< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmonautika v roce 2024
Zdeněk Jánský Vytisknout článek

Kosmonautika v roce 2024

Nejočekávanější události v kosmonautice v roce 2024
Autor: Zdeněk Jánský

Před několika dny jsme vstoupili do nového roku 2024, ve kterém rozhodně nebude o zajímavé kosmonautické události nouze. Čeká nás několik přistání na Měsíci, starty mnoha nových raket nebo starty meziplanetárních sond. Zde jsme pro vás připravili shrnutí  nejzajímavějších událostí, které by měly v roce 2024 přijít.

Hned v lednu nás čeká přistání na Měsíci, a to japonského lunárního landeru SLIM. Tento lander váží asi 0,5 tuny a veze na Měsíc dvě lunární vozítka a čtyři vědecké přístroje. Ve stejném měsíci odstartuje i další měsíční lander Peregrine od americké firmy Astrobotic. Do vesmíru ho vynese při svém premiérovém startu raketa Vulcan-Centaur od firmy United Launch Aliance (ULA). Samotný lander Peregrine bude při startu vážit cca 1,3 tuny, ponese 14 komerčních nákladů a malý lunární rover.

Lunární lander Nova C Autor: BBC
Lunární lander Nova C
Autor: BBC
V únoru odstartuje z Kennedyho střediska do vesmíru další lunární lander Nova-C. Tento lander má startovní hmotnost cca 2 tuny a na Měsíc dokáže přivézt až 100 kg. Při první misi bude v nákladu pět vědeckých přístrojů od NASA a dva komerční náklady. Landery Nova-C a Peregrina navíc vybrala NASA do svého programu Commercial Lunar Payload Services (CLPS), to znamená, že tyto landery budou při svých dalších misích nést vědecké náklady od NASA.

Na duben je plánována mise Polaris Dawn, při které dojde k prvnímu komerčnímu výstupu turistů do volného kosmického prostoru. V posádku mise tvoří americký milionář Jared Issacman, pilot USAF Scott Poteet a inženýrky SpaceX Sarah Gillis a Anna Menon. Pro tři poslední členy posádky to bude první let do kosmu, jediný Issacman už v kosmu byl, a to při misi Inspiration 4.

Vizualizace prvního soukromého výstupu do volného vesmíru při první misi programu Polaris Dawn Autor: SpaceNews.com
Vizualizace prvního soukromého výstupu do volného vesmíru při první misi programu Polaris Dawn
Autor: SpaceNews.com
V říjnu nás čeká důležitý start – odstartuje meziplanetární sonda Europa Clipper k Jupiteru. Tato sonda se bude v rámci své cca pětileté mise bude zabývat průzkumem Jupiterova měsíce Europa. Bude provádět snímkování povrchu měsíce a bude zkoumat její ledové oceány. Nese 9 vědeckých přístrojů, mezi které patří spektrometr, magnetometr nebo širokoúhlá kamera. Sonda bude také testovat rádiovou komunikaci mezi Jupiterem a měsícem pomocí radarové antény. O vynesení této sondy do kosmu se postará raketa Falcon Heavy od firmy SpaceX.

VIzualizace sondy Europa Clipper nad povrchem Jupiterova měsíce Europa Autor: NASA/JPL
VIzualizace sondy Europa Clipper nad povrchem Jupiterova měsíce Europa
Autor: NASA/JPL
Na listopad je plánován také start Falconu Heavy s lunárním vozítkem VIPER od NASA společně s landerem Griffin od firmy Astrobotic, který ho na Měsíc přiveze. Startovní hmotnost roveru je 430 kg a nese 4 vědecké přístroje – tři spektrometry a geologický vrták. Přistání na jižním pólu Měsíce by mělo proběhnout ještě ve stejném měsíci jako start. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] kosmonautix.cz
[2] kosmonautix.cz
[3] wikipedia.org



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika, astronomie a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, ale sem tam vyfotí i krajinu, přírodu nebo astrofotografii. Je držitelem 3. místa v celostátní fotografické soutěži o cenu Františka Kupky v Opočně. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Navštěvuje také astronomický kroužek na Hvězdárně v Hradci Králové, kde měl svou první přednášku – na téma Super Heavy Starship. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect, jehož cílem je inspirovat mladé k zájmu o astronomii.

Další články autora (6)

Štítky: Europa Clipper, SpaceX, Falcon Heavy, Měsíc, Starship, Budoucnost kosmonautiky, Kosmonautika

50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »