Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Sečská přehrada již popáté v NASA

Sečská přehrada již popáté v NASA

Maximum roje Lyrid 2020 nad Sečskou přehradou.
Autor: Petr Horálek.

V úterý 12. května 2020 publikovala NASA tzv. Astronomický snímek dne "Lyrid Meteors from the Constellation Lyra" (Lyridy z Lyry), který vyobrazuje maximum méně známého každoročního dubnového roje z "Čáslavské zátoky" Sečské přehrady. Na obrázku fotografa Petra Horálka je vidět kromě 29 meteorů také letní úsek Mléčné dráhy, jasné hvězdy Vega nebo Altair a samozřejmě klidná hladina Seče. Sečská přehrada se tak stala oficiálně nejfrekventovanějším místem naší krajiny, které se objevilo ve výběru prestižního Astronomického snímku dne NASA.

Snímek NASA publikovaný 12. května 2020 je výsledkem několikanočního snímání. Pozadí snímku - obloha s Mléčnou dráhou nad hladinou Seče - bylo vytvořeno v noci maxima roje (21./22. dubna 2020) z břehu "Čáslavské zátoky" jako panorama, zatímco druhý aparát snímal celou oblohu časosběrně. Časosběrné snímání probíhalo i v nocích před maximem a po něm. Záběry meteorů pak byly do podkladového snímku přidány matematicky. Lze díky tomu poznat, že 29 zachycených rojových meteorů vylétá soustředně z místa pobllíž jasné hvězdy Vega v souhvězdí Lyry, po němž roj nese svůj název (v celooblohovém pohledu níže jich napočítáte celkem 33).

Roj Lyridy není veřejnosti tolik znám jako například letní Perseidy nebo podzimní Leonidy. Důvodem je nízká frekvence meteorů - běžně v noci maxima vrcholí roj s kadencí ne více jak 15 meteorů v hodině. Meteory způsobují částice o velikosti zrnka písku, které obří rychlostí 49 km/s (tedy přes 175 tisíc km/h!) vlétají do zemské atmosféry a třením v ní zanikají. Viditelný záblesk při zániku pozorujeme jako meteor. Částečky pocházejí z drolícího se jádra periodické komety C/1861 G1 Thatcher, která se ke Slunci vrací jednou za přibližně 415 roků. Naposledy byla pozorována v roce 1861, další návrat se očekává až okolo roku 2280.

Zaznamenat takto Lyridy v České republice je velmi obtížný úkol. Za prvé - díky malé frekvenci meteorů je nutné snímat více nocí najednou, aby se jich podařilo zaznamenat alespoň několik desítek. Meteory jsou rychlé a zanechávají krátkou světelnou stopu, díky čemuž se jich mnoho na citlivé čipy aparátů ani nezaznamená na světlém hvězdném pozadí. Za druhé: Noci na konci dubna jsou již poměrně krátké, focení může probíhat zhruba 6 hodin, mezi 22. hodinou večerní a 4. hodinou ranní. Pakliže část noci ruší svým svitem Měsíc, je o tu část časové okénko okradeno. Letos ovšem byly podmínky ideální - Měsíc byl v novu jen noc po maximu roje. Znovu takové podmínky nastanou až v roce 2023. Za třetí - v Česku není zvykem, že se na konci dubna sejde několik jasných nocí za sebou. Právě letošním Lyridám ale přálo počasí dokonale. A konečně za čtvrté - na obloze žel focení vadí čím dál více člověkem produkovaných rušivých elementů. Jednak všudypřítomné světelné znečištění (které je mimochodem i zdraví škodlivé) a nově také diskutabilní "vláčky" satelitů Starlink, které snímání opravdu mimořádně komplikují. Výsledný snímek je také mj. výsledkem důmyslné retuše rušivých stop těchto družic.

Astronomický snímek dne NASA je nehonorovaný, ovšem prestižní výběr obrázku s astronomickou či kosmonautickou tematikou, který probíhá už od roku 1995. Každý den vybírají profesoři astrofyziky a pracovníci NASA, Jerry Bonnell a Robert Nemiroff, ze stovek až tisíců snímků právě jeden, který pak opatří průvodní edukativní popiskou a reflektují tak (většinou) aktuální dění na nebi, ve vesmíru či v kosmonatutice. O český překlad se stará od roku 1999 Josef Chlachula z České astronomické společnosti a lze jej sledovat na tomto odkazu: www.astro.cz/apod. Do výběru v NASA se již několikrát dostali i čeští fotografové, celý seznam naleznete zde: www.astro.cz/apod/about/#cesi.

Tento snímek NASA je v pořadí již 5. pořízený právě ze Sečské přehrady. Předcházející čtyři jsou: Venuše, Jupiter a noční svítící mraky (1. července 2015), Kdysi dávno za zimního slunovratu (23. prosince 2016), Všechna zatmění roku 2017 (7. prosince 2017, jedno zatmění bylo zaznamenáno u Seče) a Mrazivá prosincová noc (22. prosince 2018). V rámci naší krajiny je to v NASA zatím nejpublikovanější místo (celosvětově jedno z nejpublikovanějších), což je pochopitelně dáno hlavně tím, že autorem všech je Petr Horálek, který zde rád v rámci Česka tráví svůj fotografický čas (nejinak to bylo v době krize COVID-19). Další snímky Petra Horálka ze Seče jsou na speciální stránce Informačního centra Seč.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Česká stránka Astronomického snímku dne NASA
[2] Starlink nás připraví o nebe, jak jej známe
[3] Webové stránky Petra Horálka
[4] Facebook Petra Horálka
[5] Galerie astrofotografií ze Sečské přehrady



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Lyridy, Astronomický snímek dne, Apod, Horálek APOD


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »