Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko a USA zvolily posádku rok trvající mise na stanici ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Rusko a USA zvolily posádku rok trvající mise na stanici ISS

Mezinárodní kosmická stanice ISS Autor: NASA
Mezinárodní kosmická stanice ISS
Autor: NASA
Americký astronaut Scott Kelly a ruský kosmonaut Michail Kornijenko – seznamte se se zkušenými kosmickými cestovateli, které zájemci o kosmonautiku zřejmě znají již z dřívějška a o kterých se zaručeně bude v příštích letech dost mluvit. Mají totiž v roce 2015 zahájit roční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici, jak v pondělí oznámila NASA. Půjde o podstatného předchůdce pilotovaných letů do vzdálenějšího kosmu.

Stanice ISS je stále obydlena mezinárodními posádkami od listopadu 2000, většina posádek na její palubě však strávila méně než 6 měsíců, rekord drží v současné době americký astronaut Michael Lopez-Alegria a ruský kosmonaut Michail Tjurin ze 14. dlouhodobé posádky stanice se svými 215 dny, strávenými na oběžné dráze na přelomu let 2006/7, Lopez-Alegria má také současný rekord pro nejdelší kosmický let amerického občana (ruský a také celosvětový rekord pro nejdelší kosmický let drží bezkonkurenčně ruský lékař Valerij Poljakov se 437denním pobytem na Miru v letech 1994 a 95).

Projekt 12měsíčního pobytu na ISS pomůže vědcům lépe pochopit reakce a adaptaci lidského těla na beztížný stav a další nepříjemné faktory působící na kosmonauty ve vesmíru, kosmické agentury se budou snažit pomocí získaných dat o tělesném stavu Kellyho a Kornijenka během prodloužené mise snížit rizika a celkově přichystat půdu pro pilotované průzkumné mise dále do vesmíru, které v budoucnu plánuje NASA, cílem má být například Měsíc, nějaký asteroid a posléze snad i Mars, což bude samozřejmě obnášet mnohaměsíční pobyt posádky ve vesmíru.

Další zásadní faktor rizika letů dále do kosmu je také například kosmická radiace, se kterou vědcům ISS však bohužel příliš nepomůže, protože ve výšce kolem 400 km, v níž se stanice pohybuje, je díky silnému zemskému magnetickému poli hodnota kosmické radiace jen asi o 13 až 14 procent vyšší než na povrchu Země.

Kelly, Kornijenko a vědci na Zemi se během roční mise zaměří hlavně na vliv kosmického prostředí na lidské kosti, svalovou hmotu nebo zrak a další aspekty „zápasu“ lidské tělo versus kosmické prostředí.

Oba astronauti mají roční pouť započít startem v lodi Sojuz z Bajkonuru na jaře 2015, jejich návrat na Zemi je plánován na jaře 2016, počátkem příštího roku zahájí dvouletou přípravu a výcvik. Plány na roční let dvou kosmonautů na Mezinárodní vesmírnou stanici zveřejnily kosmické agentury již v říjnu.

Michail Kornijenko při dlouhodobé misi na ISS v roce 2010 Autor: NASA
Michail Kornijenko při dlouhodobé misi na ISS v roce 2010
Autor: NASA
„Gratuluji Scottovi a Michailovi k výběru jejich osob k této důležité misi,“ řekl William Gerstenmaier, přidružený administrátor pro pilotované kosmické lety z ředitelství NASA ve Washingtonu. „Jejich dovednosti a předchozí zkušenosti na palubě ISS se shodují s požadavky mise. Roční let posune hranice našeho života a práce v kosmu a rozšíří naše znalosti o efektech beztížného stavu na lidi v době, kdy se připravujeme na budoucí mise dále než na nízkou oběžnou dráhu.“

„Výběr kandidáta na roční let byl pečlivý a těžký kvůli počtu vyhovujících kandidátů v oddíle kosmonautů,“ prohlásil Vladimír Popovkin, ředitel ruské federální kosmické agentury Roskosmos. „Zvolili jsme nejzodpovědnější, nejšikovnější a nejnadšenější členy mise, aby posunuli dále kosmický výzkum, a plně jim důvěřujeme.“

Scott Kelly při dlouhodobé misi na ISS na přelomu let 2010/11 Autor: NASA
Scott Kelly při dlouhodobé misi na ISS na přelomu let 2010/11
Autor: NASA
Kapitán amerického námořnictva Scott Kelly (48), rodák z Orange (New Jersey), má za sebou již tři kosmické lety v celkové délce 180 dní. V prosinci 1999 letěl jako pilot raketoplánu Discovery na servisní misi k Hubblovu teleskopu, o osm let později velel raketoplánu Endeavour při misi na stanici ISS. Jeho zkušenosti zahrnují i dlouhodobý pobyt na této stanici od října 2010 do března 2011, během kterého se stal velitelem 26. dlouhodobé posádky.
Jeho bratr-dvojče Mark Kelly je taktéž astronautem se čtyřmi lety raketoplánem na pomyslném kontě, oddíl však opustil, aby se mohl starat o svoji choť Gabrielle Giffordsovou, arizonskou kongresmanku, jež utrpěla v lednu 2011 při útoku průstřel hlavy.

Michail Kornijenko (52) je bývalým ruským výsadkářem, přijatým do kosmonautického oddílu v roce 1998. Rodák z města Syzran v jihoruském regionu Samara pracoval na palubě ISS 176 dnů v roce 2010 jako letový inženýr Expedice 23 a 24, absolvoval zde i jeden kosmický výstup v délce 6 hodin a 42 minut.

Oba již mají pojítko z minulosti: Kelly byl členem záložní posádky Kornijenkova letu v roce 2010.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Budoucnost kosmonautiky, ISS


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »