Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  InSight – sonda k Marsu a dva mikrosatelity

InSight – sonda k Marsu a dva mikrosatelity

Příprava kosmické sondy InSight ke startu
Autor: NASA/JPL-Caltech/Lockheed Martin

Vedení NASA oficiálně schválilo vypuštění dvou minisatelitů (CubeSat) společně se sondou InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) Mars lander v roce 2016 k doplnění přenosové kapacity experimentálních dat předávaných do pozemního řídícího střediska o průběhu a výsledku přistávacího manévru marťanské sondy. Startovní okno pro vypuštění sondy InSight v trvání 27 dnů se otevírá 4. března 2016.

Za uplynulých 15 let již byly stovky cubesatů vypuštěny na oběžnou dráhu kolem Země, avšak vůbec poprvé cílem této základní platformy vyslané do vzdálenějšího kosmického prostoru bude mise k Marsu.

Dvojice minisatelitů pojmenovaných Mars Cube One odstartuje v březnu 2016 pomocí nosné rakety Atlas 5 společně s přistávacím modulem InSight. Oba cubesaty budou předávat důležité informace z modulu InSight během průletu atmosférou Marsu při přistávacím manévru, k eliminaci možných zpoždění o potvrzení úspěchu mise.

V květnu letošního roku NASA oficiálně oznámila schválený start dvou cubesatů společně s kosmickou sondou InSight po uvolnění dodatečných 13 miliónů dolarů na sekundární misi na posílení bezpečnosti při přistání, prohlásil mluvčí NASA.

Cubesat MarCO ve skutečné velikosti Autor: NASA/JPL-Caltech
Cubesat MarCO ve skutečné velikosti
Autor: NASA/JPL-Caltech
Každý z minisatelitů Mars Cube One (zkráceně MarCO) bude mít ve složeném stavu před startem rozměry 366 x 243 x 118 milimetrů. Informace poskytla JPL (Jet Propulsion Laboratory), která oznámila i další detaily mise. Miniaturní přenosové stanice jsou zhotoveny na bázi šesti jednotkových základních verzí cubesatů, které mají tvar krychle.

JPL je dodavatelem minisatů a manažerem mise InSight, která na své palubě nese sadu přístrojů z Francie a Německa k detekci seismické aktivity Marsu a ke studiu nitra rudé planety.

Cubesaty MarCO budou vypuštěny uvnitř kontejneru připevněném k přepážce na urychlovacím stupni Centaur rakety Atlas 5, mimo aerodynamický kryt chránící sondu InSight během startu. Po startu ze základny Vandenberg v Kalifornii budou vymrštěny od stupně Centaur následně po uvolnění sondy InSight a navedeny na samostatnou dráhu.

Dva minisatelity MarCO zajišťují přenos dat z kosmické sondy InSight Autor: NASA/JPL-Caltech
Dva minisatelity MarCO zajišťují přenos dat z kosmické sondy InSight
Autor: NASA/JPL-Caltech
Minisatelity MarCO budou vypuštěny společně se sondou InSight v březnu 2016,“ říká Joel Krajewski, projektový manažer cubesatů MarCO v JPL. „Ihned po dosažení dráhy, po oddělení sondy InSight, budou satelity MarCO uvolněny od urychlovacího stupně Centaur a následně začne jejich cesta k průletu kolem planety Mars.“

MarCO je experimentální zařízení, které bylo dodatečně přidáno k sondě InSight, avšak není nezbytně nutné pro úspěch mise,“ říká Jim Green, ředitel vědecké planetární divize NASA. „MarCO poletí k Marsu po dráze nezávislé vůči dráze sondy InSight.“

Cubesaty budou vybaveny vlastními raketovými motorky k jemným úpravám jejich drah směrem k Marsu. Miniaturní raketové motorky používají stlačený studený plyn podobný tomu, jaký se používá v hasících přístrojích.

Každý z cubesatů bude vybaven dvěma výklopnými panely slunečních baterií, které poslouží jako zdroj elektrické energie a patřičnými anténami k zajištění spojení se sondou InSight a pozemními stanicemi.

Kosmická sonda InSight přistane 28. 9. 2016 v oblasti Marsu pojmenované Elysium Planitia v blízkosti rovníku po letu trvajícím 6 měsíců. Cubesaty nebudou navedeny na oběžnou dráhu kolem Marsu. Své hlavní úkoly splní během průletu kolem rudé planety a následně se dostanou na oběžnou dráhu kolem Slunce.

Dva cubesaty MarCO a jejich polohy v blízkosti rudé planety Autor: NASA/JPL-Caltech/Joel Krajewski
Dva cubesaty MarCO a jejich polohy v blízkosti rudé planety
Autor: NASA/JPL-Caltech/Joel Krajewski
Sondy velikosti kufříku obsahují komunikační vybavení zkonstruované k souběžnému příjmu signálu ze sondy InSight v průběhu přistávacího manévru a k přenosu těchto informací na Zemi. Radiopřijímač velikosti softbalového míče na každém z cubesatů může rychle převést signál mezi rozdílnými rádiovými pásmy a informace prakticky souběžně posílat na Zemi. Tato schopnost je nedostupná orbiteru NASA (Mars Reconnaissance Orbiter, MRO) na oběžné dráze kolem Marsu.

Dne 28. září 2016 budou miniaturní sondy MarCO prolétávat kolem Marsu ve vzdálenosti zhruba 3 500 kilometrů od jeho povrchu,“ říká Joel Krajewski. Oba cubesaty budou přijímat UHF signál z přistávající sondy InSight a souběžně budou data v pásmu X posílat na Zemi, kde je bude přijímat anténa o průměru 70 metrů v Madridu (Španělsko).

Inženýři nepotřebují minisondy MarCO pro úspěšné přistání, avšak mohou ušetřit tým v pozemním řídícím středisku před nervy drásajícím čekáním na potvrzení stavu sondy během sestupu atmosférou a před vlastním přistání. Bez cubesatů MarCO by vedení NASA muselo čekat zhruba hodinu do té doby, než sonda MRO vyšle na Zemi signál o průběhu přistání sondy InSight.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spaceflightnow.com
[2] astrovm.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: InSight, Cubesat, MarCO, Planeta Mars


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »