Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rosetta přistane na povrchu komety

Rosetta přistane na povrchu komety

Přistání Rosetty na kometě
Autor: ESA

30. září skončí ambiciózní a úspěšná mise sondy Rosetta. Poté, co v roce 2014 dosáhla komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a vypustila na povrch modul Philae, zkoumala jádro komety během jeho pouti do příluní a zase pryč od Slunce. Mohli jsme pozorovat zvyšující se aktivitu komety i extrémní detaily na povrchu. A jako bonus nás na závěr čeká velkolepé dosednutí samotné sondy na povrch komety. S Rosettou tím ztratíme definitivně kontakt, ale předtím se máme ještě na co těšit. V článku jsou také odkazy na přímé přenosy a časy konce mise.

Hlavním důvodem ukončení mise je stále menší přísun energie ze Slunce, protože jádro komety už je opět velmi daleko od Slunce a směřuje do vzdálenosti, kde obíhá Jupiter. Rosetta má sice obří sluneční panely, ale to nejlepší už má za sebou a kromě energie by časem došlo i palivo na korekce dráhy. Proto nejbezpečnější způsob likvidace sondy je posadit ji na zajímavé místo na povrchu komety. 

Poslední hodiny sestupu umožní Rosettě provést mnoho unikátních měření, ke kterým by jinak nedostala příležitost. Pochopitelně se můžeme těšit i na velmi detailní snímky povrchu jádra.

Operátoři Rosetty začali upravovat její dráhu už během srpna, když ji navedli na eliptickou dráhu s velmi blízkými průlety kolem jádra. Posledních šest týdnů bylo relativně obtížných, navigačně těžších, než před přistáním Philae. Oběžná dráha má poměrně velkou excentricitu a jde o riskantnější průlety, než dříve. Čím blíže jádru totiž sonda je, tím méně homogenní gravitační pole zde je. To nutí operátory častěji zasahovat do změn trajektorie. Nakonec 30. září dojde 12 hodin před dopadem na kometu k finální změně dráhy tak, aby sestoupila na předem určené místo pod ní rotujícího jádra.

Prach v okolí jádra komety 67P Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Prach v okolí jádra komety 67P
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Přesné místo dosednutí bylo vybráno tak, abychom si zblízka prohlédli oblast, kde se vyskytovaly čerstvé výtrysky hmoty. Sestup bude pomalý a dosednutí je v plánu rychlostí 50 cm/s, což je zhruba polovina rychlosti, jakou dosedl modul Philae. Po dosednutí dojde k vypnutí vysílače, takže případná komunikace bude tak jako tak vyloučena.

Každopádně, i kdyby vysílač vypnut nebyl, je velmi nepravděpodobné, že by anténa nadále směřovala k Zemi. Navíc jádro neustále rotuje, takže trvalý kontakt v případě souhry náhod by byl každopádně vyloučen. 

ESA nyní na závěr mise připravila pěkná videa, která navazují na některá předchozí. Krátký film Ambition nás kdysi do celé mise uvedl a nyní tu máme jeho epilog. Podobně série kreslených krátkých filmů Once Upon a Time je na svém konci, ale bylo to krásné pokoukání.

Kde tedy sledovat závěr mise?

Vše začíná už 29. září odpoledne, kdy budou uváděny nejdůležitější vědecké výsledky mise. Časově mezi 14:30 a 17:30 SELČ sledujte web http://rosetta.esa.int/https://new.livestream.com/ESA/rosettagrandfinale nebo Facebook ESA.

29. září, 22:50 SELČ, finální změna dráhy ve výšce 19 km. Informace o provedení manévru bude na Blogu ESA nebo Twitteru.

30. září, 9:55 až 10:05 SELČ, poslední příkazy a potvrzení času přistání. V deset dopoledne budou vyslány poslední příkazy k doladění místa přistání podle snímků navigační kamery. Upřesněn bude čas dosednutí, předpokládaný je 12:40 SELČ ± 20 min (upřesněno bude na ± 2 min). Krátký vstup poběží na Blogu ESAhttps://new.livestream.com/ESA/rosettagrandfinale a Facebooku ESA.

Kvůli zpoždění signálu v důsledku konečné rychlosti světla bude konec mise potvrzen se zpožděním 40 minut po dopadu na kometu. Tedy někdy po 13:20 SELČ

Konec mise bude přenášen v přímém přenosu ESA od 12:30 SELČ na rosetta.esa.inthttps://new.livestream.com/ESA/rosettagrandfinale a Facebooku ESA.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Jak sledovat poslední hodiny Rosetty
[2] Rosetta blog ESA



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Rosetta, 67P/Čurjumov-Gerasimenko


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »