Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Japonská sonda se blíží k Zemi se vzorky z asteroidu

Japonská sonda se blíží k Zemi se vzorky z asteroidu

Počítačová grafika znázorňující sondu Hayabusa 2 nad povrchem planetky Ryugu
Autor: ISAS/JAXA

Japonská sonda Hayabusa 2 se blíží k Zemi poté, co se po jeden rok trvající cestě ze vzdáleného asteroidu vrací na Zemi se vzorky horniny a s daty, která mohou poskytnout klíč k určení původu Sluneční soustavy. Oznámila to Japonská kosmická agentura JAXA.

Kosmická sonda Hayabusa 2 opustila přibližně před rokem planetku Ryugu, nacházející se ve vzdálenosti zhruba 300 miliónů kilometrů od Země. Nyní se očekává její přiblížení k Zemi a odhození přistávacího pouzdra se vzorky, které se podařilo odebrat z povrchu a z podpovrchových vrstev asteroidu. K přistání dojde 6. prosince 2020 na území jižní Austrálie na polygonu základny Woomera.

Vědci z Japonské kosmické výzkumné agentury JAXA jsou přesvědčeni, že vzorky, zejména ty, které byly získány z podpovrchových vrstev planetky, obsahují drahocenná data neovlivněná kosmickou radiací a dalšími faktory kosmického prostředí.

Makoto Yoshikawa, projektový manažer mise, prohlásil, že vědci jsou zainteresovaní zejména na analýze organických látek v odebraných vzorcích z planetky Ryugu.

Organické látky stojí za původem života na Zemi, avšak stále ještě nevíme, odkud se na Zemi dostaly,“ říká Makoto Yoshikawa. „Doufáme, že se nám podaří najít vodítko k původu života na Zemi na základě detailní analýzy organických látek dopravených na Zemi sondou Hayabusa 2.“

Japonská agentura JAXA plánuje přistání pouzdra obsahujícího vzorky ve vzdálené řídce obydlené oblasti Austrálie, což je velká výzva požadující přesné řízení. Přistávací pouzdro chráněné tepelným štítem se změní v ohnivou kouli v průběhu vstupu do atmosféry ve výšce 200 km nad zemským povrchem. Ve výšce 10 km budou otevřeny padáky za účelem měkkého přistání a signál majáku bude sledován k určení jeho polohy.

Zaměstnanci JAXA nastavili satelitní antény v několika oblastech v cílovém regionu k zachycení signálu majáku, mezitím rovněž připravují radiolokátor, drony a helikoptéry, které budou asistovat při vyhledávání a vyzvednutí návratového pouzdra. Bez těchto opatření by pátrání po návratovém pouzdru o průměru 40 centimetrůmohlo být mimořádně obtížné,“ dodává Makoto Yoshikawa.

Pro mateřskou sondu Hayabusa 2 to však není konec její mise zahájené startem v roce 2014. Po odhození návratového pouzdra znovu zamíří do kosmického prostoru a bude putovat k dalšímu vzdálenému malému asteroidu o průměru asi 30 metrů s označením 1998 KY26, a to po cestě trvající 10 roků.

Sonda Hayabusa 2 uskutečnila 22. 2. 2019 první odběr vzorků z povrchu planetky Ryugu Autor: JAXA
Sonda Hayabusa 2 uskutečnila 22. 2. 2019 první odběr vzorků z povrchu planetky Ryugu
Autor: JAXA
Sonda Hayabusa 2 se dotknula planetky Ryugu celkem dvakrát a navzdory jejímu kamenitému povrchu úspěšně shromáždila potřebná data a vzorky horniny v průběhu období 1,5 roku po příletu k asteroidu v červnu 2018.

Při prvním pokusu o odběr vzorků v únoru 2019 sonda shromáždila především prachové částice z povrchu tělesa. V červenci téhož roku odebrala podpovrchové vzorky horniny asteroidu vůbec poprvé v historii kosmického výzkumu. Stalo se tak po přistání v kráteru, který byl uměle vytvořen dříve odpálením výbušniny na povrchu planetky.

Vědci prohlásili, že ve vzorcích horniny z asteroidu budou stopy uhlíku a organické látky. JAXA doufá, že nalezne klíč k tomu, jak byla hmota ve Sluneční soustavě distribuována a jak to souvisí se vznikem života na Zemi.

Asteroidy, které obíhají kolem Slunce, jsou mnohem menší než planety. Patří mezi nejstarší tělesa ve Sluneční soustavě, a proto nám mohou pomoci vysvětlit, jak se vyvíjela nejen Země, ale celý planetární systém.

Kosmické sondě trvalo 3,5 roku, než přiletěla ze Země k planetce Ryugu, avšak cesta domů byla mnohem kratší vzhledem k nynější vzájemné poloze Ryugu a Země na drahách kolem Slunce.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vzorky horniny, Planetka Ryugu, Kosmická sonda Hayabusa2


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »