Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – Co přijde po Einsteinovi?

Rozhovory o vesmíru – Co přijde po Einsteinovi?

Osmnáctý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Ke konci minulého roku jsme zachytili doposud nejjasnější gama záblesk, jenž přišel ze vzdálenosti, kterou současná fyzika považuje za vysoce nepravděpodobnou. Je to ojedinělé pozorování narážející na hranice dnešních fyzikálních teorií nebo je takových více? Nabízejí nové teorie gravitace vysvětlení pro tato pozorování?

9. října jsme zachytili gama fotony, které vznikly při zhroucení hvězdy o hmotnosti více než 30 hmotností Slunce. Tento druh supernovy je více než řádově jasnější oproti běžným supernovám, a tak od vědců dostal nové označení – hypernova. V extrémních podmínkách hypernovy vznikají také extrémně energetické gama fotony (fotony s velmi krátkou vlnovou délkou). A právě takové fotony nám umožňují testovat hranice našich fyzikálních teorií.

Obecná teorie relativity publikovaná už před 108 lety Albertem Einsteinem je bez pochyby jedním z největších úspěchů moderní fyziky. Na makroskopických škálách mají její předpovědi vynikající souhlas s pozorováními a její rovnice využívá denně mnoho z nás při navigování na cestách. Kde ale selhává, jsou mikroskopické škály a vzhledem k pozorovaným gama fotonům zjevně i popis struktury prostoru.

Existují i další ohledy, kde Einsteinova teorie selhává? Souvisí s tím rozpory v měření Hubbleovy konstanty? Rozumíme správně temné hmotě? Vysvětlí vše teorie kvantové gravitace? Právě to jsou otázky diskutované v novém dílu Rozhovorů o vesmíru.

Epizodu najdete na: https://youtu.be/76w69UIg05g




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: Kvantová teorie gravitace, Temná hmota, Hubbleova konstanta, Gama záblesk, Obecná teorie relativity, Albert Einstein, Samuel Kováčik, Norbert Werner, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


37. vesmírný týden 2026

37. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Mesiaca nad Inoveckým pohorím

Zložená fotografia východu Mesiaca zo šiestich snímkov v programe Sequator a upravená v GIMP

Další informace »