Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nenechte si ujít knižního průvodce po kometách. Už letos se vám bude hodit

Nenechte si ujít knižního průvodce po kometách. Už letos se vám bude hodit

Publikace Komety a návod na jejich pozorování.
Autor: SMPH.

V současném roce dojde k nesmírně příznivému návratu periodické komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, která by nám v dubnu mohla nabídnout opravdu pozoruhodnou kometární podívanou, a tak nadšenci i profesionálové po celém světě tuto velmi zajímavou kometu budou chtít co nejpodrobněji sledovat. Zapojit se můžete i vy, ale jak vlastně na to? K tomu vám pomůže zevrubný průvodce po kometách a jejich pozorování z dílny Jakuba Černého ze Společnosti pro meziplanetární hmotu. Jde o úžasný počin, neboť právě letos je taková publikace zapotřebí více než kdy jindy.

Publikací o kometách v českém jazyce není mnoho. To málo, co lze v současné době získat, navíc obsahuje mnoho opakujících se nebo zastaralých informací. Co ovšem chybí ještě více, je samotný návod na pozorování komet, který umožní i naprostému laikovi se zapojit do vědecké pozorovací kampaně.

Vizuální astronomie je totiž v současné době na ústupu, nahrazuje ji CCD astronomie na všech frontách. Ovšem právě pozorování komet zůstává poslední disciplínou astronomie, kde mají vizuální pozorování ještě vědeckou hodnotu. Mnoho pozorovatelů komety v současné době i fotí se CCD a DSLR kamerami, i zde je kometární astronomie v rozmachu, opět ovšem chybí ucelený návod na pořizování a zpracováváni dat. Právě toto chybějící místo se snaží napravit nová publikace vydaná Společností pro meziplanetární hmotu: “Komety a návod na jejich pozorování”.

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák na snímku z roku 2000. Autor: Konrad Horn.
Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák na snímku z roku 2000.
Autor: Konrad Horn.
Při počtu 58 stránek nelze mluvit o plnohodnotné knize, přesto se ale na tomto malém prostoru povedl shrnout co nejaktuálnější přehled našich znalostí o kometách, jejich původu a životě, základních informací o pozorování jasných komet minulého století a několika vybraných zajímavých kometách posledních let. Zásadní je ovšem publikace právě díky kapitolám o pozorování komet vizuálně, ale i CCD a dalšími metodami. Kniha obsahuje komplexní metodiku a návod na zpracování napozorovaných dat, který je  dostatečný k získání informací pro další zpracování profesionálními astronomy. U pozorování to ovšem nekončí a zvídavější čtenáři mohou využít uvedené rovnice k vypočítání zajímavých charakteristik o kometách i z vlastních pozorování. Mohou se tak snadno a rychle stát bez nadsázky skutečnými vědci!

Vizuální pozorování komet má v ČR dlouhodobou historii a naše země se nachází na žebříčku pěti zemí s největším počtem publikovaných pozorováníkomet ročně. Před námi je USA, Německo či Japonsko, za námi pak zaostává Velká Británie. V současné době ovšem aktivita vizuálních pozorovatelů upadá a data o kometách chybí. Zároveň zde není ani jeden pozorovatel, který by prováděl měření jasnosti komet z CCD případně DSLR snímků, absence uceleného návodu byla zcela jistě jednou příčinou. Snad tedy tato publikace navrátí zájem o pozorování komet mezi současné nadšence, ale i další generace.

Náklad prvního vydání publikace je 200 výtisků, cena publikace je 60,- Kč a je možno si ji objednat přímo u autora na stránce: http://www.kommet.cz/publikace.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kampaň k blížící se kometě 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Komety 2017, 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »