Poletí roboti z Kanady na rudou planetu?
Autor: Canadian Space Agency
Největší z roverů nazvaný Lunar Exploration Light Rover může nést vědecké vybavení a může být vybaven robotickým manipulátorem. Jeho akční rádius je 15 km, může být dálkově ovládán nebo může sloužit jako přepravní prostředek kosmonautů napříč povrchem zkoumané planety.
Dva prototypy mikrorobotů o hmotnosti 40 a 30 kg byly zkonstruovány tak, aby tito malí roboti mohli vzájemně spolupracovat s většími roboty; mohou k nim být přivázáni a spouštěni například do jinak nepřístupných oblastí (svahy kráterů či kaňonů, příkré srázy, podpovrchové jeskyně apod.).
„Krátery v polárních oblastech Měsíce, které jsou permanentně ukryté ve stínu, představují velmi zajímavé oblasti ke hledání vody a dalších těkavých látek,“ říká Jean-Claude Piedboeuf, ředitel oddělení kosmického výzkumu Kanadské kosmické agentury CSA. „Tyto krátery mají příkré svahy, čímž jsou velmi nebezpečné pro případné velké roboty provádějící jejich výzkum. Tudíž vyslání mikrorobota spojeného lanem s větším zařízením umožňuje bezpečný průzkum dna takovýchto kráterů při minimální hrozbě havárie. Možností může být rovněž využití pouze mikrorobota, avšak ten se pohybuje velmi pomalu. Je proto mnohem efektivnější použít většího robota pro překonání vzdálenosti a malé roboty pak použít podle potřeby k provedení průzkumu.“
Autor: Canadian Space Agency
Navrhovaní roboti mohou být použiti při kosmické misi někdy kolem roku 2020 a NASA o ně již projevila zájem. Většina kosmických sond k Marsu a k Měsíci zahrnuje geologický průzkum, a někdy v budoucnu možná dojde i na dolování. Například NASA zvažovala experiment, který předpokládá těžbu měsíční horniny, z které se bude získávat kyslík a vodík. Takovéto návrhy robotů jsou vhodné právě pro tyto druhy aktivit.
Kosmická robotická technologie byla dlouho hlavní chloubou Kanady. Robotický manipulátor Canadarm byl upevněn v nákladovém prostoru amerického raketoplánu Space Shuttle a umožňoval vyložení nákladu na oběžnou dráhu, jako byl například Hubblův kosmický dalekohled HST. Byl rovněž důležitým pomocníkem při stavbě Mezinárodní kosmické stanice ISS.
Kanadská agentura CSA také postavila velký jeřáb Canadarm 2 a Dextre, což je velmi obratný dvouramenný robot. Obě zařízení našla uplatnění na vnější palubě ISS. CSA rovněž přispěla k vývoji robotického manipulátoru a dalšího vybavení vědecké laboratoře Curiosity, nejnovějšího robota, který v současné době zkoumá planetu Mars.
Podrobnější údaje o jednotlivých typech robotů včetně fotografií najdete na internetových stránkách CSA: www.asc-csa.gc.ca.
Zdroj: www.universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
