Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – čtvrtý díl

Rozhovory o vesmíru – čtvrtý díl

Čtvrtý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Ve čtvrtém dílu mluvíme o misi Perseverance a dalších novinkách ve výzkumu rudé planety, o černé díře Cygnus X-1, která se ukázala být výrazně hmotnější, než se původně předpokládalo a hlavním tématem je kosmická pavučina aneb inventura škál ve Vesmíru.

Na Mars dorazila trojice nových robotických průzkumníků. Kromě tunového roveru Perseverance, který úspěšně přistál v náročném terénu kráteru Jezero, se na oběžnou dráhu Marsu dostala ambiciózní čínská sonda Tianwen-1 a sonda Spojených arabských emirátů Hope. Zajímá vás co mají tyto sondy za úkol a jaký neskromný cíl si vybrali konstruktéři první čínské sondy, která úspěšně dorazila k Marsu?

Nový výzkum černé díry Cygnus X-1 nutí vědce k modifikaci teorií hvězdného vývoje. Je totiž hmotnější, než se u "hvězdných" černých děr považovalo za možné. Chcete vědět jak se měří hmotnost černé díry?

Nejspíš každý zájemce o vesmír už někdy slyšel o kosmické pavučině. Jen málokdo si ale umí představit škálu této struktury v porovnání s naší Galaxií či Sluncem. V našem hlavním tématu se pokusíme vám tuto představu přiblížit. Začneme od rozměrů, které známe z běžného života a pomocí jednoduchých přirovnání se dostaneme až po největší struktury ve vesmíru.

Čtvrtý díl Rozhovorů o vesmíru najdete na: https://youtu.be/QKoMl0ELNGE




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: Kosmická pavučina, Perseverance rover, Mars 2020, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »