Trojice roverů pro budoucí výzkum planety Mars
Autor: ESA
Třebaže nejnovější průzkumník Marsu se teprve připravuje k dlouhodobému studiu rudé planety ne jejím povrchu, na Zemi již vrcholí přípravy trojice pojízdných laboratoří a přinejmenším dvou orbiterů k uskutečnění vědeckého výzkumu. Sonda NASA s názvem InSight přistála na povrchu 26. 11. 2018 v oblasti marťanského rovníku, necelých 640 km od roveru Curiosity, jediné v současnosti fungující pojízdné vědecké laboratoře studující planetu Mars. InSight je osmý úspěšný lander na povrchu Marsu – jeho úkolem bude po dobu dvou let studovat podpovrchové vrstvy planety a registrovat zdejší „zemětřesení“ až do doby, než na Marsu přistanou pojízdné laboratoře vyrobené v Evropě, v USA a v Číně.
Evropsko-ruská sonda ExoMars bude mimo jiné pátrat po pravděpodobném dřívějším životě. K tomuto účelu bude pojízdná laboratoř vybavena vrtákem schopným odebrat vzorky z hloubky až 2 metry a bude pátrat po organických fosiliích.
Jako místo přistání roveru byla vybrána oblast Oxia Planum, která v dávné historii obsahovala velké množství vody. Přistávací elipsa je dlouhá 120 km a široká 19 km a zásadním požadavkem bylo, aby se na ní nenacházely prvky ohrožující přistání (například velké balvany, strmé svahy nebo plochy pokryté sypkými hmotami).
Termín startu byl předběžně stanoven na 24. července 2020 z kosmodromu Bajkonur. Sonda doletí k Marsu v březnu 2021 a na povrchu planety přistane ruský výsadkový modul s evropským „marsochodem“. Na výsadkovém modulu bude instalováno 11 ruských a 2 evropské experimenty, na roveru je 7 evropských a 2 ruské experimenty.
Po přítomnosti života bude pátrat zaříjení, jehož označení je MOMA (Mars Organic Molecule Analyzer). Jde o klíčový přístroj pro vozítko evropsko-ruského programu ExoMars, přičemž na vývoji MOMA se značnou měrou podílí i americká NASA. Přístroj bude schopen detekovat široké spektrum organických molekul.
Autor: NASA
Příští rover NASA k výzkumu Marsu, který již pomalu dostává definitivní podobu, bude vybaven celkem 23 kamerami: 7 z nich bude využíváno pro vědecké experimenty, dalších 7 bude sledovat vstup do atmosféry, sestup atmosférou a přistání na povrchu. Colin McKinney z Jet Propulsion Laboratory k tomu dodal, že některé kamery jsou širokoúhlé a umožní pořizovat snímky celého roveru a panoramatické snímky okolí bez nutnosti kombinovat několik snímků. Robot v hodnotě 2,5 miliardy dolarů odstartuje v červenci 2020. Kromě kamer bude na jeho palubě devět vědeckých přístrojů. Energii mu bude dodávat radioizotopový termoelektrický generátor.
JPL uvažuje i o tom, že by byl rover vybaven malým průzkumným dronem na sluneční pohon, který by sloužil k průzkumu terénu v blízkém okolí roveru mapováním shora – v předstihu by ověřoval průchodnost terénu ve směru plánované trasy, čímž by umožňoval jeho bezpečnější a rychlejší přesuny.
Autor: Xinhua
Pro přistání čínského roveru byla předběžně vybrána dvě místa na povrchu Marsu. První se nachází v oblasti Chryse Planitia, poblíž přistání sond Vikung 1 a Pathfinder. Druhé přistávací místo leží v oblasti Isidis Planitia, západně od Elysia Mons.
Ředitel China National Space Administration řekl, že Čína plánuje dvě mise k Marsu a jednu k Jupiteru. Druhá marsovská sonda je určena k výzkumu povrchu Marsu a k dopravě vzorků na Zemi. Sonda k Jupiteru bude zkoumat soustavu jeho měsíců a zvažuje se i blízký průlet kolem některého asteroidu. Tyto sondy by se měly dostat na pořad dne ve třicátých letech.
Rovněž Spojené arabské emiráty zvažují vyslání své první sondy k Marsu v roce 2020. Její název by měl být Hope (naděje), arabsky Amal.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
