Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA vybere k realizaci novou kosmickou observatoř

NASA vybere k realizaci novou kosmickou observatoř

Nové kosmické observatoře NASA budou studovat vesmír
Autor: NASA

NASA vybrala šest návrhů astrofyzikálních projektů kosmických observatoří k dalšímu rozpracování. Navrhované mise budou studovat gama záření a rentgenové paprsky přicházející z kup galaxií a neutronových hvězd, stejně tak i infračervené záření galaxií v mladém vesmíru a atmosféry planet za hranicemi Sluneční soustavy. Vybrané návrhy – tři v rámci programu MIDEX (Medium-Class Explorer) a tři v programu Explorers Missions of Opportunity – se zaměřují na vědecké výzkumy a vývoj přístrojů, které zaplní vědecké „mezery“ ve velkých projektech NASA.

Explorers Program přinese některé velmi kreativní myšlenky při návrzích misí a pomůže rozluštit některá tajemství vesmíru,“ říká Thomas Zurbuchen, vedoucí pracovník Science Mission Directorate ve Washingtonu. Návrhy byly vybrány na základě jejich potenciálního vědeckého přínosu a proveditelnosti vývojových plánů. Po koncepčních studiích a detailním vyhodnocení bude v roce 2019 vybráno po jedné misi z obou typů programů k pokračování vývoje a následně k výrobě a startu. Vypuštění se předpokládá nejdříve v roce 2022. Na realizaci vybraných misí se počítá s finanční částkou 250 miliónů dolarů (nepočítaje v to vlastní start) v rámci programu MIDEX a s částkou 70 miliónů dolarů na misi v programu Explorers Mission of Opportunity. Vybranými návrhy projektů jsou:

Arcus X-ray

Představa kosmické observatoře Arcus X-ray Autor: SAO/Orbital ATK
Představa kosmické observatoře Arcus X-ray
Autor: SAO/Orbital ATK
Jedná se o mřížkový spektrometr s vysokým rozlišením, který kombinuje rentgenovou optiku a mřížku k rozložení rentgenových paprsků na spektrum velmi podobně, jako optický hranol rozkládá sluneční světlo na jednotlivé barvy duhy. To umožní detailní studium horkých plynů, které jsou dominantní složkou obvyklé hmoty ve vesmíru, jejíž většina ještě nebyla prozkoumána. Observatoř Arcus X-ray bude měřit hmotnost a rychlost plynů urychlených působením gravitačních sil černých děr a zjišťovat, jak tento materiál ovlivňuje mateřskou galaxii a okolí. Družice bude rovněž studovat, jak hvězdy podobné Slunci vznikají a jak se vyvíjejí. Arcus X-ray bude provádět výzkum širokého spektra astrofyzikálních jevů – od nepatrných zrníček prachu až po největší černé díry v těch největších galaxiích ve vesmíru – to vše v oboru rentgenového záření.

Fast INfrared Exoplanet Spectroscopy Survey Explorer (FINESSE)

FINESSE bude studovat procesy, které ovládají formování planety a globálního klimatu a zkoumat mechanismy, které určují chemické složení atmosféry a charakter jejího vývoje. Rovněž bude provádět tranzitní spektroskopii u nejméně 500 atmosfér exoplanet ve viditelném a infračerveném oboru spektra u planet od velikosti super-Zemí až po plynné obry typu sub-Neptunu.

Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization, and Ices Explorer (SPHEREx): celooblohový spektrální průzkum

SPHEREx bude provádět celooblohový spektrální průzkum za účelem zkoumání počátků vesmíru, výzkumu vzniku a vývoje galaxií a rovněž zjišťování, zda planety obíhající kolem jiných hvězd než Slunce mohou na svém povrchu hostit život.

Compton Spectrometer and Imager Explorer (COSI-X)

COSI-X využívá přetlakový výškový atmosférický balón, který ponese dalekohled s širokým zorným polem zkonstruovaný k výzkumu gama záření o energiích 0,2 až 5 MeV, který bude provádět spektroskopii s vysokým rozlišením a rovněž bude měřit polarizaci. COSI-X bude mapovat gama paprsky mající původ v antihmotě v okolí centra Mléčné dráhy, stejně tak gama záření radioaktivních prvků nově vytvořených v pozůstatcích po hvězdných explozích.

Transient Astrophysics Observer on the International Space Station (ISS-TAO)

ISS-TAO je rentgenový detektor s širokým zorným polem, který by mohl být umístěn na palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS a který bude pozorovat četné úkazy rentgenových záblesků souvisejících s kompaktními objekty. Primárním úkolem mise bude detekce rentgenového záření jako protějšku gravitačních vln vytvářených při splynutí neutronové hvězdy s černou dírou nebo s jinou neutronovou hvězdou. Dalším cílem výzkumu budou supernovy, neutronové hvězdy a záblesky rentgenového záření s vysokým rudým posuvem.

Contribution to ARIEL Spectroscopy of Exoplanets (CASE)

CASE představuje sadu detektorů pro senzor přesného navádění ARIEL. Projekt bude pořizovat spektra stovek exoplanet typu teplých a horkých plynných obrů typu Neptuna a super-Zemí obíhajících kolem hvězd různých spektrálních tříd. Pozorování těchto exoplanet nám umožní lépe porozumět raným obdobím vzniku planet a jejich atmosfér v průběhu nebulární fáze a následujících několika miliónů roků vývoje.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] cfa.harvard.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kosmické observatoře, NASA, Plánované projekty


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »