Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  JUICE – evropská sonda k Jupiteru

JUICE – evropská sonda k Jupiteru

Evropská sonda JUICE k výzkumu Jupiteru Autor: ESA
Evropská sonda JUICE k výzkumu Jupiteru
Autor: ESA
Evropská kosmická sonda s názvem JUICE (JUpiter ICy moons Explorer mission) ponese na své palubě celkem 11 vědeckých přístrojů k výzkumu obří plynné planety Jupiter a jejích velkých měsíců, u kterých se předpokládá existence podpovrchového oceánu kapalné vody.

Kosmická sonda JUICE je první velká evropská mise, schválená v rámci programu (Cosmic Vision) Evropské kosmické agentury ESA na období 2015-2025. Start sondy je naplánován na rok 2022 a přílet k Jupiteru na rok 2030. Předpokládá se, že přinejmenším 3 roky bude provádět detailní výzkum největší planety Sluneční soustavy, studovat bude rovněž tři největší měsíce Jupiteru: Ganymeda, Kallisto a Europu.

U těchto měsíců se předpokládá přítomnost rozsáhlých podpovrchových oceánů kapalné vody ukrytých pod silnou vrstvou ledu. Kosmická sonda JUICE vybavená panely slunečních baterií bude mít za úkol zmapovat povrch těchto měsíců, sondovat jejich vnitřní strukturu a zhodnotit jejich potenciál v oblasti možné přítomnosti života v předpokládaných podpovrchových oceánech.

Dne 21. února 2013 výbor pro vědecké programy ESA (ESA’s Science Programme Committee) oznámil odsouhlasené vědecké přístrojové vybavení sondy, které zahrnuje kamery a spektrometry, laserový výškoměr a radar schopný „proniknout“ pod povrch ledových měsíců až do hloubky téměř 10 km. Dalším přístrojem bude magnetometr, detektor plazmy, detektor částic a rovněž vybavení pro rádiové experimenty.

Vědecké přístroje sondy budou vyvinuty vědeckými týmy z 15 států Evropy, z USA a Japonska. „Výběr vědeckých přístrojů pro sondu JUICE je klíčovým milníkem vlajkové mise ESA pro výzkum vnějších oblastí Sluneční soustavy, které představují zcela novou příležitost ukázat kvalitu evropských technologických a vědeckých odborných znalostí,“ říká Alvaro Giménez Cañete, ředitel ESA pro vědecký výzkum.

Evropská sonda JUICE k výzkumu Jupiteru Autor: ESA/AOES
Evropská sonda JUICE k výzkumu Jupiteru
Autor: ESA/AOES
„Sada přístrojů zahrnuje všechny vědecké cíle od měření uvnitř rozsáhlé magnetosféry kolem Jupiteru až po dálkový průzkum povrchu a vnitřní struktury tří velkých ledových měsíců,“ dodává Luigi Colangeli, koordinátor misí ESA v rámci výzkumu Sluneční soustavy.

Během své vědecké mise bude sonda JUICE zkoumat atmosféru a magnetosféru planety Jupiter a interakci všech čtyř galileovských měsíců – tj. tří ledových měsíců a vulkanicky aktivního měsíce Io – s plynným prostředím v okolí obří planety.

Sonda uskuteční více než 10 průletů kolem měsíce Kallisto, jež je tělesem s nejvíce kráterovaným povrchem ve Sluneční soustavě, následně dvakrát prolétne kolem měsíce Europa a uskuteční první měření tloušťky jeho ledové kůry.

Svoji vědeckou misi zakončí sonda JUICE na oběžné dráze kolem měsíce Ganymed, kde bude zkoumat jeho ledový povrch a vnitřní strukturu včetně podpovrchového oceánu.

Ganymed, největší měsíc ve Sluneční soustavě, je jediným měsícem, o kterém víme, že má vlastní magnetické pole. Sonda JUICE bude detailně studovat unikátní interakce magnetického pole a okolní plazmy s magnetosférou planety Jupiter.

„Planeta Jupiter a její ledové měsíce představují jakýsi druh miniaturní planetární soustavy, nabízející evropským vědcům a našim mezinárodním partnerům příležitost zjistit více informací o procesu vzniku případných obyvatelných planet u jiných hvězd,“ říká Dmitrij Titov, ESA.

Zdroj: www.esa.int a sci.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Jupiter, ESA, JUICE, Kosmická sonda


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »