Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  InSight – sonda k Marsu a dva mikrosatelity

InSight – sonda k Marsu a dva mikrosatelity

Příprava kosmické sondy InSight ke startu
Autor: NASA/JPL-Caltech/Lockheed Martin

Vedení NASA oficiálně schválilo vypuštění dvou minisatelitů (CubeSat) společně se sondou InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) Mars lander v roce 2016 k doplnění přenosové kapacity experimentálních dat předávaných do pozemního řídícího střediska o průběhu a výsledku přistávacího manévru marťanské sondy. Startovní okno pro vypuštění sondy InSight v trvání 27 dnů se otevírá 4. března 2016.

Za uplynulých 15 let již byly stovky cubesatů vypuštěny na oběžnou dráhu kolem Země, avšak vůbec poprvé cílem této základní platformy vyslané do vzdálenějšího kosmického prostoru bude mise k Marsu.

Dvojice minisatelitů pojmenovaných Mars Cube One odstartuje v březnu 2016 pomocí nosné rakety Atlas 5 společně s přistávacím modulem InSight. Oba cubesaty budou předávat důležité informace z modulu InSight během průletu atmosférou Marsu při přistávacím manévru, k eliminaci možných zpoždění o potvrzení úspěchu mise.

V květnu letošního roku NASA oficiálně oznámila schválený start dvou cubesatů společně s kosmickou sondou InSight po uvolnění dodatečných 13 miliónů dolarů na sekundární misi na posílení bezpečnosti při přistání, prohlásil mluvčí NASA.

Cubesat MarCO ve skutečné velikosti Autor: NASA/JPL-Caltech
Cubesat MarCO ve skutečné velikosti
Autor: NASA/JPL-Caltech
Každý z minisatelitů Mars Cube One (zkráceně MarCO) bude mít ve složeném stavu před startem rozměry 366 x 243 x 118 milimetrů. Informace poskytla JPL (Jet Propulsion Laboratory), která oznámila i další detaily mise. Miniaturní přenosové stanice jsou zhotoveny na bázi šesti jednotkových základních verzí cubesatů, které mají tvar krychle.

JPL je dodavatelem minisatů a manažerem mise InSight, která na své palubě nese sadu přístrojů z Francie a Německa k detekci seismické aktivity Marsu a ke studiu nitra rudé planety.

Cubesaty MarCO budou vypuštěny uvnitř kontejneru připevněném k přepážce na urychlovacím stupni Centaur rakety Atlas 5, mimo aerodynamický kryt chránící sondu InSight během startu. Po startu ze základny Vandenberg v Kalifornii budou vymrštěny od stupně Centaur následně po uvolnění sondy InSight a navedeny na samostatnou dráhu.

Dva minisatelity MarCO zajišťují přenos dat z kosmické sondy InSight Autor: NASA/JPL-Caltech
Dva minisatelity MarCO zajišťují přenos dat z kosmické sondy InSight
Autor: NASA/JPL-Caltech
Minisatelity MarCO budou vypuštěny společně se sondou InSight v březnu 2016,“ říká Joel Krajewski, projektový manažer cubesatů MarCO v JPL. „Ihned po dosažení dráhy, po oddělení sondy InSight, budou satelity MarCO uvolněny od urychlovacího stupně Centaur a následně začne jejich cesta k průletu kolem planety Mars.“

MarCO je experimentální zařízení, které bylo dodatečně přidáno k sondě InSight, avšak není nezbytně nutné pro úspěch mise,“ říká Jim Green, ředitel vědecké planetární divize NASA. „MarCO poletí k Marsu po dráze nezávislé vůči dráze sondy InSight.“

Cubesaty budou vybaveny vlastními raketovými motorky k jemným úpravám jejich drah směrem k Marsu. Miniaturní raketové motorky používají stlačený studený plyn podobný tomu, jaký se používá v hasících přístrojích.

Každý z cubesatů bude vybaven dvěma výklopnými panely slunečních baterií, které poslouží jako zdroj elektrické energie a patřičnými anténami k zajištění spojení se sondou InSight a pozemními stanicemi.

Kosmická sonda InSight přistane 28. 9. 2016 v oblasti Marsu pojmenované Elysium Planitia v blízkosti rovníku po letu trvajícím 6 měsíců. Cubesaty nebudou navedeny na oběžnou dráhu kolem Marsu. Své hlavní úkoly splní během průletu kolem rudé planety a následně se dostanou na oběžnou dráhu kolem Slunce.

Dva cubesaty MarCO a jejich polohy v blízkosti rudé planety Autor: NASA/JPL-Caltech/Joel Krajewski
Dva cubesaty MarCO a jejich polohy v blízkosti rudé planety
Autor: NASA/JPL-Caltech/Joel Krajewski
Sondy velikosti kufříku obsahují komunikační vybavení zkonstruované k souběžnému příjmu signálu ze sondy InSight v průběhu přistávacího manévru a k přenosu těchto informací na Zemi. Radiopřijímač velikosti softbalového míče na každém z cubesatů může rychle převést signál mezi rozdílnými rádiovými pásmy a informace prakticky souběžně posílat na Zemi. Tato schopnost je nedostupná orbiteru NASA (Mars Reconnaissance Orbiter, MRO) na oběžné dráze kolem Marsu.

Dne 28. září 2016 budou miniaturní sondy MarCO prolétávat kolem Marsu ve vzdálenosti zhruba 3 500 kilometrů od jeho povrchu,“ říká Joel Krajewski. Oba cubesaty budou přijímat UHF signál z přistávající sondy InSight a souběžně budou data v pásmu X posílat na Zemi, kde je bude přijímat anténa o průměru 70 metrů v Madridu (Španělsko).

Inženýři nepotřebují minisondy MarCO pro úspěšné přistání, avšak mohou ušetřit tým v pozemním řídícím středisku před nervy drásajícím čekáním na potvrzení stavu sondy během sestupu atmosférou a před vlastním přistání. Bez cubesatů MarCO by vedení NASA muselo čekat zhruba hodinu do té doby, než sonda MRO vyšle na Zemi signál o průběhu přistání sondy InSight.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spaceflightnow.com
[2] astrovm.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: InSight, Cubesat, MarCO, Planeta Mars


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »