Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rosetta přistane na povrchu komety

Rosetta přistane na povrchu komety

Přistání Rosetty na kometě
Autor: ESA

30. září skončí ambiciózní a úspěšná mise sondy Rosetta. Poté, co v roce 2014 dosáhla komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a vypustila na povrch modul Philae, zkoumala jádro komety během jeho pouti do příluní a zase pryč od Slunce. Mohli jsme pozorovat zvyšující se aktivitu komety i extrémní detaily na povrchu. A jako bonus nás na závěr čeká velkolepé dosednutí samotné sondy na povrch komety. S Rosettou tím ztratíme definitivně kontakt, ale předtím se máme ještě na co těšit. V článku jsou také odkazy na přímé přenosy a časy konce mise.

Hlavním důvodem ukončení mise je stále menší přísun energie ze Slunce, protože jádro komety už je opět velmi daleko od Slunce a směřuje do vzdálenosti, kde obíhá Jupiter. Rosetta má sice obří sluneční panely, ale to nejlepší už má za sebou a kromě energie by časem došlo i palivo na korekce dráhy. Proto nejbezpečnější způsob likvidace sondy je posadit ji na zajímavé místo na povrchu komety. 

Poslední hodiny sestupu umožní Rosettě provést mnoho unikátních měření, ke kterým by jinak nedostala příležitost. Pochopitelně se můžeme těšit i na velmi detailní snímky povrchu jádra.

Operátoři Rosetty začali upravovat její dráhu už během srpna, když ji navedli na eliptickou dráhu s velmi blízkými průlety kolem jádra. Posledních šest týdnů bylo relativně obtížných, navigačně těžších, než před přistáním Philae. Oběžná dráha má poměrně velkou excentricitu a jde o riskantnější průlety, než dříve. Čím blíže jádru totiž sonda je, tím méně homogenní gravitační pole zde je. To nutí operátory častěji zasahovat do změn trajektorie. Nakonec 30. září dojde 12 hodin před dopadem na kometu k finální změně dráhy tak, aby sestoupila na předem určené místo pod ní rotujícího jádra.

Prach v okolí jádra komety 67P Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Prach v okolí jádra komety 67P
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Přesné místo dosednutí bylo vybráno tak, abychom si zblízka prohlédli oblast, kde se vyskytovaly čerstvé výtrysky hmoty. Sestup bude pomalý a dosednutí je v plánu rychlostí 50 cm/s, což je zhruba polovina rychlosti, jakou dosedl modul Philae. Po dosednutí dojde k vypnutí vysílače, takže případná komunikace bude tak jako tak vyloučena.

Každopádně, i kdyby vysílač vypnut nebyl, je velmi nepravděpodobné, že by anténa nadále směřovala k Zemi. Navíc jádro neustále rotuje, takže trvalý kontakt v případě souhry náhod by byl každopádně vyloučen. 

ESA nyní na závěr mise připravila pěkná videa, která navazují na některá předchozí. Krátký film Ambition nás kdysi do celé mise uvedl a nyní tu máme jeho epilog. Podobně série kreslených krátkých filmů Once Upon a Time je na svém konci, ale bylo to krásné pokoukání.

Kde tedy sledovat závěr mise?

Vše začíná už 29. září odpoledne, kdy budou uváděny nejdůležitější vědecké výsledky mise. Časově mezi 14:30 a 17:30 SELČ sledujte web http://rosetta.esa.int/https://new.livestream.com/ESA/rosettagrandfinale nebo Facebook ESA.

29. září, 22:50 SELČ, finální změna dráhy ve výšce 19 km. Informace o provedení manévru bude na Blogu ESA nebo Twitteru.

30. září, 9:55 až 10:05 SELČ, poslední příkazy a potvrzení času přistání. V deset dopoledne budou vyslány poslední příkazy k doladění místa přistání podle snímků navigační kamery. Upřesněn bude čas dosednutí, předpokládaný je 12:40 SELČ ± 20 min (upřesněno bude na ± 2 min). Krátký vstup poběží na Blogu ESAhttps://new.livestream.com/ESA/rosettagrandfinale a Facebooku ESA.

Kvůli zpoždění signálu v důsledku konečné rychlosti světla bude konec mise potvrzen se zpožděním 40 minut po dopadu na kometu. Tedy někdy po 13:20 SELČ

Konec mise bude přenášen v přímém přenosu ESA od 12:30 SELČ na rosetta.esa.inthttps://new.livestream.com/ESA/rosettagrandfinale a Facebooku ESA.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Jak sledovat poslední hodiny Rosetty
[2] Rosetta blog ESA



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Rosetta, 67P/Čurjumov-Gerasimenko


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »