, jako je trpasličí planeta Makemake v oblasti Kuiperova pásu,“ naznačuje Ralf I. Kaiser. „Při nízkých teplotách dochází k syntéze polycyklických aromatických uhlovodíků (polycyclic aromatic hydrocarbons – PAHs) z acetylénového ledu. To představuje stěžejní posun od současné přijímané představy, podle které vznik PAH probíhá pouze v plynné fázi při zvýšené teplotě několika tisíc kelvinů, například při spalovacím procesu.“

Tyto objevy, publikované 16. 10. 2019 v časopise Science Advances, budou mít bezprecedentní význam pro příští kosmickou misi k Titanu. NASA zamýšlí dopravit na povrch měsíce Titan létajícího robota Dragonfly, zaměřeného na pátrání po přítomnosti cizího života a jeho molekulárních předchůdců. Tzv. kvadrukoptéra velikosti automobilu vybavená vědeckými přístroji bude schopná identifikovat velké organické molekuly. Start mise je naplánován na rok 2026, přílet do soustavy Saturnu na rok 2034 a následně bude přelétávat četné lokality na povrchu Titanu vzdálené od sebe až stovky kilometrů. Dragonfly přistane poblíž rovníku v blízkosti dun z organického materiálu, což mu poskytne možnost na místě vyfotografovat a prozkoumat potenciálně biologické organické látky na dlouhodobě zmrzlém povrchu měsíce Titan.

Celkově tato studie přibližuje naše znalosti složitých organických látek a základních chemických procesů jednoduchých molekul v kosmickém prostoru a poskytuje vědecký základ a prokázaný mechanismus vzniku aromatických struktur v extrémních podmínkách v ledu vystaveném nízkým teplotám,“ vyvozuje Ralf I. Kaiser. „Protože je Titan bohatý na dusík, začlenění tohoto plynu do polycyklických aromatických uhlovodíků může rovněž vést k vytvoření uhlíko-dusíkových částí molekul převládajících v současné biochemii, jako je například DNA a RNA založená na dusíkové bázi.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] sci-news.com
[3] astro.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dragonfly dron, Písečné duny, Saturnův měsíc Titan


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »