Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – čtvrtý díl

Rozhovory o vesmíru – čtvrtý díl

Čtvrtý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Ve čtvrtém dílu mluvíme o misi Perseverance a dalších novinkách ve výzkumu rudé planety, o černé díře Cygnus X-1, která se ukázala být výrazně hmotnější, než se původně předpokládalo a hlavním tématem je kosmická pavučina aneb inventura škál ve Vesmíru.

Na Mars dorazila trojice nových robotických průzkumníků. Kromě tunového roveru Perseverance, který úspěšně přistál v náročném terénu kráteru Jezero, se na oběžnou dráhu Marsu dostala ambiciózní čínská sonda Tianwen-1 a sonda Spojených arabských emirátů Hope. Zajímá vás co mají tyto sondy za úkol a jaký neskromný cíl si vybrali konstruktéři první čínské sondy, která úspěšně dorazila k Marsu?

Nový výzkum černé díry Cygnus X-1 nutí vědce k modifikaci teorií hvězdného vývoje. Je totiž hmotnější, než se u "hvězdných" černých děr považovalo za možné. Chcete vědět jak se měří hmotnost černé díry?

Nejspíš každý zájemce o vesmír už někdy slyšel o kosmické pavučině. Jen málokdo si ale umí představit škálu této struktury v porovnání s naší Galaxií či Sluncem. V našem hlavním tématu se pokusíme vám tuto představu přiblížit. Začneme od rozměrů, které známe z běžného života a pomocí jednoduchých přirovnání se dostaneme až po největší struktury ve vesmíru.

Čtvrtý díl Rozhovorů o vesmíru najdete na: https://youtu.be/QKoMl0ELNGE




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: Kosmická pavučina, Perseverance rover, Mars 2020, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


2. vesmírný týden 2026

2. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33.

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33. Složeno ze 119 jednotlivých expozic po 10 sekundách. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Výsledek nepříznivě ovlivnilo silné měsíční světlo, které se navíc rozptylovalo na souvislé sněhové pokrývce. Teplota vzduchu -10.7°C.

Další informace »