Přistane NASA na Jupiterově měsíci Europa?

Kruhová „mísa“ v horní části landeru je určená k dvojímu účelu: je to vysokozisková anténa a stožár se stereo zobrazovací kamerou instalovanou na zadní straně antény. Tři vertikální útvary rozmístěné kolem středu vrchní stěny landeru jsou připevňovací místa pro lana, která spustí přistávací modul s létajícího jeřábu na povrch měsíce, který je uvažován jako přistávací systém pro tuto misi (obdoba přistání roveru Curiosity na Marsu).

Počátkem roku 2016, jako odpověď kongresové direktivě, začala NASA’s Planetary Science Division přípravnou fázi A výzkumu k vyhodnocení vědeckého významu a konstrukčního návrhu budoucí mise k přistání na Jupiterově měsíci Europa. NASA obvykle provádí takovéto studie dlouho před zahájením jakýchkoliv misí k získání znalostí o proveditelnosti a vědeckých hodnotách potenciální mise. V červnu 2016 NASA svolala 21členný tým vědců pro zahájení SDT (Science Definition Team). Poté tento vědecký tým zvážil vymezení realizovatelnosti a vhodných souborů vědeckých úkolů a měření pro koncept celé mise, které byly předloženy ve zprávě pro NASA ze 7. 2. 2017.

Zpráva uvádí tři vědecké cíle připravované mise. Hlavním cílem je hledání důkazů případného života na Europě. Další cíle mají za úkol vyhodnotit obyvatelnost měsíce Europa přímou analýzou materiálu odebraného z povrchu a charakterizovat vlastnosti povrchu a podpovrchových vrstev za účelem podpory budoucího automatického výzkumu Europy a jejího podpovrchového oceánu. Zpráva rovněž popisuje některé z hypotetických přístrojů, o kterých se předpokládá, že uskuteční měření ke splnění těchto úkolů.

Vědci souhlasí s názorem, že existují docela silné důkazy o tom, že Europa, která je nepatrně menší než velikost souputníka naší Země, má pod ledovou kůrou globální slaný oceán. Tento oceán obsahuje přinejmenším dvojnásobné množství vody, v porovnání se zásobami vody v oceánech na Zemi. Zatímco nedávné objevy ukazují, že hodně těles ve Sluneční soustavě buď má podpovrchové oceány nyní, nebo je měla v minulosti. Europa je jedním z míst, kde přítomný oceán může být v kontaktu s kamenným mořským dnem (druhým je Saturnův měsíc Enceladus). Tyto vzácné podmínky dělají z Europy jeden z cílů s nejvyšší prioritou při pátrání po životě mimo planetu Zemi.

V rámci SDT bylo dáno za úkol vyvinout strategii detekce života pro první realizovanou misi NASA od éry sond Viking na Marsu před více než čtyřmi desetiletími. Zpráva přijala doporučení, pokud se týká počtu a typu vědeckých přístrojů, které budou nutné k potvrzení, že jsou přítomny znaky života ve vzorcích odebraných z povrchu ledového měsíce.

Vědecký tým se také důkladně věnoval společně s techniky konstrukci systémů způsobilých k přistání na povrchu, o kterém je toho známo jen velmi málo. Za předpokladu, že Europa nemá žádnou atmosféru, tým vyvinul koncept, který by mohl doručit vědecké vybavení na ledový povrch bez možnosti využití technologií, jakými jsou tepelný štít či padáky.

Koncept přistávacího modulu je oddělený od projektu orbiteru vybaveného panely slunečních baterií, který je nyní připravován ke startu počátkem příští dekády. Sonda přilétne k planetě Jupiter po několik roků trvající cestě a kolem obří plynné planety bude kroužit po dráze, která ji každé dva týdny přivede na sérii 45 těsných průletů kolem měsíce Europa. Mise zaměřená na několikanásobné průlety kolem Europy bude zkoumat obyvatelnost měsíce prostřednictvím mapování jeho složení, stanovením charakteristik oceánu a ledové kůry a zvýšením našich vědomostí o geologii tohoto zajímavého ledového měsíce. Mise si rovněž klade za cíl položení základů pro budoucí landery provedením detailního průzkumu pomocí výkonných kamer.

Rovněž Evropská kosmická agentura ESA pracuje na projektu sondy JUICE (JUpiter ICy moons Explorer), jejíž start je naplánován na rok 2022 s příletem k Jupiteru v roce 2030.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.nasa.gov
[2] spaceflightinsider.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí