Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – Co přijde po Einsteinovi?

Rozhovory o vesmíru – Co přijde po Einsteinovi?

Osmnáctý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Ke konci minulého roku jsme zachytili doposud nejjasnější gama záblesk, jenž přišel ze vzdálenosti, kterou současná fyzika považuje za vysoce nepravděpodobnou. Je to ojedinělé pozorování narážející na hranice dnešních fyzikálních teorií nebo je takových více? Nabízejí nové teorie gravitace vysvětlení pro tato pozorování?

9. října jsme zachytili gama fotony, které vznikly při zhroucení hvězdy o hmotnosti více než 30 hmotností Slunce. Tento druh supernovy je více než řádově jasnější oproti běžným supernovám, a tak od vědců dostal nové označení – hypernova. V extrémních podmínkách hypernovy vznikají také extrémně energetické gama fotony (fotony s velmi krátkou vlnovou délkou). A právě takové fotony nám umožňují testovat hranice našich fyzikálních teorií.

Obecná teorie relativity publikovaná už před 108 lety Albertem Einsteinem je bez pochyby jedním z největších úspěchů moderní fyziky. Na makroskopických škálách mají její předpovědi vynikající souhlas s pozorováními a její rovnice využívá denně mnoho z nás při navigování na cestách. Kde ale selhává, jsou mikroskopické škály a vzhledem k pozorovaným gama fotonům zjevně i popis struktury prostoru.

Existují i další ohledy, kde Einsteinova teorie selhává? Souvisí s tím rozpory v měření Hubbleovy konstanty? Rozumíme správně temné hmotě? Vysvětlí vše teorie kvantové gravitace? Právě to jsou otázky diskutované v novém dílu Rozhovorů o vesmíru.

Epizodu najdete na: https://youtu.be/76w69UIg05g




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: Kvantová teorie gravitace, Temná hmota, Hubbleova konstanta, Gama záblesk, Obecná teorie relativity, Albert Einstein, Samuel Kováčik, Norbert Werner, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC

Panorama NLC ve středních Čechách. V této oblasti je těžké najít nezadrátované pozorovací místo.

Další informace »