Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Riskantní mise bude na Marsu řešit otázku mimozemského života
Vít Straka Vytisknout článek

Riskantní mise bude na Marsu řešit otázku mimozemského života

Umělecká představa sondy Curiosity na Marsu. Autor: NASA
Umělecká představa sondy Curiosity na Marsu.
Autor: NASA
I když pozemským hvězdářům planeta Mars v současné době kvůli rostoucí vzdálenosti od naší planety pomalu mizí v záři Slunce, již za několik dní se k Marsu obrazně řečeno upnou zraky všech vědců: v pondělí 6. srpna má na rudé planetě poměrně riskantním způsobem přistát výzkumný rover NASA a během asi dvou let své činnosti zodpovědět otázku, zda někdy mohl v tomto prostředí existovat život.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 171 ze 3. 8. 2012.

Tunové výzkumné vozidlo asi o velikosti osobního automobilu Mars Science Laboratory, pojmenované méně formálně Curiosity (Zvědavost), odstartovalo do kosmu 26. listopadu 2011, kdy vědci využili nadcházejícího přiblížení Marsu k Zemi jako vhodné příležitosti se k němu dostat. Cestu k Marsu, trvající necelých 9 měsíců, sonda po stránce technického fungování zvládá bez výraznějších problémů a její přistání v kráteru Gale na povrchu Marsu je v plánu v pondělí 6. srpna v 7:31 ráno středoevropského letního času. Plánovaná doba životnosti a práce vozidla Curiosity na Marsu je asi jeden marťanský rok (687 pozemských dní), možná i více (rover Opportunity vysazený na Marsu v lednu 2004 s životností tři měsíce pracuje dodnes). Životodárnou elektřinu a teplo bude rover získávat rozpadem plutonia-238 uvnitř svého speciálního generátoru, spojení vozítka se Zemí skrze ohromné antény v Kalifornii, Španělsku a Austrálii budou pomáhat zajišťovat americké a evropské družice na oběžné dráze Marsu.

Samotná NASA označuje v propagačním videu přistání Curiosity na Marsu jako "7 minut hrůzy". Půjde o dosud nejkomplikovanější přistání pozemského přístroje na jiné planetě, při kterém bude poprvé v praxi využit manévr zvaný "Sky Crane", neboli Nebeský jeřáb, při kterém přistávací modul spustí rover na povrch planety na nylonových lanech. Celý průběh přistání bude navíc komplikovat vzdálenost Marsu od Země (v té době asi 244,5 milionu km), kvůli které poletí signál sondy k nám asi 14 minut! I když půjde vše dobře, Curiosity nám jistě připraví nejednu horkou chvilku.

Přistávací manévr sondy Curiosity na Marsu. Autor: NASA
Přistávací manévr sondy Curiosity na Marsu.
Autor: NASA
Sonda během sedmi minut (od vstupu do atmosféry Marsu do přistání) musí zpomalit z 21 000 km/h na nulu a přitom se musí vyrovnat s ohnivým třením o okolní plyn. Následně jí ve zpomalení letu vypomůže největší a nejsilnější dosud vyrobený padák pro nadzvukovou rychlost, raketové motory a v závěru novinka zvaná "Nebeský jeřáb". Asi 20 metrů nad povrchem planety přistávací modul za stálého klesání začne spouštět rover dolů na 6,5 metru dlouhých nylonových lanech, která vzápětí po dosednutí roveru přeruší a odletí pryč, aby nebyl pro rover hrozbou. Celou přistávací sekvenci bude řídit bez jakékoli pomoci počítač, napěchovaný asi půl milionem řádků softwaru. Pokud selže byť jediná věc, mise končí. "Zdá se vám to riskantní? Každé přistání na Marsu je riskantní," řekl o ambiciózním plánu Pete Theisinger, manažer projektu z kalifornské Jet Propulsion Laboratory, která rover vytvořila.

Pátrání po možnostech života na Marsu

Curiosity ponese celkem deset unikátních vědeckých přístrojů, na jejichž přípravě se kromě USA podílely také Rusko, Kanada nebo Španělsko. Robotické vozidlo bude mít unikátní možnosti vrtat do kamenů a sbírat vzorky půdy a následně provádět jejich vědeckou analýzu pomocí plynového chromatografu nebo spektrometru, pořizovat barevné HD záběry okolí a fotografie schopné zachytit detaily menší než je šířka lidského vlasu, tavit horniny laserem, měřit radioaktivní záření nebo sledovat počasí na rudé planetě. Rover za 2,5 miliardy dolarů je vybaven dosud nejpokročilejší sadou vědeckých přístrojů kdy použitých na Marsu, celkově je několikanásobně těžší, než jeho předchůdci.

Nepůjde však o misi pátrající po životě, Curiosity se bude životem na Marsu zabývat spíše teoreticky. Má hledat odpovědi na otázky, zda na Marsu existuje či v minulosti existovalo prostředí, v němž se mohl vyvinout primitivní život. Bude také pátrat po uhlíku, což je, jak nás naučila Země, jeden ze základních stavebních kamenů života. Sonda má přistát v kráteru Gale v asi 20kilometrové pomyslné elipse na jeho dně, která obsahuje horniny, jež v minulosti byly zřejmě vystaveny působení tekuté vody. I když Curiosity nemá kapacitu pro hledání života, může budoucí pátrání po něm zásadním způsobem nasměrovat. Víme totiž, že Mars kdysi býval mnohem teplejší planetou s tekutou vodou na povrchu.

Rudá planeta od nás v minulosti obdržela již spoustu automatických "návštěv", sedmi z nich se podařilo na jejím povrchu přistát.

Odkazy:
[1] Rover Curiosity na webu NASA
[2] Rover Curiosity na webu jeho tvůrce JPL
[3] Seriál o sondě Curiosity na Astro.cz (Martin Gembec)
[4] Video: 7 minut napětí (APOD)

Na českém webu www.astro.cz právě vychází seriál článků o robotu Curiosity, redakce také chystá online přenos jeho přistání na Marsu.

Vít Straka
Astronautická sekce České astronomické společnosti
Kontakt: vitek.straka@seznam.cz
Telefon: 777 572 979

Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát DOC
[2] Formát PDF




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Curiosity, Mars, Tiskové prohlášení


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »