Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ESA zvažuje projekt bombardování dvojplanetky

ESA zvažuje projekt bombardování dvojplanetky

Dvojitá evropská sonda AIDA a bombardování planetky Didymos Autor: ESA
Dvojitá evropská sonda AIDA a bombardování planetky Didymos
Autor: ESA
Evropská kosmická agentura ESA připravila návrh nové kosmické mise s názvem AIDA (Asteroid Impact and Deflection Assessment). Jejím cílem bude binární asteroid (tj. dvojplanetka, resp. planetka a její měsíček) Didymos. Nedávný meteor nad Čeljabinskem (Rusko) a tentýž den průlet asteroidu 2012 DA14 v blízkosti naší planety zdůraznil nutnost ochrany Země před těmito nebezpečnými kosmickými tělesy.

Poslední dva roky ESA pracovala v rámci mezinárodní spolupráce na koncepci mise přezdívané AIDA. Koncem února 2013 vědecká centra na obou březích Atlantiku odsouhlasila realizaci kosmické sondy, jejíž cílem bude výzkum planetky Didymos.

Podle současných pozorování a výpočtů se planetka Didymos nejvíce přiblíží k Zemi na vzdálenost přibližně 11 miliónů kilometrů, a to v roce 2022.

Didymos je ve skutečnosti dvojplanetka – dvě tělesa obíhající navzájem kolem sebe. Větší objekt má průměr asi 800 m, jeho průvodce je poněkud menší, s průměrem asi 150 m.

Kosmická sonda AIDA patří do kategorie levných misí realizovaných v rámci mezinárodní spolupráce. Ve skutečnosti se bude skládat ze dvou malých sond určených k výzkumu vybrané dvojplanetky. Zatímco jedna sonda narazí do menšího tělesa rychlostí 6,25 km/s, druhá bude mít za úkol zaznamenávat vše, co se bude dít.

Jedním z důsledků srážky může být změna vzájemného oběhu obou těles dvojplanetky. Cílem projektu AIDA není ukázat, jakým způsobem můžeme odklonit asteroid, který ohrožuje Zemi, ale bude se jednat o první krok na této cestě.

Představa binární planetky Didymos Autor: ESA
Představa binární planetky Didymos
Autor: ESA
Sonda je koncipovaná tak, aby byla nezávislá a aby mohla samostatně realizovat většinu z plánovaných výzkumů. Menší sonda představující impaktor je označovaná jako DART (Double Asteroid Redirection Test). Navrhovatelem této části je Johns Hopkins’ Applied Physics Laboratory, USA. Druhou část sondy s názvem AIM (Asteroid Impact Monitor) připravuje ESA. Jejím úkolem bude detailní průzkum asteroidu Didymos, a to jak před kolizí, tak i po ní.

Planetka Didymos nepředstavuje pro Zemi žádné nebezpečí, avšak přiblíží se k naší planetě dostatečně blízko, aby mohla být pozorovatelná pozemními dalekohledy o průměru 1 až 2 metry, a to v době před srážkou s kosmickou sondou, tak i po tomto bombardování. Podrobné snímky pořízené výzkumnou sondou AIM poskytnou detailní pohled na planetku a pozorování dynamiky impaktu, stejně tak pozorování následného kráteru.

Začátkem února ESA zveřejnila výzvu vědcům k navržení experimentů, které by mohly být prováděny během realizace mise nebo k navržení pozemních pozorování za účelem zvýšení jejich přínosu.

„AIDA není jen mise k výzkumu asteroidu; je rovněž míněna jako výzkumná platforma pro realizaci jiných vědeckých úkolů,“ říká Andrés Gálvez, ESA.

Přiblížení planetky Didymos k Zemi Autor: ESA
Přiblížení planetky Didymos k Zemi
Autor: ESA
„Projekt má svoji hodnotu v mnoha oblastech,“ souhlasí Andy Cheng, vedoucí člen týmu sondy AIDA z Johns Hopkins’ Applied Physics Laboratory, „a to od aplikované vědy a výzkumu až po využití asteroidů jako zdrojů surovin.“

Vědecké týmy mají do 15. března 2013 vyjádřit svůj zájem o účast na projektu. Návrhy experimentů se mohou týkat čehokoliv, co má spojitost s vysokorychlostními impakty, s planetologií, s obranou proti nebezpečným planetkám, s budoucími pilotovanými lety k asteroidům či se zlepšením činnosti a využitelnosti kosmických sond.

Relativní množství uvolněné energie při srážce kosmické sondy s planetkou rychlostí 6 km/s je podobné, jako když se velký úlomek kosmického smetí srazí s nějakou družicí. Mise tak může rovněž pomoci při modelování situace ztráty několika družic po zásahu kosmickým smetím.

Planetka 65803 Didymos (1996 GT) byla objevena 11. 4. 1996. Patří mezi asteroidy typu Apollo, které křižují dráhu Země. Jedná se o dvojitou planetku, jejíž složky se navzájem obíhají v periodě 11,9 hodiny. Tělesa o velikosti 800 m a 150 m dělí vzdálenost 1,1 km.

V listopadu 2003 se planetka přiblížila k Zemi na vzdálenost 7,18 miliónu km, v listopadu 2123 bude vzdálená od Země 5,9 miliónu km. Planetka se rovněž přiblíží k planetě Mars. V roce 2144 bude obě tělesa dělit vzdálenost 4,69 miliónu km.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Didymos, Planetka, ESA, Kosmická sonda, AIDA


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »