Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Závěry z ISS možná potvrzují teorii panspermie

Závěry z ISS možná potvrzují teorii panspermie

Výstup kosmonautů mimo palubu ISS
Autor: NASA

Odebrané vzorky z vnějšího povrchu Mezinárodní kosmické stanice ISS přesvědčivě dokazují, že některé druhy bakterií jsou schopny přežívat i v podmínkách silné radiace kosmického prostoru. A život na Zemi se tak mohl objevit v důsledku zanesení obdobných mikroorganismů na naši planetu. Jak informovala 1. září 2017 ruská agentura RIA Novosti, takové předpoklady vyslovil velitel nejnovější kosmické expedice Alexandr Misurkin, která na ISS odstartovala 12. září 2017.

Na tiskové konferenci v podmoskevském Centru přípravy kosmonautů prohlásil, že při poslední expedici při výstupu mimo palubu kosmické stanice kosmonauti odebrali vzorky z vnějšího povrchu stanice za účelem zjištění přítomnosti biologického života.

Když jsme odebrali vzorky, přemýšlel jsem: co když tam bude existovat něco živého? Podmínky zde však nejsou vůbec příznivé: velké rozdíly teplot od mínus 100 do více než 100 stupňů, absence obvyklé potravy podle našeho chápání, intenzivní záření. Jaký biologický život by tam mohl existovat? Avšak najednou se ukázalo, že tam život existuje! Samozřejmě že sem byly tyto organismy zaneseny ze Země. Ale samotný fakt, že živé organismy, které zde byly dopraveny z naší planety, mohou přežívat ve volném kosmickém prostoru, jasně svědčí o tom, že pokud mikroorganismy v tomto stavu přežily kosmické podmínky na vnějším povrchu kosmické stanice, je docela možné, že i život na Zemi se mohl dostat z kosmického prostoru.“

Alexandr Misurkin velmi spoléhá na to, že při následujícím výstupu ruských kosmonautů do volného kosmického prostoru – mimo palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS – který je naplánován na leden 2018, se jim znovu podaří odebrat odolné formy bakterií. „Dokonce i naši mikrobiologové zdůrazňují historickou důležitost této otázky. V průběhu činnosti během výstupu do volného prostoru mimo palubu, který je naplánován na leden příštího roku, znovu odeberu nové vzorky a budu s radostí pracovat s vědci na tomto úkolu,“ doplnil velitel nové kosmické posádky.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Život ve vesmíru, Panspermie, ISS


51. vesmírný týden 2018

51. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12. 2018. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se potkává Merkur s Jupiterem, nejvýše je Venuše. Kometu 46P/Wirtanen skrývají oblaka, ruší svým svitem Měsíc, minula Plejády, ale je docela jasná. Mimořádný výstup do kosmického prostoru zažila ISS. Virgin Galactic překonala se svým VSS Unity hranici 80 km. Voyager 2 je mimo sféru vlivu slunečního větru. InSight na Marsu konečně vyfotografována z oběžné dráhy. Před 50 lety se na cestu kolem Měsíce vydalo Apollo 8.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Kometa 46P Wirtanen,

Další informace »