Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Létající dron NASA bude pátrat po životě na Titanu

Létající dron NASA bude pátrat po životě na Titanu

Létající laboratoř Dragonfly k výzkumu povrchu Saturnova měsíce Titan
Autor: NASA/JHU-APL

Na ilustračním obrázku v úvodu článku je znázorněn projekt NASA s názvem Dragongly, což je létající dron určený k výzkumu Saturnova nevětšího měsíce Titan. Při využití výhody husté atmosféry a nízké gravitace bude sonda Dragonfly studovat na několika místech ledový povrch měsíce, odebírat vzorky a určovat složení organického materiálu na povrchu Titanu za účelem zjištění obyvatelnosti prostředí, a také zkoumat vývoj chemického složení v období před možným vznikem života.

NASA oznámila, že příštím cílem výzkumu ve Sluneční soustavě bude unikátní, na organické látky bohatý měsíc planety Saturn – Titan. Posun našeho pátrání po stavebních blocích života zajistí létající observatoř Dragonfly, která bude z výšky zkoumat různé oblasti měsíce a na vybraných místech odebírat vzorky a detailně je studovat.

Start Dragonfly je naplánován na rok 2026, k Titanu sonda dolétne o osm let později, tedy v roce 2034. Toto zařízení vzdáleně připomínající vrtulník se bude přemísťovat zdejší atmosférou na desítky nadějných míst na povrchu Titanu a studovat prebiotické chemické procesy, které byly běžné i na mladé Zemi. Dragonfly bude prvním létajícím prostředkem NASA vyvinutým pro vědecké účely na jiném kosmickém tělese než Země (nepočítaje Mars Helicopter, který je spíše technologickým demonstrátorem mise Mars Rover 2020). Bude vybaven osmi rotory a bude se přemísťovat jako velký dron. Bude uzpůsoben pro pohyb v husté atmosféře Titanu – čtyřikrát hustější než pozemské – a stane se prvním létajícím prostředkem k čistě vědeckým účelům k uskutečnění opakovaných sestupů zaměřených na odběr a studium povrchových vzorků materiálu.

Titan je analogem velmi mladé Země a může poskytnout vodítko k odpovědi na otázku, jak na naší planetě vznikl život. V průběhu základní mise trvající 2,7 roku bude Dragonfly zkoumat různorodá prostředí jako duny tvořené organickým materiálem či dno impaktního kráteru, kde kapalná voda a složité organické látky kdysi existovaly společně možná desítky tisíc roků, což mohlo být klíčem ke zrození života. Přístrojové vybavení sondy bude studovat, jak daleko se mohla prebiotická chemie vyvinout. Sonda bude rovněž zkoumat atmosféru měsíce a vlastnosti povrchových či podpovrchových rezervoárů kapalných uhlovodíků. Kromě toho budou vědecké přístroje pátrat po chemických důkazech minulého či současného života.

Uskutečněním mise Dragonfly bude NASA opět dělat to, co ještě nikdo jiný neuskutečnil,“ říká administrátor NASA Jim Bridenstine. „Uskutečněním návštěvy tohoto záhadného světa s oceány na povrchu by mohlo přinést revoluci v našich znalostech o životě ve vesmíru. Tato mimořádná mise nebyla myslitelná ještě před několika lety, ale nyní jsme již připraveni realizovat tento úžasný start sondy Dragonfly.“

Dragonfly bude studovat Titan prostřednictvím série krátkých „přeskoků“ či delších přeletů na vzdálenost až 8 km. Následovat bude přistání na povrchu a odběr vzorků ze zajímavých oblastí s rozmanitou geografií. Nakonec se dostane do impaktního kráteru Selk, kde byly objeveny důkazy dávné přítomnosti vody a organických látek – složitých molekul, které obsahují uhlík společně s vodíkem, kyslíkem a dusíkem – a energie, což společně vytváří „recept“ na život. Předpokládá se, že Dragonfly překoná na Titanu vzdálenost asi 175 km od místa prvního přistání.

Základ atmosféry Titanu představuje dusík podobně jako na Zemi. Avšak na rozdíl od Země z oblaků na Titanu prší kapalný metan. Další organické látky se vytvářejí v atmosféře a snáší se k povrchu podobně jako sníh. Počasí na Titanu a povrchové procesy v kombinaci se složitými organickými látkami, energií a vodou jsou podobné těm, které vedly ke vzniku života na naší planetě.

Titan je větší než planeta Merkur a je druhým největším měsícem ve Sluneční soustavě. Společně s planetou Saturn krouží kolem Slunce ve vzdálenosti asi 1,4 miliardy kilometrů, což je zhruba 10× dále, než obíhá Země. Protože se nachází tak daleko od Slunce, povrchová teplota na Titanu dosahuje pouhých –179 °C. Atmosférický tlak na povrchu měsíce je o 50 % vyšší než na Zemi.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Pátrání po životě, Saturnův měsíc Titan, Dragonfly dron


20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »