Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Titan se vzdaluje od Saturnu 100× rychleji, než se předpokládalo

Titan se vzdaluje od Saturnu 100× rychleji, než se předpokládalo

Umělecké ztvárnění Saturnu, Titanu a kosmické sondy Cassini
Autor: Francesco Fiori, Radio Science and Planetary Exploration Lab

Podle pozemských standardů je Saturnův měsíc Titan podivným místem ve vesmíru. Je větší než planeta Merkur a je zabalen do husté atmosféry (je to jediný měsíc ve Sluneční soustavě s hustým ovzduším), jeho povrch je pokryt řekami a jezery kapalných uhlovodíků jako je metan a etan. Pod tlustou kůrou vodního ledu může existovat oceán kapalné vody, který může být potenciálním místem pro výskyt života.

Nyní po několika desetiletích měření a výpočtů bylo odhaleno, že dráha Titanu kolem planety Saturn expanduje – což znamená, že se měsíc dostává dál a dál od planetyrychlostí zhruba 100× větší, než se doposud očekávalo. Astronomové se domnívají, že se Titan zformoval mnohem blíže k Saturnu a postupně migroval na současnou vzdálenost 1 200 000 km v průběhu 4,5 miliardy roků.

Většina dřívějších prací předpovídala, že měsíce jako Titan či Jupiterův měsíc Kallisto se zformovaly na oběžných drahách v podobných vzdálenostech, kde je pozorujeme nyní,“ říká Jim Fuller, odborný asistent teoretické astrofyziky na Caltech (California Institute of Technology) a spoluautor nového článku. „To naznačuje, že systém Saturnových měsíců, a potenciálně i jeho prstence, se zformoval a vyvíjel mnohem dynamičtěji, než se doposud předpokládalo.“

K pochopení základní orbitální migrace se můžeme podívat na Měsíc obíhající kolem Země. Zemský satelit uplatňuje malý gravitační vliv na planetu a její dráhu. To je to, co způsobuje příliv a odliv: rytmický vliv Měsíce způsobuje vydutí oceánu ze strany na stranu. Procesy tření uvnitř Země přeměňují část této energie na teplo, čímž deformují gravitační pole Země tak, že „táhne“ Měsíc dopředu na jeho dráze. To způsobuje, že Měsíc má přebytek energie a postupně se vzdaluje od Země rychlostí zhruba 3,8 centimetrů za rok. Tento proces je skutečně postupný, nicméně: Země svůj Měsíc neztratí do té doby, než Země a Měsíc budou pohlceny rozpínajícím se Sluncem zhruba za 6 miliard roků.

Pravděpodobná vývojová historie vzdalování Saturnových měsíců od planety Autor: Lainey et al, 2020
Pravděpodobná vývojová historie vzdalování Saturnových měsíců od planety
Autor: Lainey et al, 2020
Titan uplatňuje podobný vliv na planetu Saturn, avšak třecí procesy uvnitř Saturnu jsou obvykle považovány za slabší než ty uvnitř Země, protože Saturn má plynné složení. Standardní teorie předpovídají, že vzhledem ke vzdálenosti Titanu od Saturnu by měl měsíc migrovat pryč od planety malou rychlostí 0,1 centimetru za rok. Ale nové výsledky jsou v rozporu s touto teorií.

V práci detailně popisované v časopise Nature Astronomy se této problematice věnovaly dva týmy vědců, přičemž každý z nich používal odlišnou techniku měření dráhy Titanu v průběhu 10 let. Jedna technika nazvaná astrometrie poskytuje velmi přesná měření poloh Titanu vzhledem ke hvězdám na pozadí na fotografiích pořízených sondou Cassini. Druhá metoda, tzv. radiometrie, určovala rychlost sondy Cassini a zjišťovala, jak je ovlivňována gravitačním působením na Titan.

Na základě použití dvou zcela nezávislých souborů dat – astrometrických a radiometrických – a dvou odlišných metod jejich zpracování jsme získali výsledky, které jsou navzájem v naprosté shodě,“ říká hlavní autor studie Valéry Lainey – dříve JPL, nyní Paris Observatory, PSL University. Valéry Lainey pracoval společně s astrometrickým týmem.

Výsledky pozorování jsou rovněž v souladu s teorií navrhovanou v roce 2016 Jimem Fullerem, který předpověděl, že rychlost migrace Titanu bude mnohem větší než odhadují standardní teorie slapových sil. Jim Fuller navrhuje, že vysoká amplituda oscilací Saturnu může uvolnit velké množství energie, které by pro změnu mohlo způsobit, že Titan migruje pryč od planety mnohem rychleji, než se dosud předpokládalo. Ve skutečnosti obě výše zmíněná pozorování ukázala, že Titan migruje pryč od Saturnu rychlostí 11 centimetrů za rok, tedy více než 100× rychleji, než předpokládaly současné teorie.

Objev byl popsán v článku, který byl publikován 8. 6. 2020 v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vzdalování Titanu od Saturnu, Saturnův měsíc Titan


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »