Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Závěry z ISS možná potvrzují teorii panspermie

Závěry z ISS možná potvrzují teorii panspermie

Výstup kosmonautů mimo palubu ISS
Autor: NASA

Odebrané vzorky z vnějšího povrchu Mezinárodní kosmické stanice ISS přesvědčivě dokazují, že některé druhy bakterií jsou schopny přežívat i v podmínkách silné radiace kosmického prostoru. A život na Zemi se tak mohl objevit v důsledku zanesení obdobných mikroorganismů na naši planetu. Jak informovala 1. září 2017 ruská agentura RIA Novosti, takové předpoklady vyslovil velitel nejnovější kosmické expedice Alexandr Misurkin, která na ISS odstartovala 12. září 2017.

Na tiskové konferenci v podmoskevském Centru přípravy kosmonautů prohlásil, že při poslední expedici při výstupu mimo palubu kosmické stanice kosmonauti odebrali vzorky z vnějšího povrchu stanice za účelem zjištění přítomnosti biologického života.

Když jsme odebrali vzorky, přemýšlel jsem: co když tam bude existovat něco živého? Podmínky zde však nejsou vůbec příznivé: velké rozdíly teplot od mínus 100 do více než 100 stupňů, absence obvyklé potravy podle našeho chápání, intenzivní záření. Jaký biologický život by tam mohl existovat? Avšak najednou se ukázalo, že tam život existuje! Samozřejmě že sem byly tyto organismy zaneseny ze Země. Ale samotný fakt, že živé organismy, které zde byly dopraveny z naší planety, mohou přežívat ve volném kosmickém prostoru, jasně svědčí o tom, že pokud mikroorganismy v tomto stavu přežily kosmické podmínky na vnějším povrchu kosmické stanice, je docela možné, že i život na Zemi se mohl dostat z kosmického prostoru.“

Alexandr Misurkin velmi spoléhá na to, že při následujícím výstupu ruských kosmonautů do volného kosmického prostoru – mimo palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS – který je naplánován na leden 2018, se jim znovu podaří odebrat odolné formy bakterií. „Dokonce i naši mikrobiologové zdůrazňují historickou důležitost této otázky. V průběhu činnosti během výstupu do volného prostoru mimo palubu, který je naplánován na leden příštího roku, znovu odeberu nové vzorky a budu s radostí pracovat s vědci na tomto úkolu,“ doplnil velitel nové kosmické posádky.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Život ve vesmíru, Panspermie, ISS


49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »