Chtěli jste se někdy přemístit do těch nejzazších koutů naší planety? Přáli jste si spatřit noční nebe tak, jak se nabízí při pohledu třeba z Cookových ostrovů nebo z dun Namibijské pouště? To vše můžete zažít ve foyer brněnské hvězdárny na výstavě neobvyklých záběrů, které na svých cestách pořídil Petr Horálek. Stačí si stoupnout před jeden z obrazových panelů a nechat se v představách unášet až na okraj našeho světa.
Z výstavy Petra Horálka s názvem Pohledy do nebe. Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.Výstava s názvem Pohledy do nebe, která je volně přístupná ve foyer Hvězdárny a planetária Brno, je skutečně unikátní. Nejde totiž o "obyčejné" záběry nebe, ale o obrazy vytvořené pro celooblohovou projekci. K vytvoření každého z celooblohových panoramatických obrazů bylo zapotřebí minimálně 40 jednotlivých snímků, které se doslova jako dílky puzzle musely v počítači ručně pospojovat na sebe.
Autor Petr Horálek, coby světově proslulý astrofotograf, jednotlivé segmenty mozaiky nasnímal ze stativu v kruzích, postupně od obzoru k nadhlavníku tak, že celé nebe stihl zmapovat v průběhu asi půlhodinové sekvence, aby přitom nedošlo k viditelnému posunu hvězd vůči obzoru vlivem rotace Země. Díky tomu, že využil citlivého plnoformátového fotoaparátu se světelným objektivem a zvolil relativně krátké expozice při vysoké citlivosti, jsou hvězdy i při maximálním zobrazení stále téměř bodové. Obraz je složen z několika velkých snímků, takže výsledné panoramatické obrazy jsou dostupné v rozlišení více až 14 000 x 14 000 pixelů!
Z výstavy Petra Horálka s názvem Pohledy do nebe. Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.Celkem deset panelů, které ve spolupráci se Petrem Horálkem sestavil Pavel Gabzdyl, vás nejen přenese do úžasných míst, ale také vás seznámí s jevy, které lze spatřit jen ze skutečně tmavých a odlehlých míst naší planety. Spatříte Mléčnou dráhu v neuvěřitelných detailech, propadnete barevnému kouzlu světélkování zemské atmosféry a ztratíte se v záplavě hvězd a objektů, jež se nabízejí při pohledu z jižní polokoule.
Výstava Pohledy do nebe je k vidění ve foyer Hvězdárny a planetária Brno nejméně do konce tohoto roku vždy, kdy je otevřeno, tzn. nejpozději hodinu před začátkem prvního představení až do konce posledního představení. Více na: www.hvezdarna.cz/program.
Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.