Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Létající dron NASA bude pátrat po životě na Titanu

Létající dron NASA bude pátrat po životě na Titanu

Létající laboratoř Dragonfly k výzkumu povrchu Saturnova měsíce Titan
Autor: NASA/JHU-APL

Na ilustračním obrázku v úvodu článku je znázorněn projekt NASA s názvem Dragongly, což je létající dron určený k výzkumu Saturnova nevětšího měsíce Titan. Při využití výhody husté atmosféry a nízké gravitace bude sonda Dragonfly studovat na několika místech ledový povrch měsíce, odebírat vzorky a určovat složení organického materiálu na povrchu Titanu za účelem zjištění obyvatelnosti prostředí, a také zkoumat vývoj chemického složení v období před možným vznikem života.

NASA oznámila, že příštím cílem výzkumu ve Sluneční soustavě bude unikátní, na organické látky bohatý měsíc planety Saturn – Titan. Posun našeho pátrání po stavebních blocích života zajistí létající observatoř Dragonfly, která bude z výšky zkoumat různé oblasti měsíce a na vybraných místech odebírat vzorky a detailně je studovat.

Start Dragonfly je naplánován na rok 2026, k Titanu sonda dolétne o osm let později, tedy v roce 2034. Toto zařízení vzdáleně připomínající vrtulník se bude přemísťovat zdejší atmosférou na desítky nadějných míst na povrchu Titanu a studovat prebiotické chemické procesy, které byly běžné i na mladé Zemi. Dragonfly bude prvním létajícím prostředkem NASA vyvinutým pro vědecké účely na jiném kosmickém tělese než Země (nepočítaje Mars Helicopter, který je spíše technologickým demonstrátorem mise Mars Rover 2020). Bude vybaven osmi rotory a bude se přemísťovat jako velký dron. Bude uzpůsoben pro pohyb v husté atmosféře Titanu – čtyřikrát hustější než pozemské – a stane se prvním létajícím prostředkem k čistě vědeckým účelům k uskutečnění opakovaných sestupů zaměřených na odběr a studium povrchových vzorků materiálu.

Titan je analogem velmi mladé Země a může poskytnout vodítko k odpovědi na otázku, jak na naší planetě vznikl život. V průběhu základní mise trvající 2,7 roku bude Dragonfly zkoumat různorodá prostředí jako duny tvořené organickým materiálem či dno impaktního kráteru, kde kapalná voda a složité organické látky kdysi existovaly společně možná desítky tisíc roků, což mohlo být klíčem ke zrození života. Přístrojové vybavení sondy bude studovat, jak daleko se mohla prebiotická chemie vyvinout. Sonda bude rovněž zkoumat atmosféru měsíce a vlastnosti povrchových či podpovrchových rezervoárů kapalných uhlovodíků. Kromě toho budou vědecké přístroje pátrat po chemických důkazech minulého či současného života.

Uskutečněním mise Dragonfly bude NASA opět dělat to, co ještě nikdo jiný neuskutečnil,“ říká administrátor NASA Jim Bridenstine. „Uskutečněním návštěvy tohoto záhadného světa s oceány na povrchu by mohlo přinést revoluci v našich znalostech o životě ve vesmíru. Tato mimořádná mise nebyla myslitelná ještě před několika lety, ale nyní jsme již připraveni realizovat tento úžasný start sondy Dragonfly.“

Dragonfly bude studovat Titan prostřednictvím série krátkých „přeskoků“ či delších přeletů na vzdálenost až 8 km. Následovat bude přistání na povrchu a odběr vzorků ze zajímavých oblastí s rozmanitou geografií. Nakonec se dostane do impaktního kráteru Selk, kde byly objeveny důkazy dávné přítomnosti vody a organických látek – složitých molekul, které obsahují uhlík společně s vodíkem, kyslíkem a dusíkem – a energie, což společně vytváří „recept“ na život. Předpokládá se, že Dragonfly překoná na Titanu vzdálenost asi 175 km od místa prvního přistání.

Základ atmosféry Titanu představuje dusík podobně jako na Zemi. Avšak na rozdíl od Země z oblaků na Titanu prší kapalný metan. Další organické látky se vytvářejí v atmosféře a snáší se k povrchu podobně jako sníh. Počasí na Titanu a povrchové procesy v kombinaci se složitými organickými látkami, energií a vodou jsou podobné těm, které vedly ke vzniku života na naší planetě.

Titan je větší než planeta Merkur a je druhým největším měsícem ve Sluneční soustavě. Společně s planetou Saturn krouží kolem Slunce ve vzdálenosti asi 1,4 miliardy kilometrů, což je zhruba 10× dále, než obíhá Země. Protože se nachází tak daleko od Slunce, povrchová teplota na Titanu dosahuje pouhých –179 °C. Atmosférický tlak na povrchu měsíce je o 50 % vyšší než na Zemi.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Pátrání po životě, Saturnův měsíc Titan, Dragonfly dron


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »