Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Grygar - premiéra životopisného filmu

Grygar - premiéra životopisného filmu

Plakát k filmu Grygar
Autor: Slezská univerzita v Opavě

Celovečerní dokument o Jiřím Grygarovi jde do televize a do kin. V týdnu nás čekají hned tři premiéry nového celovečerního dokumentárního filmu o Jiřím Grygarovi. Ten vznikal poslední čtyři roky na oboru Multimediální techniky na Slezské univerzitě v Opavě. Opavská premiéra se odehraje 13. 3. od 18:30 v novém kinosále na Slezské univerzitě v Opavě, Hauerova 4, pražská premiéra proběhne 17. 3. ve 20:00 v kině Atlas. Obě premiéry se uskuteční za účasti Jiřího Grygara a tvůrců filmu. Pak bude následovat televizní premiéra v neděli 18. 3. ve 20:00 na Prima ZOOM.  

Astronom Jiří Grygar se proslavil hlavně jako popularizátor vědy a to mimo jiné díky legendárnímu pořadu Českoskoslovenské televize Okna vesmíru dokořán. Nejen na něj bude vzpomínat v životopisném snímku, který o něm několik let natáčeli studenti Slezské univerzity v Opavě. Ti jej provázeli na jeho přednáškách o astronomii po celé republice, vyrazili s ním na tradiční letní cyklistickou expedici Ebicykl, ale nakonec také do Argentiny na observatoř Pierra Augera pro výzkum kosmického záření, na jejímž projektu se tento známý astrofyzik podílí. Autoři dokumentu se ale věnovali i životnímu příběhu Jiřího Grygara, který pochází z rodiny českých Slezanů, jenž prožila odsun z pohraničí po nacistické okupaci Československa, a také mu položili otázku nejtěžší – jak může vědec jako on věřit v Boha?

„Natáčení s Jiřím Grygarem bylo vlastně neskutečně jednoduché. Vycházel nám ve všem vstříc, nebál se odpovídat na každou otázku a vždy se snažil pro studenty najít prostor ve svém nabitém programu. Pro studenty, jako důležité spolutvůrce dokumentu, byly nakonec nejzajímavější dvě témata – jeho schopnost jednoduše vysvětlovat složité otázky vědy a pak jeho vztah ke Slezsku a Opavě, ke kterým jeho rodina od nepaměti patřila,“ říká vedoucí oboru Multimediální techniky na Slezské univerzitě v Opavě Martin Petrásek.

Pro Slezskou univerzitu v Opavě jde o první celovečerní film, který vyprodukovala v rámci svého oboru Multimediální techniky. Režii snímku měl na starost pedagog Slezské univerzity Martin Petrásek, autorem scénáře je pak novinář Leoš Kyša.

Oficiální trailer filmu:
https://youtu.be/EMCqyQ9r9as

Rezervace vstupenek:
www.mmtech.cz/grygar

Oficiální anotace distributora:

Jiří Grygar je jedním z nejslavnějších českých vědců. Astrofyzik, a hlavně popularizátor vědy dokáže i ty nejsložitější otázky našeho světa přiblížit nejjednodušším způsobem. O něco podobného se snaží i celovečerní dokument, na jehož vzniku se podíleli studenti Slezské univerzity v Opavě. Ti s Grygarem nejen vyrazili po veřejných přednáškách a na jeho dlouhé cesty po Česku, ale také získali exkluzivní přístup do argentinské observatoře Pierra Augera, kde se český vědec podílí na fascinujícím výzkumu kosmického záření.

Film se kromě vědeckých aktivit věnuje i životnímu příběhu slavného astronoma, který pochází z rodiny českých Slezanů a se svými rodiči prožil během nacistické okupace vyhnání z pohraničí. Nakonec mu kladou i otázku nejsložitější: Jak je možné, že jako vědec věří v Boha? 

Název filmu: GRYGAR
Režie: Martin Petrásek, námět a scénář: Leoš Kyša
Producent: Slezská univerzita v Opavě
Distribuce: Vojtěch Filčev
Typ snímku: Biografický dokument o českém astrofyzikovi Jiřím Grygarovi
Rok výroby: 2018
Stopáž: 84 min.

Stránky filmu:
www.grygar-film.cz

Jiří Grygar Autor: Slezská univerzita v Opavě
Jiří Grygar
Autor: Slezská univerzita v Opavě

Jiří Grygar během Ebicyklu Autor: Slezská univerzita v Opavě
Jiří Grygar během Ebicyklu
Autor: Slezská univerzita v Opavě

Natáčení filmu Grygar Autor: Slezská univerzita v Opavě
Natáčení filmu Grygar
Autor: Slezská univerzita v Opavě

Jiří Grygar při natáčení filmu Autor: Slezská univerzita v Opavě
Jiří Grygar při natáčení filmu
Autor: Slezská univerzita v Opavě




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Film, Jiří Grygar


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »