Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Marsovské vozítko Perseverance startuje

Marsovské vozítko Perseverance startuje

Marsovský rover roku 2020, Perseverance
Autor: NASA

Po mnoho let jsme o něm slýchali jako o misi Mars Rover 2020 a naštěstí se podařilo dvacítku v názvu podržet a dočkali jsme se startu. Vozítko bylo mezitím pojmenováno Perseverance („Vytrvalost“). Ačkoli jde už o třetí start k Rudé planetě po arabské misi al-Amal („Naděje“) a čínské Tianwen-1 („Nebeské otázky“), jedná se jistě o nejočekávanější start letošního roku. Rover má totiž podobné parametry, jako Curiosity, která studuje povrch Marsu od roku 2012 a tak velký robot má potenciál nám přinést mnoho zajímavých poznatků. A v případě Perseverance o tom není pochyb. Má se pokusit najít stopy případného dávného života a nasbírat vzorky, které by měly být následně dopraveny na Zemi.

V repertoáru letošních startů nám asi nejvíc chybí evropská mise ExoMars, která byla odložena o dva roky (už podruhé). Nezbývá nám, než si přát, aby se dařilo všem letošním sondám, a k úspěchu té třetí jsme už velmi blízko. Start je v plánu 30. července ve 13:50 našeho času a předpověď počasí zatím dává startu zelenou (80 % dobrého počasí). Sondu má vynést raketa Atlas V ve verzi 541 (tedy s 5m aerodynamickým krytem, čtyřmi přídavnými motory na tuhé pohonné látky a jedním urychlovacím stupněm Centaur). Ačkoli je solidní šance, že start proběhne už dnes odpoledne, může dojít k odkladu pro technické problémy nebo z důvodu počasí. Startovní okno k Marsu proto trvá až do 15. srpna.

Raketa Atlas V ve verzi 541 pro marsovské rovery Curiosity a Perseverance. Vidíme červený centrální stupeň a čtyři bílé urychlovací bloky na tuhé palivo. Nahoře je pod 5 metrů širokým aerodynamickým krytem schován horní stupeň Centaur a samotný rover je zde vidět  sbalený jako oranžový kužel na válcovém přeletovém stupni. Autor: ULA
Raketa Atlas V ve verzi 541 pro marsovské rovery Curiosity a Perseverance. Vidíme červený centrální stupeň a čtyři bílé urychlovací bloky na tuhé palivo. Nahoře je pod 5 metrů širokým aerodynamickým krytem schován horní stupeň Centaur a samotný rover je zde vidět sbalený jako oranžový kužel na válcovém přeletovém stupni.
Autor: ULA

Jméno Perseverance bylo vybráno dle jednoho z mnoha návrhů. Vítězný podal student sedmého ročníku střední školy ve Virginii v USA. Jeho esej na téma „Pojmenuj rover“ získala na 28 000 hlasů. S překladem do češtiny může být problém. Můžeme to slovo chápat jako vytrvalost, ale též jako doslova houževnatostúpornost. Jméno navazuje na dlouho řadu návrhů přijatých od studentů počínaje rokem 1997, kdy šlo o vozítko Sojourner, přes vozítka Spirit a Opportunity, která přistála v roce 2004 až po Curiosity, která pracuje na povrchu Marsu od roku 2012 dodnes.

Marsovská helikoptéra, dron, který by měl létat na Marsu v rámci mise vozítka Perseverance Autor: NASA
Marsovská helikoptéra, dron, který by měl létat na Marsu v rámci mise vozítka Perseverance
Autor: NASA
Zajímavým doplňkem mise je testovací dron – marsovská helikoptéra – který je přimontován na břiše vozítka. V plánu je především vyzkoušet, zda je schopen několikrát popoletět, ale budoucí mise by z případného úspěchu mohly čerpat a získat tak chytrého průzkumníka okolí.

Jestliže půjde vše podle plánu, k přistání na Marsu by mělo dojít 18. února 2021 a jako místo přistání byl vybrán kráter Jezero. V tomto místě v minulosti jezero bylo, ale název jinak odkazuje na město v Bosně a Hercegovině. Jedná se tedy o jeden ze slovanských jazyků a proto i název se píše stejně, jako v češtině. Na Marsu jsou i útvary pojmenované Cheb, Tábor nebo „Moravské údolí“.

Mise vozítka je v základu plánovaná na jeden marsovský rok (687 solů), tedy asi dva pozemské roky, ale všichni jistě věříme, že vydrží po mnoho pozemských let a snad i mnohem více než deset. Nejdřív ale musí odstartovat a přistát a to nebude jednoduchý úkol. Držme palce, ať se vše podaří.

Veškeré podrobnosti nabízí anglicky Launch Press Kit. Podrobně misi dlouhodobě popisují články na serveru Kosmonautix.cz, kde najdete i odkaz na Živě a česky komentovaný přenos startu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA, Mars 2020



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Perseverance, Mars Rover 2020


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »