Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – Co přijde po Einsteinovi?

Rozhovory o vesmíru – Co přijde po Einsteinovi?

Osmnáctý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Ke konci minulého roku jsme zachytili doposud nejjasnější gama záblesk, jenž přišel ze vzdálenosti, kterou současná fyzika považuje za vysoce nepravděpodobnou. Je to ojedinělé pozorování narážející na hranice dnešních fyzikálních teorií nebo je takových více? Nabízejí nové teorie gravitace vysvětlení pro tato pozorování?

9. října jsme zachytili gama fotony, které vznikly při zhroucení hvězdy o hmotnosti více než 30 hmotností Slunce. Tento druh supernovy je více než řádově jasnější oproti běžným supernovám, a tak od vědců dostal nové označení – hypernova. V extrémních podmínkách hypernovy vznikají také extrémně energetické gama fotony (fotony s velmi krátkou vlnovou délkou). A právě takové fotony nám umožňují testovat hranice našich fyzikálních teorií.

Obecná teorie relativity publikovaná už před 108 lety Albertem Einsteinem je bez pochyby jedním z největších úspěchů moderní fyziky. Na makroskopických škálách mají její předpovědi vynikající souhlas s pozorováními a její rovnice využívá denně mnoho z nás při navigování na cestách. Kde ale selhává, jsou mikroskopické škály a vzhledem k pozorovaným gama fotonům zjevně i popis struktury prostoru.

Existují i další ohledy, kde Einsteinova teorie selhává? Souvisí s tím rozpory v měření Hubbleovy konstanty? Rozumíme správně temné hmotě? Vysvětlí vše teorie kvantové gravitace? Právě to jsou otázky diskutované v novém dílu Rozhovorů o vesmíru.

Epizodu najdete na: https://youtu.be/76w69UIg05g




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: Kvantová teorie gravitace, Temná hmota, Hubbleova konstanta, Gama záblesk, Obecná teorie relativity, Albert Einstein, Samuel Kováčik, Norbert Werner, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


1. vesmírný týden 2026

1. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter nad západním obzorem

Další informace »