Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astro.cz - jeden z nejstarších popularizačních webů u nás - slaví 20 roků

Astro.cz - jeden z nejstarších popularizačních webů u nás - slaví 20 roků

Menu hlavní stránky www.astro.cz v roce 1997
Autor: Josef Chlachula

V pátek 15. května 2015 to bude přesně 20 let, co server www.astro.cz začal fungovat. Za dvě desetiletí se stal nejčtenějším webem o vesmíru u nás a české veřejnosti přinesl neuvěřitelné množství informací a novinek. Stal se i místem, odkud novináři berou informace o dění ve vesmíru. Provozuje ho Česká astronomická společnost, která je vědeckou společností sdruženou v Radě vědeckých společností České republiky.  

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 208 ze 14. 5. 2015.

Zajímavá čísla na začátek

Denní návštěvnost serveru astro.cz je kolem 4 000. Při mimořádném dění na obloze však prudce stoupá, rekord jsme zaznamenali po pádu tělesa nad Čeljabinskem v únoru 2013 nebo nedávno při  zatmění Slunce 20. března, kdy návštěvnost přesáhla 100 000. I bez těchto rekordních návštěvností tedy ročně navštíví astro.cz v průměru kolem 1 500 000 čtenářů.

K dnešnímu dni na astro.cz vyšlo 6 681 článků, 3 219 novinek, 195 tiskových zpráv a 208 tiskových prohlášení. Na tvorbě článků se podílelo 254 autorů, na tvorbě novinek 67 autorů, celkem 257 autorů. V současnosti aktivně činných autorů, tedy těch, kteří v roce 2015 publikovali alespoň jeden text, je 38 (články), 10 (novinky), celkem 41.

Provozuje Česká astronomická společnost

Server astro.cz provozuje Česká astronomická společnost. Ta je vědeckou společností a v jejím rámci působí 8 místních poboček, 9 odborných sekcí a 23 kolektivních členů. Kromě výzkumu vesmíru se věnujeme značnou měrou popularizaci astronomie. Astro.cz je navzdory úrovni zpravodajského serveru stále prací zejména nadšených dobrovolníků a redakce je otevřená dalším zájemcům o práci. Kromě informačního webového serveru, kterému Česká astronomická společnost věnuje zásadní úsilí, pořádáme např. Astronomickou olympiádu pro kategorie od 6. ročníku ZŠ až po 4. ročník SŠ nebo astronomickou část Evropské noci vědců v České republice.

Vývoj až po dnešní zpravodajský server

Staré a nové Astro.cz Autor: ČAS
Staré a nové Astro.cz
Autor: ČAS
Za uplynulých dvacet let prošlo Astro.cz výrazným vývojem, a to nejen z hlediska designu, ale i z hlediska služeb nabízených čtenářům. Zatímco na svém počátku to nejzajímavější nabízely každodenní české překlady Astronomického snímku dne NASA, občasné články a novinky ze světa astronomie, kosmonautiky či činnosti České astronomické společnosti, v průběhu let - zejména od roku 2008  -  se  stalo  Astro.cz  výrazně  interaktivnější  například  prostřednictvím  online  přenosů z kosmických výprav nebo rozhovorů s předními českými vědci na aktuální témata. Úspěšné byly rovněž cestopisy z výprav za ojedinělými astronomickými událostmi ve světě.

V roce 2006, tedy 11 let po spuštění Astro.cz, bylo vyhlášeno první kolo unikátní fotografické soutěže Česká astrofotografie měsíce, která se v následujících letech začala těšit velkému zájmu  široké fotografické veřejnosti a zároveň nám představila talentované fotografy, jejichž snímky se mohou právem svou kvalitou ale i nápady rovnat vrcholnému výběru astronomických snímků dne NASA. Mimo účast v soutěži mohou také fotografové o svých úspěších diskutovat na živém astronomickém fóru astro-forum.cz. Fórum neslouží jen k radám o astrofotografii, ale k diskuzi nad nejžhavějšími tématy z astronomie, kosmonautiky či nad začátky v životě zájemců o tuto tématiku.

Že je Česko národ vášnivých fotografů hvězdné oblohy se zájmem o astronomii a kosmonautiku, dokazují také příspěvky ve čtenářských galeriích Astro.cz. Čeští i zahraniční autoři zasílají dennodenně prostřednictvím formuláře fotografické úlovky a upozorňují tak i ostatní na právě probíhající dění na obloze i ve vesmíru. Stávající interakce bývá ještě značně umocněna při průběhu nějakého vzácného úkazu na nebi, k němuž po upozornění přes odběr novinek či článků běžně  přispívá  na  stovku  čtenářů  všech  věkových  kategorií  a  nejrůznějších oborů. Mezi čtenáři a fotografy tedy zdaleka nejsou jen úzce profilovaní zájemci. I kvůli tomu redakce Astro.cz v koordinaci s Výkonným výborem České astronomické společnosti uzpůsobila v roce 2015 web do vzhledu a plné funkčnosti zpravodajského serveru.

Historie aneb začátky v T602

Obrazovka dokumentu Informační infrastruktura ČAS z 8. dubna 1995 v editoru T602. Autor: Josef Chlachula
Obrazovka dokumentu Informační infrastruktura ČAS z 8. dubna 1995 v editoru T602.
Autor: Josef Chlachula
V dubnu 1995 se konal sjezd České astronomické společnosti. Na něm tehdejšímu předsedovi Dr. Jiřímu Grygarovi navrhl Ing. Josef Chlachula ze Zlína, aby Česká astronomická společnost začala využívat internet. O týden později, 8. dubna 1995, byl Ing. Chlachulou vypracován dokument Informační infrastruktura ČAS. Na základě tohoto dokumentu pak byla zaregistrována internetová doména astro.cz jako doména České astronomické společnosti.

Doména cas.cz byla již tehdy obsazená a tak volba z mnoha možností padla na krátkou a výstižnou doménu astro.cz. Jistou inspirací byla tehdy obdobná italská doména druhé úrovně pro italské observatoře jako NeapolPadovaŘím a další. Žádost o registraci byla odeslána emailem 2. května 1995 v 15:53:56 z domény zlin.vutbr.cz Ing. Pavlu Vachkovi, který měl tehdy na starosti registraci doménových adres v síti CESNET. O dva týdny později, 15. května 1995, začaly pracovat oba jmenné servery a bylo možné adresovat www.astro.cz/astro.html.

V současném záznamu http://www.nic.cz/whois/?d=astro.cz  je uvedeno datum registrace 17. dubna 1997. To ale souvisí se skutečností, že v raných dobách českého internetu sdružení CZ.NIC ještě neexistovalo a datové záznamy spíše odpovídají datu záznamu při převodu databází při organizačních  změnách.  V  roce  1999  došlo na placení, protože Dr. Grygar 29. září 1999 obdržel z CZ.NIC výzvu k poskytnutí obchodních údajů společnosti. Roční poplatky tehdy činily 800 Kč.

Dokument Informační infrastruktura ČAS byl původně vypracován v textovém editoru Text602. Zde je malá ukázka. Text je v zelené barvě, která byla typická pro textový editor T602. 


1.1. Cíle
a) Poskytnout aktuální astronomické informace astronomické obci
b) Zpřístupnit astronomické informace vytvářené v České republice
   (pozorování, články, Říše hvězd, Kosmické rozhledy Plus, ...)
c) Usnadnit přístup k astronomickým informacím v zahraničí
    (zrcadlení, odkazy)
d) Umožnit pozorování prostřednictvím robotizovaných dalekohledů
    (pomoc  v  přístupu   k  zahraničním   dalekohledům,  projekt
    vlastního robotizovaného dalekohledu)

V Praze dne 18.4.1995

 ....................           .......................
 Ing. Josef Chlachula           RNDr. Jiri Grygar, CSc.
administrator  Astro-CZ    predseda Ceske astronomicke spolecnosti


Mnoho lidí a jen jedno poděkování

Redakcí astro.cz prošlo nesmírné množství šéfredaktorů, redaktorů, autorů článků a pomocníků. Práce všech si  Česká  astronomická  společnost  velmi váží.  Jednoho z nich, který byl prostě první a především vytrval až dosud,  uvádíme. Je jím Josef Chlachula.

Ing. Josef Chlachula - otec astro.cz

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později svůj zájem rozšířil o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15ticentimetrový zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor v Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Dodnes denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne americké NASA.

Pavel Suchan
tiskový tajemník České astronomické společnosti
suchan@astro.cz, telefon 737 322 815

Petr Horálek
vedoucí redaktor www.astro.cz, webu České astronomické společnosti
horalek@astro.cz, telefon 736 124 431

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astro.cz oslaví 20 let. Jaké byly jeho počátky?
[2] Astro.cz oslaví 20 let. Jak se měnil vzhled?
[3] Astro.cz: Vítáme vás v novém hávu



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Česká astronomická společnost, Astro.cz, Tiskové prohlášení


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »