Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Dechberoucí krátký film ze snímků Rosetty

Dechberoucí krátký film ze snímků Rosetty

Snímek z filmu Kometa
Autor: Christian Stangl/ESA

Napadlo by vás, že v srpnu uplyne 5 let od doby, co se sonda Rosetta a přistávací modul Philae dostali ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko? Zdá se to nedávno. A už je to 15 let od doby, kdy sonda odstartovala v květnu 2004 ze Země. ESA mezitím publikovala více než 400 000 snímků komety a těch se ujal Christian Stangl aby z nich vytvořil nádherný vzpomínkový film. Spolu s hudebním podkresem Wolfganga Stangla vám jej rádi odkazujeme.

Připomeňme krátce milníky mise. Start se uskutečnil 2. 3. 2004 pomocí rakety Ariane 5. Poté sonda prováděla gravitační manévry kolem Země a Marsu a navštívila planetku tvaru diamantu  2867 Šteins. Po třetím průletu kolem Země ještě navštívila planetku  21 Lutetia (to se psal červenec 2010). Poté byla sonda v hibernaci z níž se probrala až na počátku roku 2014, kdy už se blížila kometě. Snímky komety, na nichž se ukázala jeho podoba „kačenky“, zaslala před pěti lety v červenci 2014. K 6. srpnu 2014 se pak počítá okamžik, kdy byla navedena na stabilní oběžnou dráhu kolem jádra komety, což bylo historickým milníkem. 

To ještě nebylo vše. Naopak, tehdy začala dvouletá fáze průzkumu komety, která mezitím letěla blíže ke Slunce a zvyšovala svoji aktivitu, aby pak opět od Slunce odlétala. To vše Rosetta viděla zblízka a poslala nám o tom snímky a měření. A jako bonus tu bylo ještě přistání modulu Philae. To se psal 12. listopad 2014. A i když přistání nedopadlo zcela podle plánu, jedná se o velký úspěch, že se vůbec modul krátce ozval a posílal měření z povrchu.

30. září 2016 mise skončila dopadem na povrch komety. K misi Rosetty byl vytvořen také krátký film Ambition a jeho pokračování Epilogue. Ovšem mezi veřejností, především tou mladší, je asi nejznámější série animovaných příběhů Rosetty a Philae, série Once upon a time

Ale zpět do současnosti. Snímky ze sondy, které dala ESA k dispozici veřejnosti, byly autorem videa, Christianem Stanglem, digitálně upraveny a byl z nich vytvořen níže odkazovaný krátký film. Děkujeme a užijte si vzpomínku na tuto úžasnou misi.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Příbeh objevu Philae
[2] Rosetta objevila ingredience pro vznik života
[3] Rosetta přistane na povrchu komety



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: 67p, 67P/Čurjumov-Gerasimenko, Rosetta


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »