Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Létající dron NASA bude pátrat po životě na Titanu

Létající dron NASA bude pátrat po životě na Titanu

Létající laboratoř Dragonfly k výzkumu povrchu Saturnova měsíce Titan
Autor: NASA/JHU-APL

Na ilustračním obrázku v úvodu článku je znázorněn projekt NASA s názvem Dragongly, což je létající dron určený k výzkumu Saturnova nevětšího měsíce Titan. Při využití výhody husté atmosféry a nízké gravitace bude sonda Dragonfly studovat na několika místech ledový povrch měsíce, odebírat vzorky a určovat složení organického materiálu na povrchu Titanu za účelem zjištění obyvatelnosti prostředí, a také zkoumat vývoj chemického složení v období před možným vznikem života.

NASA oznámila, že příštím cílem výzkumu ve Sluneční soustavě bude unikátní, na organické látky bohatý měsíc planety Saturn – Titan. Posun našeho pátrání po stavebních blocích života zajistí létající observatoř Dragonfly, která bude z výšky zkoumat různé oblasti měsíce a na vybraných místech odebírat vzorky a detailně je studovat.

Start Dragonfly je naplánován na rok 2026, k Titanu sonda dolétne o osm let později, tedy v roce 2034. Toto zařízení vzdáleně připomínající vrtulník se bude přemísťovat zdejší atmosférou na desítky nadějných míst na povrchu Titanu a studovat prebiotické chemické procesy, které byly běžné i na mladé Zemi. Dragonfly bude prvním létajícím prostředkem NASA vyvinutým pro vědecké účely na jiném kosmickém tělese než Země (nepočítaje Mars Helicopter, který je spíše technologickým demonstrátorem mise Mars Rover 2020). Bude vybaven osmi rotory a bude se přemísťovat jako velký dron. Bude uzpůsoben pro pohyb v husté atmosféře Titanu – čtyřikrát hustější než pozemské – a stane se prvním létajícím prostředkem k čistě vědeckým účelům k uskutečnění opakovaných sestupů zaměřených na odběr a studium povrchových vzorků materiálu.

Titan je analogem velmi mladé Země a může poskytnout vodítko k odpovědi na otázku, jak na naší planetě vznikl život. V průběhu základní mise trvající 2,7 roku bude Dragonfly zkoumat různorodá prostředí jako duny tvořené organickým materiálem či dno impaktního kráteru, kde kapalná voda a složité organické látky kdysi existovaly společně možná desítky tisíc roků, což mohlo být klíčem ke zrození života. Přístrojové vybavení sondy bude studovat, jak daleko se mohla prebiotická chemie vyvinout. Sonda bude rovněž zkoumat atmosféru měsíce a vlastnosti povrchových či podpovrchových rezervoárů kapalných uhlovodíků. Kromě toho budou vědecké přístroje pátrat po chemických důkazech minulého či současného života.

Uskutečněním mise Dragonfly bude NASA opět dělat to, co ještě nikdo jiný neuskutečnil,“ říká administrátor NASA Jim Bridenstine. „Uskutečněním návštěvy tohoto záhadného světa s oceány na povrchu by mohlo přinést revoluci v našich znalostech o životě ve vesmíru. Tato mimořádná mise nebyla myslitelná ještě před několika lety, ale nyní jsme již připraveni realizovat tento úžasný start sondy Dragonfly.“

Dragonfly bude studovat Titan prostřednictvím série krátkých „přeskoků“ či delších přeletů na vzdálenost až 8 km. Následovat bude přistání na povrchu a odběr vzorků ze zajímavých oblastí s rozmanitou geografií. Nakonec se dostane do impaktního kráteru Selk, kde byly objeveny důkazy dávné přítomnosti vody a organických látek – složitých molekul, které obsahují uhlík společně s vodíkem, kyslíkem a dusíkem – a energie, což společně vytváří „recept“ na život. Předpokládá se, že Dragonfly překoná na Titanu vzdálenost asi 175 km od místa prvního přistání.

Základ atmosféry Titanu představuje dusík podobně jako na Zemi. Avšak na rozdíl od Země z oblaků na Titanu prší kapalný metan. Další organické látky se vytvářejí v atmosféře a snáší se k povrchu podobně jako sníh. Počasí na Titanu a povrchové procesy v kombinaci se složitými organickými látkami, energií a vodou jsou podobné těm, které vedly ke vzniku života na naší planetě.

Titan je větší než planeta Merkur a je druhým největším měsícem ve Sluneční soustavě. Společně s planetou Saturn krouží kolem Slunce ve vzdálenosti asi 1,4 miliardy kilometrů, což je zhruba 10× dále, než obíhá Země. Protože se nachází tak daleko od Slunce, povrchová teplota na Titanu dosahuje pouhých –179 °C. Atmosférický tlak na povrchu měsíce je o 50 % vyšší než na Zemi.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Pátrání po životě, Saturnův měsíc Titan, Dragonfly dron


19. vesmírný týden 2021

19. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 5. do 16. 5. 2021. Měsíc bude v novu a na večerní obloze projde kolem Merkuru. Večer je vidět velmi obtížně také Venuše a výše než Merkur je Mars. Ráno jsou nejvýše Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Vysoko na obloze jsou dvě amatérsky dobře dostupné komety. SpaceX si připsala další milník v podobě prvního úspěšného letu a přistání Starship SN15, bez následné exploze. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Čína opět nedokázala zajistit bezpečný návrat velkého stupně rakety CZ-5B. Ingenuity na Marsu poprvé přistál jinde, než v místě startu a vystoupal až 10 metrů vysoko. Před 160 lety byla objevena jasná Tebbuttova kometa 1861 a před 40 lety naposledy letěla loď Sojuz v původní verzi před vylepšením.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Rossete HST

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek   „Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska     Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57 Prstenec

Další informace »