Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Proč astronauté ve vesmíru rostou? Hledání odpovědi možná pomůže i nemocným na Zemi
Vít Straka Vytisknout článek

Proč astronauté ve vesmíru rostou? Hledání odpovědi možná pomůže i nemocným na Zemi

Animace hrudní oblasti se zvýrazněnou páteří Autor: NASA
Animace hrudní oblasti se zvýrazněnou páteří
Autor: NASA
Čistě teoreticky si představme, že velitel dlouhodobé posádky vesmírné stanice má méně schopné podřízené a jednoho dne jim řekne: Lidi, já z vás opravdu rostu! A po návratu domů lékaři zjistí, že skutečně vyrostl. Takovýto případ není ničím neobvyklým (co se týče růstu, samozřejmě ne schopností posádek), i při krátkodobých letech raketoplánů bývalo vcelku běžné, že astronauti ve stavu beztíže o pár centimetrů vyrostli a na Zemi se opět vrátili k normální výšce, jejich páteř totiž neomezovala gravitace. Nahlédnout hlouběji do této otázky má pomoci snímkování páteře astronautů ve vesmíru pomocí ultrazvuku, vyvinuté metody by se navíc mohly chytnout i v ordinacích na Zemi.

Růst astronautů ve stavu beztíže je jev, který zájemce o kosmonautiku již stěží ohromí, je běžně známým faktem, že v průběhu kosmického letu člověk může vyrůst až o 3 procenta své výšky (tedy průměrně vysoký jedinec, měřící 180 centimetrů, se může vytáhnout až o 5 až 6 centimetrů), efekt odezní a astronaut se opět „scvrkne“ po návratu do pozemské gravitace. NASA si stanovila za letošní cíl studování vlivu těchto změn na lidskou páteř v rámci příprav na budoucí dlouhodobé mise lidí v rámci solárního systému a dlouhodobé posádky stanice ISS nyní čeká pravidelné snímkování páteře pomocí ultrazvukového přístroje na palubě stanice.

Nizozemský astronaut André Kuipers provádí ultrazvukové vyšetření oka na ISS Autor: Wikipedie
Nizozemský astronaut André Kuipers provádí ultrazvukové vyšetření oka na ISS
Autor: Wikipedie
Užívání ultrazvuku a astronautů coby pokusných subjektů není na ISS ničím zas až tak novým, posádky pomocí sonografie sledují vlivy stavu beztíže na srdeční svalstvo nebo třeba oční bulvy. Ale ultrazvuk páteře, to bude něco nového, těžšího.

„Tohle bude vůbec poprvé, kdy ultrazvuk bude použit ke sledování změn páteře“, řekl MUDr. Scott A. Dulchavsky, vedoucí vědec nové studie. „Ultrazvukové vyšetření páteře je na provedení složitější, než většina předchozích ultrazvukových vyšetření na oběžné dráze.“ Dotyčné vyšetření astronautům bude komplikovat už jen lidská anatomie.

Astronauté však mají velmi schopného pomocníka – přístroj Ultrasound 2, dopravený na stanici posledním raketoplánem v červenci 2011 a nahradil starší ultrazvukový přístroj na kosmické stanici. Výbava umožňuje dokonalejší zobrazení vnitřních pochodů těla a snímkování svalů a kostí, potřebné právě u sledování páteře a podobných těžších cílů. Posádce má v obtížném úkolu pomoci také interaktivní průvodce, příprava během výcviku a asistence odborníků na Zemi.

Ultrazvukové vyšetření páteře Autor: NASA
Ultrazvukové vyšetření páteře
Autor: NASA
Vyšetřování astronautů na stanici má být zahájeno již tento měsíc, členové dlouhodobé posádky si budou páteř vzájemně vyšetřovat 30, 90 a 150 dní po startu, zaměří se na šíjovou a bederní oblast a přilehlé tkáně. Vědci a lékaři, radící astronautům, budou snímky sledovat v reálném čase v řídícím středisku. Jako srovnávací vzorky poslouží ultrazvukové záběry a především snímky páteří astronautů pořízené pomocí magnetické rezonance před a po misi. Porozumění mechanismům změn páteře v beztížném stavu mají pomoci při navrhování nových scénářů tělocviku na oběžné dráze a poletové rehabilitace pro lepší zdraví posádek.

Ale pozor, jak tomu bylo již mnohokrát (elektrody pro monitorování životních funkcí astronautů na Měsíci, neurochirurgický robot odvozený od robotické paže ISS, chemoterapeutické protinádorové kapsle vyvinuté na ISS, …), lékařské procedury pro astronauty zřejmě najdou uplatnění na Zemi. Ač vyšetřování páteře pomocí ultrazvuku dnes není v medicíně příliš obvyklé, spíše se užívá CT či lépe magnetická rezonance (MRI), postupy, vyvinuté pro astronauty to mohou změnit. Dulchavsky tvrdí, že by tento krok mohl vyšetření zlevnit a nabídnout bezpečnější metodu (CT využívá rentgenové záření, MRI silné magnetické pole).

Snímky z MRI: zhoubné nádory páteře Autor: biomed.brown.edu
Snímky z MRI: zhoubné nádory páteře
Autor: biomed.brown.edu
„Ultrazvuk nám také umožňuje pozorovat tkáně v pohybu, například pohyby svalů, tok krve žílami a fungování dalších systémů těla a to neinvazivně a bez radiace,“ vynáší výhody Dulchavsky.

Lékařský personál již začal používat nácvikové metody, vyvinuté odborníky z NASA pro posádky stanice, pro vyšetřování v odlehlých oblastech. Dulchavsky také upozorňuje, že velká část světové populace nemá přístup k magnetické rezonanci, ultrazvuk nabízí menší přenosné přístroje, snadné používání a naprostou bezpečnost a opakovatelnost vyšetření levnou variantu za MRI.

Optimismus však objektivně krotí mnohem vyšší kvalita snímků, které rezonance dosahuje oproti ultrazvuku či CT.

Zdroj: NASA 2. 1. 2013




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Kosmická medicína, ISS


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »