Pokochejte se krásou vesmíru objektivem fotografa Zdeňka Bardona

O Zdeňku Bardonovi... s lehkostí jemu vlastní

Dalo by se říci, že jej téměř doslova přinesla kometa Kohoutek. Zcela jistě není sám, kdo začal svoji astronomickou kariéru právě díky úchvatné podívané na nebeské divadlo. Psal se rok 1973 a v časopise ABC mladých techniků a přírodovědců vyšel návod na stavbu dalekohledu. Babiččiny brýle splňovaly potřebná kritéria a dalekohled z lepenky a papírových trubek byl na světě. Ani výprask už nemohl brýle vrátit do původní podoby, ale dalekohled již zůstal. Kometa odtančila do věčných vesmírných dálek, ale hobby s názvem astronomie bylo na světě a už Zdeňka nepustilo. Záhy začal navštěvovat hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici.

Postupně se u Zdeňka vyprofilovala touha po fotografování oblohy a stavby nejrůznějších astronomických pomůcek a konstrukcí. Problém byl jak s optikou, tak i s montáží. Prodejny nebyly a amatéři vše vyráběli na koleně. Montáží postavil snad kolem třiceti a ty poslední už obsahovaly řízené hodinové stroje. Horší to bylo s kvalitní optikou, a tak se, jako mnoho dalších, pustil do broušení zrcadla. Po několika pokusech sebral odvahu a napsal do Hradce Králové panu Zemanovi, což byl jeden z velmi významných českých astrofotografů, tehdy již osmdesátiletý pán. Pan Zeman mu v dopise mimo jiné napsal: „Vážený kolego, až to jedenácté bude dobré!“ Tím Zdeněk definitivně vzdal všechny pokusy s broušením zrcadel. První skutečný dalekohled si ve svých patnácti koupil z pozůstalosti. Byl od firmy Srb a Štýs - rok výroby 1911. Má jej dodnes. A podle několika dnů staré informace stále ukazuje velmi pěkně.

Fotografování na celuloid Zdeněk opustil již před lety a to byl počátek bačkorové astronomie. Koukání na monitor venku na mrazu jej vyprovokovalo k zapojení svých zkušeností do stavby automatizovaných systémů. Po letech výzkumů, pokusů, omylů a slz vznikla plně robotizovaná observatoř, která pořizuje fotografe, zatímco astronom může spokojeně spát v posteli.

Od papírových trubek přes automatizaci největšího českého 2-metrového dalekohledu v Ondřejově až po robotizaci 1,54m Dánského dalekohledu na La Silla (ESO) v Chile a pak i dalších, tak by bylo možno stručně popsat průběh astronomické kariéry Zdeňka Bardona. Je v tom však ještě skryto i více než 40 let práce a zkušeností.

Otec prestižní České astrofotografie měsíce

V roce 2004, spolu s několika nadšenci, založil astrofotografickou soutěž ČAM (Česká astrofotografe měsíce). Jak sám říká, má velkou radost, že se soutěž úspěšně rozvíjí a je tomu rád zejména proto, že tak může svým dílem vrátit astronomické komunitě to, co do něho investovali jeho starší astronomičtí předchůdci, kteří už bohužel odešli blíže ke hvězdám.

Zdeněk Bardon je opravdu vášnivý fotograf noční oblohy a tak téměř každou jasnou noc a volnou chvíli tráví vylepšováním své fotografické techniky a hlavně fotografováním a zpracováním snímků známých i méně známých objektů noční oblohy. O tom se můžeme přesvědčit na těchto webovských stránkách (www.bardon.cz).

Kam se vydat na výstavu?

Ačkoliv je Zdeněk Bardon Východočech, tentokrát sice opustil náš Východočeský kraj, ovšem na místo opravdu prestižní. Jak bylo zmíněno v úvodu, jeho výstava bude k vidění v Malé galerii vědeckého obrazu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. S názvem „Objektiv plný hvězd“ bude plná hvězd a mlhovin a ... opravdu nevíme čeho ještě. Takže se můžete těšit i na mnohá překvapení. Pro upřesnění - výstava se koná od 23. 2. do 25. 4. 2016 na MF fakultě UK, Ke Karlovu 3, Praha 2 a bude otevřena autorovou vernisáží prvního dne konání v 17:30.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Osobní stránky Zdeňka Bardona
[2] Soutěž Česká astrofotografie měsíce