Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Grygar - premiéra životopisného filmu

Grygar - premiéra životopisného filmu

Plakát k filmu Grygar
Autor: Slezská univerzita v Opavě

Celovečerní dokument o Jiřím Grygarovi jde do televize a do kin. V týdnu nás čekají hned tři premiéry nového celovečerního dokumentárního filmu o Jiřím Grygarovi. Ten vznikal poslední čtyři roky na oboru Multimediální techniky na Slezské univerzitě v Opavě. Opavská premiéra se odehraje 13. 3. od 18:30 v novém kinosále na Slezské univerzitě v Opavě, Hauerova 4, pražská premiéra proběhne 17. 3. ve 20:00 v kině Atlas. Obě premiéry se uskuteční za účasti Jiřího Grygara a tvůrců filmu. Pak bude následovat televizní premiéra v neděli 18. 3. ve 20:00 na Prima ZOOM.  

Astronom Jiří Grygar se proslavil hlavně jako popularizátor vědy a to mimo jiné díky legendárnímu pořadu Českoskoslovenské televize Okna vesmíru dokořán. Nejen na něj bude vzpomínat v životopisném snímku, který o něm několik let natáčeli studenti Slezské univerzity v Opavě. Ti jej provázeli na jeho přednáškách o astronomii po celé republice, vyrazili s ním na tradiční letní cyklistickou expedici Ebicykl, ale nakonec také do Argentiny na observatoř Pierra Augera pro výzkum kosmického záření, na jejímž projektu se tento známý astrofyzik podílí. Autoři dokumentu se ale věnovali i životnímu příběhu Jiřího Grygara, který pochází z rodiny českých Slezanů, jenž prožila odsun z pohraničí po nacistické okupaci Československa, a také mu položili otázku nejtěžší – jak může vědec jako on věřit v Boha?

„Natáčení s Jiřím Grygarem bylo vlastně neskutečně jednoduché. Vycházel nám ve všem vstříc, nebál se odpovídat na každou otázku a vždy se snažil pro studenty najít prostor ve svém nabitém programu. Pro studenty, jako důležité spolutvůrce dokumentu, byly nakonec nejzajímavější dvě témata – jeho schopnost jednoduše vysvětlovat složité otázky vědy a pak jeho vztah ke Slezsku a Opavě, ke kterým jeho rodina od nepaměti patřila,“ říká vedoucí oboru Multimediální techniky na Slezské univerzitě v Opavě Martin Petrásek.

Pro Slezskou univerzitu v Opavě jde o první celovečerní film, který vyprodukovala v rámci svého oboru Multimediální techniky. Režii snímku měl na starost pedagog Slezské univerzity Martin Petrásek, autorem scénáře je pak novinář Leoš Kyša.

Oficiální trailer filmu:
https://youtu.be/EMCqyQ9r9as

Rezervace vstupenek:
www.mmtech.cz/grygar

Oficiální anotace distributora:

Jiří Grygar je jedním z nejslavnějších českých vědců. Astrofyzik, a hlavně popularizátor vědy dokáže i ty nejsložitější otázky našeho světa přiblížit nejjednodušším způsobem. O něco podobného se snaží i celovečerní dokument, na jehož vzniku se podíleli studenti Slezské univerzity v Opavě. Ti s Grygarem nejen vyrazili po veřejných přednáškách a na jeho dlouhé cesty po Česku, ale také získali exkluzivní přístup do argentinské observatoře Pierra Augera, kde se český vědec podílí na fascinujícím výzkumu kosmického záření.

Film se kromě vědeckých aktivit věnuje i životnímu příběhu slavného astronoma, který pochází z rodiny českých Slezanů a se svými rodiči prožil během nacistické okupace vyhnání z pohraničí. Nakonec mu kladou i otázku nejsložitější: Jak je možné, že jako vědec věří v Boha? 

Název filmu: GRYGAR
Režie: Martin Petrásek, námět a scénář: Leoš Kyša
Producent: Slezská univerzita v Opavě
Distribuce: Vojtěch Filčev
Typ snímku: Biografický dokument o českém astrofyzikovi Jiřím Grygarovi
Rok výroby: 2018
Stopáž: 84 min.

Stránky filmu:
www.grygar-film.cz

Jiří Grygar Autor: Slezská univerzita v Opavě
Jiří Grygar
Autor: Slezská univerzita v Opavě

Jiří Grygar během Ebicyklu Autor: Slezská univerzita v Opavě
Jiří Grygar během Ebicyklu
Autor: Slezská univerzita v Opavě

Natáčení filmu Grygar Autor: Slezská univerzita v Opavě
Natáčení filmu Grygar
Autor: Slezská univerzita v Opavě

Jiří Grygar při natáčení filmu Autor: Slezská univerzita v Opavě
Jiří Grygar při natáčení filmu
Autor: Slezská univerzita v Opavě




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Film, Jiří Grygar


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »