Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zprávy ze základny Vastitas Borealis V
Petr Kubala Vytisknout článek

Zprávy ze základny Vastitas Borealis V

Panorama s robotickou rukou v popředí
Panorama s robotickou rukou v popředí
We have water! (Máme vodu!), prohlásil na tiskové konferenci 31. července večer SELČ William Boynton z University of Arizona. Přítomnost ledu se očekávala, pozdvižení v posledních hodinách spíš vyvolaly stopy chloristanu amonného, odhalené přístrojem MECA. Mise sondy Phoenix byla prodloužena do 30. září a zveřejněno bylo barevné panorama okolí.

Voda potvrzena, jedeme dál

Objev vody na Marsu nebyl pro vědce žádným velkým překvapením. Přítomnost ledu v severních oblastech odhalila před léty z oběžné dráhy sonda Mars Odyssey, která stále pracuje. Phoenix měl pouze přítomnost ledu potvrdit a zjistit vlastnosti půdy. O půdě na Marsu toho zatím příliš nevíme, což paradoxně prokázal dosavadní průběh mise. Příprava na ostrou analýzu vzorků půdy s domnělým ledem trvala týdny a neobešla se bez komplikací. Klíčovým problémem posledních dní bylo lepení se vzorků na dno naběračky sondy. Předminulý týden se ale po velkém úsilí podařilo inkriminované vzorky s údajným ledem dopravit do komory přístroje TEGA, kde byly postupně zahřáty a výpary zkoumány hmotnostním spektrometrem.

Ve vzorcích z hloubky asi 5 centimetrů byly kromě vody odhaleny také stopy soli. Na sůl bude tamní půda zřejmě dosti bohatá.

Na tiskové konferenci bylo oznámeno prodloužení mise sondy nejméně do 30. září. Ke konci srpna totiž vyprší tří měsíční primární část mise. Jak dlouho bude sonda Phoenix na Marsu skutečně pracovat, ale není jisté. Vše závisí na technickém stavu, který je v tuto chvíli dobrý a na dodávkách energie. Slunce vystupuje každý den na obloze níže a na dvojici vějířovitých solárních panelů se usazuje prach. Množství energie tak klesá. Phoenix se nyní zaměří především na analýzu dalších vzorků nejen v přístroji TEGA, ale též mokrou cestou v přístroji MECA a na meteorologická měření.

Co ten tam dělá?

Zatímco led a sůl ve vzorcích nikoho nepřekvapili, tisková zpráva z 4. srpna už ano. Při analýze vzorků půdy přístrojem MECA byly odhaleny stopy chloristanu amonného. Tato látka je dosti toxická, na Zemi se používá do pyrotechnických směsí nebo raketových motorů. Jeho přítomnost na Marsu opravdu nikdo nečekal. Pokud se výskyt chloristanu amonného v půdě potvrdí, zmenší to zřejmě šance na existenci života na Marsu v současnosti i v minulosti. Poslední analýza v přístroji TEGA ale přítomnost chloristanu nepotvrdila. Je docela možné, že má látka pozemský původ a dostala se nějak do vzorků nebo přímo do analyzačního přístroje. Před vědci je tak v současnosti další výzva - potvrdit či vyvrátit obsah chloristanu v marťanské půdě.

Panorama dokončeno

Panorama
Panorama

Ve čtvrtek 31. července bylo zveřejněno i dlouho očekávané barevné panorama okolí místa přistání. Panoramatický snímek byl sestaven ze 400 pořízených fotografií. Ke stažení ve větším rozlišení 11 MB, jpg

Vertikální pohled
Vertikální pohled

Vertikální pohled na panorama okolí místa přistání. Ke stažení ve větším rozlišení 22 MB, jpg

Polární pohled
Polární pohled
Polární pohled na panorama okolí místa přistání. Ke stažení ve větším rozlišení 3 MB, jpg


Zdroj: NASA


Zprávy ze základny Vastitas Borealis:

Doporučené odkazy:




O autorovi



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša a Plejády

Fotené 25.4.2026 o 21:11, Objektív Canon RF 70-200mm f/2,8 L IS USM nastavený na 100 mm, clona 5,6, ISO 1600, expozícia 4 s.

Další informace »