Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Perseverance – pojízdná vědecká laboratoř NASA zamířila k Marsu

Perseverance – pojízdná vědecká laboratoř NASA zamířila k Marsu

Ilustrace pojízdné vědecké laboratoře Perseverance k výzkumu povrchu planety Mars
Autor: NASA/JPL-Caltech

Rover NASA s předběžným označením Mars 2020 bude pátrat po zajímavých horninách, které by mohly obsahovat důkazy o dávné přítomnosti mikrobiálního života. Jako místo přistání roveru byl vybrán kráter s názvem Jezero, v němž se kdysi nacházela delta velké řeky. Hlavním úkolem zde bude pátrání po stopách minulého života na Marsu. Robot v hodnotě 2,9 miliardy dolarů, který je zdokonalenou variantou laboratoře Curiosity, odstartoval 30. července 2020. Ještě před startem dostal robot jméno Perseverance.

Technický tým se poučil ze zkušeností s provozem roveru Curiosity a na Perseverance provedl některá zdokonalení. Překonstruována byla například šestice kol podvozku, která na Curiosity zaznamenala již značné opotřebení. Nová kola budou silnější, z mnohem trvanlivějšího hliníku, a budou mít nepatrně větší průměr 52,5 cm (oproti 50 cm u Curiosity). Na rozdíl od svého předchůdce bude Perseverance také těžší – bude mít hmotnost 1 050 kg (u Curiosity to bylo 899 kg). Nový rover bude vybaven pětikloubovým robotickým ramenem o délce 2,1 m.

Elektrickou energii bude dodávat radioizotopový generátor MMRTG o hmotnosti 45 kg, obsahující 4,8 kg dioxidu plutonia. V době startu bude generovat příkon 110 wattů, který bude s přibývajícím časem klesat. Součástí energetického systému je dvojice lithium iontových nabíjecích akumulátorů. Zdroj MMRTG nabízí minimálně 14 roků dlouhou životnost roveru (pokud se neporouchají některé jiné přístroje).

Přístrojové vybavení roveru Perseverance a jeho umístění na palubě robota Autor: NASA/JPL-Caltech
Přístrojové vybavení roveru Perseverance a jeho umístění na palubě robota
Autor: NASA/JPL-Caltech
Perseverance bude mít na své palubě několik vědeckých experimentů: Planetary Instrument for X-Ray Lithochemistry (PIXL) – rentgenový fluorescenční spektrometr k určení chemického složení povrchu planety; Radar Imager for Mars' subsurface experiment (RIMFAX) – radar k určení hustoty podpovrchových vrstev, jejich struktury, složení meteoritů a detekce podpovrchových zásob vodního ledu do hloubky 10 metrů; Mars Environmental Dynamics Analyzer (MEDA) – soubor senzorů k měření teploty, rychlosti a směru větru, tlaku vzduchu, relativní vlhkosti, množství záření a tvaru a velikosti prachových částic v ovzduší; Mars Oxygen ISRU Experiment (MOXIE) – studium technologií, které budou produkovat malé množství kyslíku z atmosférického oxidu uhličitého; SuperCam – sada přístrojů umožňující pořizovat snímky, dálkové analýzy chemického složení, mineralogii hornin – soubor přístrojů je vylepšenou verzí ChemCam na palubě Curiosity; Mastcam-Z – je stereoskopický zobrazovací systém se schopností zoomu; Scanning Habitable Environments with Raman and Luminescence for Organics and Chemicals (SHERLOC) – ultrafialový spektrometr a ultrafialový laser pro určování mineralogického složení a pro detekci organických látek; Mars Helicopter Ingenuity je helikoptéra na sluneční pohon o hmotnosti 1,8 kg, která bude testovat možnosti využití při průzkumu Marsu v součinnosti s roverem; dva mikrofony budou využity během přistání sondy, při jízdě roveru a při odběru vzorků; ve vybavení roveru je i 23 různých kamer.

Kromě jiného detailního výzkumu povrchu rudé planety s cílem hledání stop minulého či současného života bude mít rover Perseverance za úkol odebírat pomocí vrtáku jádrové vzorky zajímavých marsovských hornin a ukládat je do speciálních pouzder v podobě kovových válcových trubiček, které zanechá na vhodných místech povrchu planety. V budoucnu tyto schránky vyzvedne evropský rover, jehož start se uskuteční v roce 2026.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] en.wikipedia.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Rover Perseverance, Planeta Mars


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »