Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Šťastný mezinárodní den kosmonautiky!

Šťastný mezinárodní den kosmonautiky!

Historický okamžik startu Gagarina
Autor: Roskosmos

Právě dnes, 12. dubna slavíme (často poněkud opomíjený) významný den: mezinárodní den kosmonautiky. Pojďme si říct jeho stručnou historii a důvod, proč připadá právě na toto datum.

Proč datum 12. dubna? Důvod je jednoduchý, dne 12. dubna roku 1961 se do vesmíru podíval vůbec první člověk – Jurij Gagarin. Jeho oblet okolo Země se stal začátkem „éry kosmického věku“ a po něm nabral vesmírný závod mezi Spojenými státy a tehdejším Sovětským svazem plné obrátky. Díky rapidnímu vývoji technologií v obou soupeřících mocnostech se Američanům nakonec podařilo dostat člověka až na Měsíc, který je doteď jediným kosmickým tělesem (mimo Zemi) na němž kdy stanula lidská noha.

Start raketoplánu Columbia 12. dubna 1981 na první misi tohoto stroje
Start raketoplánu Columbia 12. dubna 1981 na první misi tohoto stroje

O přesně 20 let později, konkrétně 12. dubna 1981 se do kosmu podíval první raketoplán. Byl jím americký raketoplán Columbia při misi STS-1. Tento let dokázal, že myšlenka znovupoužitelného „vesmírného letadla“ není nemožná. Proběhlo ještě nespočet dalších misí raketoplánů a převážně jim vděčíme za téměř celé vybudování Mezinárodní kosmické stanice i vynesení některých družic a kosmických sond. 

Oba boostery rakety Falcon Heavy přistávající na betonových plošinách na Floridském Kennedyho kosmickém středisku. Autor: SpaceX
Oba boostery rakety Falcon Heavy přistávající na betonových plošinách na Floridském Kennedyho kosmickém středisku.
Autor: SpaceX

Dnes se pomalu ale jistě vracíme ke konceptu znovupoužitelných kosmických lodí a raketových stupňů. Společnost SpaceX je moc pěkným příkladem – od raket Falcon, přes kabiny Dragon až ke kompletně znovupoužitelné Super Heavy Starship.

Kosmická loď Starship vstupující do atmosféry Marsu, vizualizace. Autor: SpaceX
Kosmická loď Starship vstupující do atmosféry Marsu, vizualizace.
Autor: SpaceX

Mezinárodní den kosmonautiky se slaví od roku 2011 jako připomínkový den OSN (Organizace spojených národů) a jeho účelem je, abychom si my jako stále lidstvo připomínali náš až neuvěřitelný technický pokrok. Jinými slovy: jak jsme od prvního člověka ve vesmíru doletěli na Měsíc a brzy doletíme ještě dál.

A jako bonus tu pro vás máme ještě odkaz na přednášky v rámci cyklu Pátečníci, které v rámci tzv. Noci Jurjie Gagarina probíhaly na Fyzikálním ústavu AV ČR.

Martin Ferus: Lasery jako nástroj astrochemika

David Píša: Evropská sonda Solar Orbiter rozkrývá sluneční tajemství

R. Kellnerová: Co kdyby dnes do Země narazil asteroid, který vyhubil dinosaury

Ivana Ebrová, Jan Ebr: Největší srážky ve vesmíru

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia.org: International Day of Human Space Flight



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika ale i astronomie, IT a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, krajinářskou astrofotografii a v poslední době ho fascinuje filmová fotografie. Dosahuje úspěchů v mnoha fotografických soutěžích. Je držitelem 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády rovněž kategorie GH. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Je také redaktorem webu Kosmonautix.cz. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect a členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).

Štítky: Starship, Space shuttle, Jurij Gagarin, Budoucnost kosmonautiky, Kosmonautika


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »